Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Petr Mach, vězeň se sparťanským srdcem

16 2003
Napoleon z Letné. Tak se říkalo Petru Machovi, někdejšímu vladaři fotbalové Sparty. Teď má za sebou dva roky vězení. Před deseti lety, kdy se rodila samostatná česká liga, ovládal nejmocnější domácí klub. Až bezhlavě se pouštěl do spousty věcí, působil suverénně i zpupně. Jeho pobočníci většinou čekali, jak se situace vyvine. "Byl jsem blbej, arogantní klacek. Myslel jsem si, že když se přátelím s předními politiky, tak jsem něco," tvrdí s odstupem času Mach, který tehdy sponzoroval večeři Václava Klause nebo jezdil na dovolené s ministrem vnitra Petrem Čermákem.

Je pravda, že při pobytu ve vězení je nejhorší nemít žádnou práci?
Ze začátku mě pět měsíců zařadili mezi nepracující na dozoru. Takové chvilky jsou fakt těžké, čas neutíká. Pak jsem začal konečně dělat v infekční prádelně, kde se praly a mandlovaly věci z nemocnic. Poslední rok pracuju jako brigadýr nástupního oddělení. Uvádím do života nové vězně, kteří k nám na Pankrác přicházejí. Loni po povodních mi dali na starost 15 vězňů a likvidovali jsme škody v Karlíně.

Máte důvěru, možná i lepší podmínky než jiní, ne?
Ani náhodou, žádný fešácký kriminál. Být známý je ve vězení nevýhodou. Každý si dá bacha, aby mu nevyčetli, že právě Machovi nadržoval.

Ohlásil vydírání

Lepší kriminál vám údajně nabídla hlavní pedagožka. Vy jste oznámil, že vás vydírala. Co se stalo?
Řekla si u mě o 200 000 korun za to, že mi zařídí více vycházek, lepší práci a tak dál. Podobně jednala i s dalšími vězni. Šli jsme za vedením věznice a oznámili to. Věc se projednává soudně, už jsem vypovídal jako svědek.

Několikrát jste se proti vašemu pětiletému vězení odvolal, pak případ s pedagožkou. K tomu pokuta 400 000 korun za váš výrok v novinách, že vás odsoudili na základě politické objednávky, a ne důkazů. Proč pořád bojujete? Vždyť jsem jen řekl názor do novin! Stojím si za tím, že jsem se stal součástí politického procesu. Chtěli mě dostat do vězení, a to se jim povedlo. Sociálnědemokratičtí politici mě dávali za vzor akce Čisté ruce - Špidla, Zeman, Gross a další. Někomu vadilo, že jsem disponoval velkým majetkem, že přeju jiné straně a podobně. Já v téhle zemi už žít nechci.

Vystěhujete se do Ameriky, jak nedávno řekla vaše sestra?
Nebudu říkat kam, nebo mi začnou dělat problémy. Jakmile opustím vězení, seberu rodinu a odjedeme. Jenom kdyby se změnilo politické prostředí, tak zůstanu.

Nezlobí se na Klause, že nevyhlásil amnestii

Nepřipadáte si jako český Al Capone? V byznysu a jako šéf Sparty jste provedl víc lumpáren, a nakonec dostanete pět let za neproclené auto.
A byly to lumpárny? Spíš bych řekl chytrost, možná až vyčuranost, že jsem si některé věci dovolil, protože je právní řád umožňoval. Všechno legálně. A pět let mi dali za něco, v čem jsem nevinně. Přeci jsem nemohl proclít auto, které mi nepatřilo. A i kdybych to provedl - a já to neudělal - nepřipadá vám divné dostat pět let natvrdo, když nezaplatíte 1,3 milionu korun? Ale trestní řád se naštěstí už změnil. Ve vězení je teď člověk, který za 40 milionů dostal o rok méně než já.

V prosinci si odsedíte polovinu trestu. Máte naději na podmínečné propuštění? Doufám, že ji mám. Veškeré úkoly si plním a věznice hodnotí mou práci velice dobře.

Nerozladilo vás, když prezident Klaus neudělil amnestii? Vždyť jeho bývalou stranu ODS jste výrazně podporoval. I finančně.
Jsem vlastně rád, že mi milost nedal. Začal by strašný mediální kolotoč. Zdiskreditovalo by to mě i pana prezidenta. Já se chci běžnou právní cestou domoci nápravy křivdy, která se mi stala. A pokud se ptáte na financování ODS, dal jsem té straně celkem asi půldruhého milionu korun, to je nezajímavá částka.

Ještě horlivě fandíte ODS?
Navždy jí budu přát, jako podnikateli mi vyhovuje svým programem.

Baví vás politika?
Hodně. Čtu dvoje noviny a sleduju zprávy ve všech třech televizích. Přepínám z Primy na Českou televizi a nakonec na Novu.

Když sáhnete po novinách, jako první hledáte sportovní stránky?
Ne. Nejdřív koukám, co zase provedla sociální demokracie. Těším se na den, kdy už půjde do háje.

Zhubl 16 kilo, dva roky nebere teplé jídlo

Jak vlastně vypadá váš denní režim?
Snad neudělám chybu, když o tom budu mluvit. Ráno v pět hodin budíček, pak nástup, vězeňská kontrola, snídaně, úklid. Po obědě pracuju do půl třetí, ve čtyři máme hodinovou vycházku po dvoře. No a večer má také tradiční režim - jídlo, televize a v jedenadvacet hodin je večerka. Jeden den jako druhý.

Co fotbal? Hrajete ho ve volnu?
O víkendech, to máme delší vycházky, čtyřhodinové. Jsme na dvoře, asi 100 krát 50 metrů. Dáváme si nohejbal na takovém prašném, pískovém hřišti. Všichni o mně vědí, že jsem velký sparťan, tak se hodně štengrujeme.

A fotbal v televizi?
Koukám, často. Pokud jde o sport, vyhoví nám. Můžeme se třeba dívat na Ligu mistrů po večerce, na filmy ne.

Jak se na vás vězení podepsalo?
Vězení je šok. Zhubl jsem o 16 kilo. Dřív jsem baštil, pil, najednou nesmím alkohol a teplou stravu neodebírám. Za dva roky vůbec nic, nechutná mi. Nakupuju si u nás v kantýně. Na chodbě máme vařič, a co můžu, si ukuchtím sám - instantní nudle, párky v konzervě, mexické nudle a tak dál. Na to máme kapesné 500 korun týdně, jinak zbytek mé mzdy, 3900 korun, se ukládá na konto. Z dřívějších zvyklostí mi zůstalo jen kouření. Víte, dneska není vězení o nějakém šikanování, ale o psychice. Musíte dodržovat řád, jinak přijdete o kázeňské odměny.

Odměnou je i opušťák. Kdy jste se dostal poprvé z vězení?
Po třinácti měsících mě pustili na šest hodin. Nesměl jsem opustit Prahu, takže jsem vyrazil akorát k sestře, a ne domů do Chotýšan. Člověk v takovou chvíli nedokáže ani vnímat, váží si i toho, že může jít po zelené trávě. Nebudu si hrát na hrdinu - bylo mi do breku. Teď se zhruba jednou za čtvrt roku dostanu domů třeba i na víkend.

Jak vypadá další kontakt s rodinou?
Ve čtvrtek mám povolený telefonní hovor. Na každého vězně vyjdou tak tři čtyři minuty. Návštěvy jsou jednou za dva týdny. Přijde manželka, můj syn, někdy rodiče, brácha a sestra. Střídají se.

Spartu prodal za 330 milionů

Za kolik jste ve skutečnosti prodal Spartu?
Za 12 milionů dolarů, tedy zhruba 330 milionů korun. Součástí smlouvy bylo, že košické železárny převezmou i dluhy, které v té době Sparta měla. Ale ne všechny peníze připadly mně.

Dělil jste se se svou pravou rukou na Spartě, ekonomickým ředitelem Moravcem. Jak? Je pravda, že dostal sto milionů a vy zbytek?
Tohle nechám na spekulacích, mohl bych někomu ublížit. Každopádně byla spousta lidí, kteří vydírali mě i celou rodinu. Byla to závist, že mám peníze.

Nikdy jste se necítil provinile, že jste vydělal na „neprodejném korunovačním klenotu", jak jste Spartu kdysi nazval?
A napadlo někoho, že jsem také musel obrovské peníze do Sparty sám dát? Já bych ji nikdy neprodal, kdybych k tomu nebyl donucen. Celý můj rod má sparťanské srdce, jen tak střelit Spartu na výdělek jsem si nemohl dovolit.

Co vás nutilo?
Nebyly peníze. Přeci jsem nemohl dopustit, aby Spartě odstřihli elektriku a přestala jako klub fungovat. V pětadevadesátém roce se o mně začalo všude psát špatně. Najednou se mnou přestala řada lidí jednat, IPB chtěla ihned dát opožděnou splátku. Už jsme nedokázali naplňovat rozpočet. Doba byla jiná, tehdy nešlo prodat hráče jako dnes a zachránit se. Boom velkých transferů přišel až krátce po mém odchodu, po stříbru na Euru 1996, kde se český fotbal zviditelnil. Navíc já hráče nechtěl prodávat.

Ještě za své vlády jste měl skvělou možnost zpeněžit Nedvěda. Proč jste zaváhal?
To je pravda. Bylo to 26. prosince 1995 (Mach si naprosto přesně pamatuje datum - pozn. red.). Přiletěl manažer Galatasaray Istanbul. Já pozval Nedvěda a jeho manželku na stadion. Tam mi Pavel najednou bokem naznačil, že do Turecka moc nechce. Nabídka zněla čtyři miliony dolarů (přes 100 milionů korun), to by byl v té době životní transfer a asi by mě finančně zachránil. Ale já Pavlovi řekl: Dobře, tak to zrušíme, nikam nepůjdeš. Pavel byl vždycky můj nejoblíbenější hráč, zbožňoval jsem ho, jak ve fotbale všechno vydřel.

Na kterého z hráčů nevzpomínáte rád?
Asi ho naštvu, ale byl to Petr Kouba. Připadal mi arogantní a zlý k některým kamarádům. Při jedné věci jsem ho přistihl, ale víc už k tomu neřeknu.

Do vězení mu hráči nepíší

Kolik lidí z fotbalu si na vás vzpomnělo ve vězení?
Napsali mi jen dva. Vedoucí mužstva Venca Hladík a doktor Václav Čermák. Moc jim děkuju za krásná slova.

Jaký měla Sparta rozpočet?
Maximálně do 120 milionů ročně, dneska ho má, jak čtu, třikrát větší. Sponzoři dávali 36 milionů, zbytek byl na nás. Ale kde ty peníze vzít, když jsme se neprobojovali do Ligy mistrů? Zlomovým okamžikem byl rok 1994, když jsme přes IFK Göteborg neprolezli do Ligy mistrů. Všechno bylo v troubě, chyběly peníze. Dneska má Sparta hodnotu i se stadionem dvě miliardy.

Po prodeji jste na Spartu téměř nechodil ani jako fanoušek. Proč?
Za tři miliony ročně jsem si koupil lóži. Ale to pak skončilo. Ještě než mě zavřeli, chtěla se mnou Nova natočit pořad Na vlastní oči na tribuně Sparty. Jenže dnešní prezident klubu pan Košťál mě tam nepustil. Že jsou nová Sparta a nechtějí mít se mnou nic společného. Bylo mi to moc líto, ale na to má právo.

Zamlouvá se vám dnešní vývoj ve Spartě?
Nemám právo hodnotit, ale budiž. Jdou s dobou, vydělávají na přestupech hráčů. Finančně klub funguje, souhlasím i s filozofií, že na českém trhu není hráč, za něhož by měla Sparta dát nad 20 milionů korun. Po sportovní stránce je to horší.
Sparta zbytečně rychle mění trenéry. Proč pustila Hřebíka a Jarabinského? Co mužstvo předvádí v lize, byla ostuda. Slavia má dneska lepší hráče.

Slavia nevyhraje ani na „Václaváku"

Slavia titul nevyhrála. Proč myslíte?
Ta titul udělala jen v mé poslední sezoně, když jsem byl pod obrovským tlakem. Na téma Slavia mě vždycky rozesmál Pepík Chovanec. Povídal: Se Slavií můžeme hrát oba poločasy na Václaváku, oba poločasy do kopce a stejně ji porazíme.

S vaší érou byla spojena i řada podezření o úplatcích. Dokážete o tom otevřeně mluvit?
Já se o tyhle věci nestaral, spoustu věcí mám jen zprostředkovaně. Nechci říct nic, co by poškodilo fotbal, mám ho rád.

Miloval jste fotbal, koně a auta. Co budete mít v žebříčku zálib nejvýš, až odejdete z vězení?
Auta jsou jen běžná spotřební věc. Nejvýš dávám fotbal. Na koně se rád půjdu podívat, třeba dám deset tisíc jednomu koni ročně na žrádlo, ale žádnou stáj už mít nebudu. Je to drahé hobby. Třetí v zálibách bude myslivost. Vždycky jsem rád lovil - srnčí, bažanty, kachny, prostě cokoliv. Jednou jsem byl na Slovensku na medvědovi, jedenadvacet nocí jsem na něho seděl. Ale zvěř jsem nejenže lovil, ale i se o ní staral. Mám oboru a v ní černou zvěř, divoká prasata a měl jsem i pár jelenů, které jsem pak prodal kamarádovi na Opavsko.

Neuvažujete po propuštění o návratu do fotbalu?
Přišli za mnou z jednoho třetiligového klubu, jestli bych je nesponzoroval. Odmítl jsem. Dvakrát do jedné řeky nevstoupíš

Autor:


Tabulka ligy

Známky

1,75

Josef Hušbauer

Slavia

1,85

Uroš Radakovič

Olomouc

1,95

Šimon Falta

Olomouc

Góly

8

Michael Krmenčík

Plzeň

6

Stanislav Tecl

Jablonec

5

Davis Ikaunieks

Jihlava

Mužstvo Z V R P S B
1. FC Viktoria Plzeň 11 11 0 0 24:3 33
2. SK Slavia Praha 11 6 4 1 16:4 22
3. SK Sigma Olomouc 11 6 4 1 18:8 22
4. FC Slovan Liberec 11 6 2 3 16:11 20
5. AC Sparta Praha 11 5 3 3 12:7 18
6. FK Jablonec 11 4 5 2 17:11 17
7. Bohemians Praha 1905 11 4 4 3 11:10 16
8. FK Teplice 11 4 4 3 15:15 16
9. Fastav Zlín 11 4 2 5 12:16 14
10. Dukla Praha 11 3 3 5 11:19 12
11. FK Mladá Boleslav 11 3 2 6 14:19 11
12. 1. FC Slovácko 11 1 6 4 9:10 9
13. MFK Karviná 11 2 2 7 9:16 8
14. FC Baník Ostrava 11 1 5 5 15:23 8
15. Zbrojovka Brno 11 2 1 8 8:21 7
16. FC Vysočina Jihlava 11 2 1 8 10:24 7

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze