V neděli, kdy jste přiletěli ze soustředění v Turecku, napadlo ve Zlíně deset centimetrů sněhu. Drsný návrat do reality?
Zase jsme museli na umělku. Laik si možná řekne „tráva jako tráva“. Ale není to tak. Povrch je tvrdý, balon neodskočí, jezdí. Pak přejdete na přírodní trávu, která nemá takovou kvalitu. Potřebujete nějakou dobu, abyste si zvykl. Ideální by bylo, kdybychom se vrátili z Turecka a týden se připravovali na přírodní trávě. Ale víme, jaké jsou podmínky. Absolutně to nedovolují.
Kvůli nadstavbě začíná jaro nezvykle brzy. Jak se s tím srovnáváte?
Moc ne. Myslím si, že kromě pár stadionů to není absolutně připravené. Chybí tomu komfort. Pro hráče a hlavně pro diváka, který za fotbal platí a něco od něho očekává. Když pak sedí na stadionu a mrzne, tak to není ono. Když k tomu připočteme, že týden trénujeme na umělce a pak hrajeme na přírodní trávě, tak je to trochu zvláštní. Nerozhoduji o tom, ale za mě je to nepřipravené.
Oproti bundeslize, kde jste strávil čtyři sezony, je to rozdíl, že?
Na to trochu narážím. Jaro jsme začínali v lednu, ale tam byly všude vyhřívané trávníky i tribuny. Za čtyři roky v Německu se mi nestalo, že bych trénoval na umělé trávě, byť mohl být metr sněhu.
Pomohly by vložené středy?
Chápu, že některé mančafty hrají evropské poháry, jiné domácí pohár. Rok je nabitý, ale kdyby se občas vložila nějaká středa, bylo by to lepší.
Z tradičně slabého zlínského jara strach nemáte?
Bál jsem se, že se na to zeptáte. (úsměv) Předchozí jara byla tragická. Věřím, že se z toho poučíme. Nechci, aby to vyznělo jako fráze, ale už to nejde omlouvat. Sezonu máme navíc dobře rozjetou. Byli bychom hlupáci, kdybychom to nějakou naší laxností nebo přístupem pustili z rukou.
Po podzimu jste šestí. Je postup do nadstavbové části o titul cílem?
Stálo nás to spoustu sil. V přípravě před sezonou jsme se poctivě chystali. Jsme tam, kde jsme, a těžko teď můžeme říkat, že když se zachráníme, že budeme spokojení. V šestce jsme a všichni tam chceme zůstat. Musíme pro to udělat ještě o něco víc než na podzim. Teď přijdou zápasy, ve kterých se bude lámat sezona.
V sobotu vás čeká doma derby proti Slovácku. Na rozjezd nejprestižnější utkání sezony.
První zápasy po zimní pauze jsou všeobecně jenom boj, kdo více naběhá, kdo má větší hlad po vítězství. Navíc je to Slovácko, které to tady nebude chtít nechat zadarmo.
Na podzim jste v Hradišti vyhráli 4:0. Takový výsledek se bude asi těžko opakovat, že?
V té době se nám hodně dařilo, hráli jsme v euforii. Oni měli zase svoje problémy. Na konci podzimu po výměně trenéra to chytli za správný konec. Stabilizovali se, byli nebezpečnější dopředu. Teď měli čas se připravit, doladit detaily. Bude to těžší zápas než na podzim.
To za Zlín ještě hráli Traoré a Beauguel. Jak moc klesla síla týmu po jejich odchodu?
Oba jsou velmi kvalitní hráči. Když nehráli, bylo to cítit. Mohli jste to vidět sami. Ale jsou tady hráči, kteří by je mohli nahradit. Pokud ne v průběhu této sezony, tak v příští. Víme, že hrajeme ve Zlíně, a že když někdo vyletí, je o něho zájem.
O angažmá u kazachstánské reprezentace si tak řekl trenér Michal Bílek. Jak zpětně vidíte jeho náhlý odchod?
Indicie, že se něco takového připravuje, se ke mně dostávaly. Do poslední chvíle jsem tomu nevěřil. Když odlétal, tak jsem mu říkal, že mu to přeju a zároveň že bych si přál, aby tady zůstal. Už jen proto, že to tady fungovalo, chodili lidi, hráli jsme fotbal, který se aspoň trochu líbil. Po předchozí mizerné sezoně to bylo zadostiučinění.
Bílkovo těžké loučení: Díky za Zlín, takovou přízeň jsem dlouho nezažil |
V reprezentaci i ve Zlíně se vám pod Bílkovým vedením dařilo. Zasáhl vás jeho konec o to více?
Je to pryč. Tohle jsem zažil v kariéře mockrát. Hráči i trenéři přicházejí a odcházejí. Nejde o život. Hlavu si z toho nedělám. Přeju trenérovi, aby se mu v Kazachstánu dařilo.
Co se změnilo s nástupem kouče Romana Pivarníka?
Nechtěl bych je srovnávat. Každý trenér má svoje určité metody, kterých se drží. Něco mají podobné, něco dělal pan Bílek jinak. Vesměs je ale práce podobná.
Smlouva končí v létě i vám. Prodloužíte ji?
Jednáme. Ještě bych chtěl ve fotbale něco dokázat. Proto také hraju.
Ale cítíte se tady pořád dobře, že?
Budu se opakovat. Jsem rád, že jsem do Zlína přišel. Fotbal mě tady začal zase bavit. Jsem spokojený já i moje rodina. Doufám, že je to vidět. Byl bych rád, kdybychom se domluvili. Ale nechci předbíhat.
