„V mé kariéře to byl asi nejdůležitější trenér. V dospělém fotbalu mu vděčím ze všech nejvíce. Po herní stránce jsme si padli do oka,“ říká Hronek o novém kouči fotbalového Fastavu.
Prý vás přeškolil ze stopera v útočného hráče. Jak to bylo?
Když jsem přišel do Vlašimi, tak první dva zápasy měl se mnou problém, protože jsem tolik neběhal. Postupem času ze mě bojovnost a běhání dostal. Pořád do mě hustil, ať běhám, napadám. A když vám trenér věří, tak se vám hraje daleko lépe. Všechno se spojilo.
Jaká byla vaše první reakce, když jste zjistil, že střídá odvolaného Bohumila Páníka?
Smál jsem se. Říkal jsem si, jestli se ještě někdy setkáme. Nakonec se to povedlo ve Zlíně.
Tušili jste v kabině, že po debaklu 0:4 v Karviné trenér Páník skončí?
Dozvěděl jsem se to večer, když jsem přijel domů. Kamarád mi poslal zprávu, že končí. Byl jsem udivený. Ráno s námi byl normálně na tréninku a večer ho odvolali. To je zvláštní. V Česku je celkem běžné, že se pořád mění trenéři. Ale tady ve Zlíně vydržel pan Páník hodně dlouho.
Jak si na Petrželu pamatujete z Vlašimi?
Je svérázný, svůj. Bude více přímý. Nechodí kolem horké kaše, rovnou přejde na věc.
Říká se, že je hodně přísný. Je to tak?
Můžu to jenom potvrdit. Ale není zákeřný. Je přísný, co se týká fotbalových věcí. Hráčům to pomůže. Hodně dbá na bojovnost na hřišti. Sám o sobě vzbuzuje respekt. Před zápasem se nás snažil hodit do klidu, než abychom se něčeho báli. Říkal, že se dá hrát s každým na rovinu. Podobně mluvil i teď před utkáním proti Jablonci. Zdůrazňoval přístup.
Jak se změnila atmosféra v kabině po jeho nástupu?
Když přijde nový trenér, tak vždycky všichni zpozorní. Chvilku bude trvat, než se všichni společně zajedeme.
Do tréninku se ale zatím moc nezapojuje, ne?
Říkal nám, že je nemocný, že se doléčuje. Ale na sobotní zápas přijde, nenechá si ho ujít.
Aspoň vám vymohl trénink na hlavní ploše místo umělé trávy na Vršavě.
Tohle je jeho. To umí. Super. Hodně si cením, když si trenér umí prosadit, co chce. Zrovna teď nebyl důvod jet na umělku, když bylo konečně docela hezky. Myslím, že se tráva neničí.
Po dvou jarních kolech jste pět bodů od sestupu. Vnímáte tlak?
Ne. A ani si ho nechci připouštět. Akorát bych se z toho stresoval a byla by to pro mě zkáza. Užil jsem si toho v Jihlavě dost. Ale už se potřebujeme chytit.
