Petr Čech: Vrátím se s jizvami, ale silnější

Londýn - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Brankář Petr Čech si sedá, aby poskytl první velký rozhovor od svého zranění. V přísně střeženém tréninkovém centru v Cobhamu nedaleko Londýna hovoří s redaktorem MF DNES. Třicet stehů už zmizelo pod znovu narostlými vlasy a hráč hovoří o tom, jak moc se jeho život po zranění lebky změnil.
Petr Čech

Petr Čech - Před několika měsíci ležel v bezvědomí a s roztříštěnou lebkou, ale už začal trénovat i žertovat. | foto: Michal SváčekMF DNES

Jaké to je, nosit v hlavě titanové destičky?
Čtyři šrouby už mám v ramenou, a teď tyhle dvě destičky... Největší změnou je to, že mi hlava zvoní na letišti, když procházím bezpečnostním rámem.

Jak na to reagují policisté?
Musím odevzdat hodinky, pásek, boty, ale zvoní to pořád, a když jim potřetí říkám, že mám destičku v hlavě a ta zvonit nepřestane, tak mi uvěří.

Nebýt letadel, ani byste o destičkách nevěděl?
Zlepšuje se to, ale zatím necítím levou stranu hlavy. Když se jí dotknu, tak o tom vím jen proto, že to cítí ruka.

Takže když vás vaše žena pohladí...
... tak to cítím nanejvýš z dvaceti procent. Nervy jsou tam pořád přeřezané a já musím čekat, až mi dorostou.

Připadáte si poslední dobou jako dítě štěstěny, nebo jako smolař?
Pořád jsem dítě štěstěny. Ano, ocitl jsem se v hodně smolné situaci, ale vyvázl jsem šťastně. Po operaci se cítím dobře; návrat do života se podařil.

Když vás to nezabilo, může vás to posílit?
První tři týdny po operaci byly špatné, ale tím jsem si prošel, a najednou se cítím líp: můžu už trénovat a jsem rád. Až přijde chvíle, kdy začnu hrát, tak právě tohle mě posílit může. Víte, fotbalista třeba pořád cestuje, není skoro doma, to spíš v hotelu, a na to se špatně zvyká. Ale teď bych jel na hotel se spoluhráči rád. Člověk to najednou bere jinak.

Petr Čech

Ostře sledovaný rozhovor
Nikdy jsem nedělal rozhovor s prezidentem Bushem, ale možná to je podobné. S Petrem Čechem se sejdeme v Cobhamu, vesnici nedaleko Londýna. Tady má klub Chelsea své tréninkové centrum, kam je vstup přísně zakázán.

Hele, Ševčenko... a Ballack! A další hvězdy, zrovna jdou z kantýny. Kdyby mi bylo dvanáct, nechal bych si je podepsat a pak už mohl jen umřít.

Brzy má začít náš rozhovor, kterému bude pozorně naslouchat představitel firmy, která Čecha zastupuje (přiletěl na otočku z Prahy), stejně jako zaměstnanec Chelsea, který asi není tak pozorný, neboť nerozumí ani slovo. Ale je tu.

Teď přichází Petr Čech, plynnou angličtinou chvíli žertuje do vysílání klubové televize, v ostrém světle před kamerou si každý může zkontrolovat, že jizva na hlavě zmizela pod účesem a Petr vypadá k světu, a už si sedá naproti mně... Soustředí se na každou odpověď... Bez protestu mi dává dvojnásobek času, než ve který jsem doufal. V příšerné zimě se nechává fotit, dokud je třeba... Však tu jeho pověst znáte. Bere prý kolem tří set milionů korun ročně, ale kdykoli kýchne, hned se všem omluví. A vážně je to fotbalista.

Jak se dnes cítíte? A nehrajte si na hrdinu...
Hlava občas bolí, ale není to nic, co bych nemohl vydržet. Už si ani nemusím brát prášky, což je velká úleva, protože v prvních dnech jsem je potřeboval, abych bolest přežil. Teď už zažívám jen to, co spousta lidí, když se ráno vzbudí a necítí se nejlíp. A i tohle se mi už stává málokdy.

Dva měsíce jste bez míče a pár týdnů si s ním ještě nezahrajete. Nudíte se?
Všechno zlý je k něčemu dobrý... Mám teď víc času na Martinu, odpočinul jsem si, odjel na deset dní do Dubaje, kde jsem vypnul sebe i telefon, což mě fyzicky dobilo. Zase mám chuť do další práce... Fotbal mi chybí, ale když máte nějaké záliby a užíváte si naplno, tak to jde.

Co třeba děláte?
Koupil jsem si například kulečníkový stůl. Když byla chuť něco si zahrát, tak jsem si dal s Martinou kulečník a den mi utekl. Stůl mi udělal radost, protože jsem si dodělával pokoj, kde mám vitrínu s trofejemi, dresy, fotkami - takovou síň slávy, kam si občas sednu a odpočívám. Něco mi tam chybělo a tu mezeru vyplnil kulečník. Teď už si tam nejen odpočinu, ale ještě si zahraju.

Kdybyste v říjnu dopadl hůř a musel ukončit kariéru, byl byste zralý na blázinec?
Byla by to pro mě obrovská rána, nad tím je lepší nepřemýšlet. Ale stejně jsem uvažoval, co kdyby... Musel bych si najít jinou živnost, která by mě bavila, a myslím, že bych ji určitě našel.

Poslouchám napjatě.
V tuhle chvíli bych asi zůstal u fotbalu.

Vy...
... vím, kolikrát jsem už říkal, že až skončím, u fotbalu nezůstanu, protože by to byl stereotyp. Zase bych jezdil přes týden na tréninky, spal v hotelích, byl bez víkendů, neměl čas na rodinu... Jenže kdyby moje kariéra skončila tak rychle, tohle by mi asi nevadilo. To bych byl schopný zůstat u nějakého mužstva třeba jako trenér.

O tom jste tedy uvažoval, když o vaší budoucnosti nebylo nic jasné!
Přemýšlet jsem mohl začít až tak po týdnu - vzbudil jsem se třetí den po operaci, ale to jsem nevěděl, jaký je den, měsíc a rok. Trvalo další dva dny, než mi doktoři vysvětlili, co se mnou je, i když si nebylo těžký všimnout, že mám třicet stehů na levé straně vyholené hlavy. I Martina mi vysvětlovala, co se stalo, jenže já to zpočátku stejně vždycky hned zapomínal... Až čtvrtý den jsem si vzpomněl, že hraju fotbal, a teprve pak jsem mohl začít přemýšlet.

Tehdy jste se zhrozil, co bude dál?
Ani jsem to neprožíval. Bylo mi špatně, pořád unavenej. Byl jsem rád za to, že můžu spát, takže mě tragické myšlenky nenapadaly.

Děti? Radši co nejdřív...

Už víte, kdy poprvé zase skočíte nějakému útočníkovi pod nohy?
Na to zatím nikdo nemůže odpovědět. Můj zdravotní stav je sice dobrý, ale zase ne tak dobrý, abych mohl začít trénovat s míčem. V oblasti mozku je všechno zahojené, a proto už můžu zatěžovat tělo, ale zlomenina bohužel zahojená není. Musí se čekat ještě tak do druhé půlky ledna. Jestli se to stoprocentně zahojí, mohl bych začít trénovat v bráně a s balonem, a jestli ne... tak musím čekat dál.

Nebylo by nejlepší, kdybyste chytal s nějakou čepicí?
Myslím, že soubojů se bát nebudu. V létě jsem byl na bolestivé operaci s rameny a pak se všichni ptali, jestli se nebudu bát. A já hned při prvním tréninku skočil někomu pod nohy a vůbec mě to nezajímalo... Ale je pravda, že zatím trénuju s ragbyovou helmou. Nesmím riskovat, že bych se ťuknul do hlavy, že by mě omylem trefil míček při tenisu...

Petr ČechV té helmě byste chytat nemohl?
To záleží na doktorech a taky na tom, jestli mě s tou helmou někdo nechá hrát. Ale mně by to nevadilo - že ji mám na hlavě, na to mě upozorňuje jen okolní svět. Když malí kluci přijdou na svůj trénink a vidí mě běhat po tenisovém kurtu s takovouhle čepicí, tak jsou překvapení... Ale jestli mi doktor řekne, že mám hrát v helmě, tak budu. Bez ohledu na to, jestli se někdo bude smát. Protože takhle to se mnou teď je.

Řekli vám doktoři, o kolik větší ránu byste musel schytat, aby byla osudová?
Radši jsem se neptal. Ale když mě vezli na operační sál, tak doktor řekl Martině, že v tuhle chvíli vůbec nejde o fotbal. A to asi vystihuje všechno. Nebylo jisté, jestli se vrátím do normálního života, natož k fotbalu... Ale já měl zase štěstí - Oxford, kde je nejlepší neurochirurgické centrum v Anglii, je asi jen čtyřicet minut od Readingu, kde jsme hráli.

Co dnes cítíte k Stephenu Huntovi, který vás zranil?
A další otázka?

Aha... Tak třeba: Umíte si představit, že proti němu budete zase stát?
To se jen tak nepodaří, nejdřív v další sezoně. A budu to brát tak, že to je fotbal - ať si stojí na druhé straně, kdo chce, pro mě to bude normální zápas.

Upozorňují vás trenéři na surovce v řadách soupeře?
Ne. Zápasy jsou většinou korektní - není to jako v hokeji, kde jsou na ledě tři mlátiči, kteří mají seřezat hvězdu soupeře. Ve fotbale jsou po faulech karty a agresivní hráč si musí dávat pozor, takže nás na ně nikdo neupozorňuje. Pochopte - v Anglii má každé mužstvo čtyři pět hráčů přes metr devadesát, a když jde centr do vápna, tak prostě bude velká mela, a když tam vletím, tak mám vždycky jistotu, že se srazím nejmíň se třemi. S tím každej počítá.

Vy už jste při fotbalu někoho zranil?
Samozřejmě se mi pár hráčů podařilo zmasakrovat a určitě si to pamatovali do konce zápasu, ale musím zaklepat, do koho jsem vrazil, toho nikdy neodnesli se zraněním.

Petr ČechKdyž si tak povídáme, nechal byste jednou svého syna vrcholově chytat?
Nechám své děti, ať si vyberou, co je bude bavit. Omezovat je nebudu. Taky jsem si fotbal vybral, taky ho hraju, stala se mi tahle nepříjemnost, ale mému synovi by se to nejspíš stát nemělo. Asi takhle: někdo si říká, že letadlo může spadnout, tak radši jede vlakem, a ten vykolejí... A já kdybych si řekl, že místo fotbalu budu hrát házenou, třeba mi při ní někdo zmrzačí ruku... Zranění může přijít ze všech stran a nemá cenu vyhýbat se osudu.

Uvažujete vy vlastně s manželkou o dětech?
O tom se vážně bavíme poslední dva roky, a už jsme si dělali legraci z toho, že by to asi mělo být co nejdřív - dokud jsem ještě schopen tu rodinu mít.

Co to je za vtip?
Vtip? Jenom za tenhle rok mám dvanáct nových jizev. Osm z operací ramen, jednu obrovskou na hlavě, pak něco na noze a na obličeji. Ono se to nasčítá, proto jsme takhle žertovali. Ale jinak víme, že rodina přijde - děti bychom mít mohli, že bychom je nezajistili, toho se taky nebojíme, jenže Martina si ještě dělá diplomy na aerobik, začíná tady předcvičovat, a když už začala, tak chce aspoň rok pracovat. Potom na rodinu samozřejmě čas bude.

Abramovič v nemocnici

Při zápasech své Chelsea musíte být schizofrenní. Držíte palce, ale zároveň by se asi nehodilo, kdyby zazářil někdo z vašich zástupců v bráně...
Je to zvláštní situace, ale upřímně - já chci, abychom vyhráli. Říkám si: přej, a bude ti přáno. Takže těm brankařům přeju úspěch, a aby se jim nic nestalo.

Věříte, že už v únoru budete oporou vy?
Doufám. A jak říkám - snad budu ještě silnější než předtím.

Začnete dávat góly?
To zase ne...

... počkejte - troufl byste si jít kopnout důležitou penaltu?
Asi jo. Nebyl bych první ani poslední, kdo penaltu nedal. Prostě zavřete oči, někam to tam fláknete, a buď to dopadne dobře, nebo ne. Jde o to, aby brankář neměl čas zareagovat, což není nic těžkého, protože v dnešní době lítají míče tak rychle... U nás v Chelsea jsou hráči jako Lampard, Ballack, Ševčenko nebo Drogba, u kterých sice třeba vím, že vystřelí doprostřed, a tak stojím, ale pokud mě míč netrefí do břicha nebo někam do nohy, tak ho stejně nechytnu. Nemám šanci.

Petr Čech s manželkou Martinou

Manželka: Budu se bát
Martina Čechová řídí i auto, její choť zatím k volantu nesmí.

Všichni se teď Petra Čecha ptají: Nebudeš se příště při soubojích bát? Prý nebude.

Ale do tréninkového centra Chelsea právě dorazila mladá, štíhlá žena v černém, která má strach už teď. "Moc se omlouvám za zpoždění," opakuje Martina Čechová několikrát, jako by mohla za ten strom, který vichřice odhodila na silnici.

Pak políbí svého někdejšího spolužáka ze střední školy a nynějšího chotě a říká: "Petrův první zápas bude pro moje pocity rozhodující. Jakmile dojde k ošemetné situaci, budu trnout strachy, ale na tribunu stejně budu chodit dál."

V tomto období je čtyřiadvacetiletá cvičitelka aerobiku celkem spokojená, protože manželovi je pořád líp, ale na zápasy ještě jezdit nemusí, pročež je každý večer spořádaně doma.

"Tak nasedat." K domovu bude řídit paní, protože Petr Čech po svém zranění zatím k volantu nesmí.

Fotbalové velkokluby nebývají partami báječných kamarádů, ale přesto - jak se kolektiv hráčů Chelsea postavil k vašemu zranění?
Tady byla parta výborná od chvíle, kdy jsem přišel, což je dva a půl roku, a taky teď se všichni zachovali skvěle - jeli se za mnou podívat do nemocnice, pak domů, když jsem tam ležel, nabízeli pomocnou ruku mně i Martině... Nejen spoluhráči, ale i trenéři, maséři, fyzioterapeuti, lidi z kanceláří...

Co ruský majitel klubu Abramovič?
Přišel se za mnou do nemocnice a každý den psal Martině zprávy, jestli něco nepotřebuje. Bylo vidět, že se nestará o dění v klubu jen proto, že by to pro něj byla zábava...

Chovají se k vám pozorněji i fanoušci?
Do té doby jsem si těžko mohl představit, co si o mě myslí, protože si každý fandí hráčům svého týmu. Ale po zranění mi přišlo tisíce dopisů a přání z celého světa, a to třeba i od fanoušků Liverpoolu, kteří Chelsea nemilují... Najednou jsem zjistil, že mám u lidí respekt, a to nejen v Anglii.

Takže vy jste skoro umíral, a od té chvíle jste ještě populárnější.
To se uvidí, až začnu hrát, ale reakce mě překvapily. Jeden příklad: Sheffield United. Když tam přijela hrát Chelsea, tak mi věnovali podepsaný dres od všech hráčů. Před výkopem aplaudoval celý stadion a přál mi brzké uzdravení. Seděl jsem překvapeně u televize, nečekal jsem to. A hrozně si toho vážím.

Jací jsou vlastně fanoušci Chelsea?
Pro Anglii typičtí. Stadion je pořád vyprodaný a už týden před zápasem zbývá hrozně málo lístků... Spousta Čechů mi zavolá, že by potřebovali pět vstupenek, že si zajistí letadlo a poletí, a když jim řeknu, že nemám, tak na mě koukají. V české lize jsou stadiony prázdné, a kdyby někdo chtěl, abych tam sehnal den před zápasem osmdesát lístků, tak je asi seženu snadno, protože tu není klubismus - když se prohraje, všechno je špatně a příště nikdo na fotbal nejde. Lidi se vymlouvají, že jsou lístky drahé, ale na Chelsea stojí od čtyřiceti do sta liber - fanoušci si dávají celý rok peníze stranou, nejedou ani na dovolenou, ale koupí si permanentku. To je neuvěřitelné.

Mimochodem - nebojíte se někdy, že by vás mohli zranit právě angličtí fanoušci?
Těžko. Oni fotbal milují, a kdyby něco hodili na hřiště, tak jsou do dvou minut mimo stadion a dostanou zákaz. Což si rozmyslej, protože kdyby přišli o tu svoji permanentku, tak by se k ní nemuseli deset let dostat, a to by nepřežili...

Já nejsem au-pair

Vy jste se sem předloni stěhoval jako slavný, bohatý muž. Jak jste si sháněl nové přátele?
Dám příklad: s Martinou máme kamarádku, Slovenku, kterou jsem poprvé potkal v kadeřnictví. Ona pracovala na recepci, její přítel, Ital, tam střihá, a teď to jsou naši dva velcí kamarádi.

Nechtěla se jen vlichotit celebritě?
Vůbec nesleduje fotbal, takže nevěděla, kdo jsem. Já se objednával, a když jsem řekl jméno, tak se zasekla: "Vy jste odněkud z Čech?" Myslela, že tady pracuju v restauraci nebo jako au-pair. Vysvětlil jsem jí, že au-pair nedělám, a tak to naše kamarádství začalo... Nebo mám kamaráda, který byl původně mým učitelem angličtiny - zajdeme na kulečník, do kina, kolikrát si jen tak někam sedneme... Takových lidí jsem poznal dost a ve všech různých vrstvách. Nevyhledávám jen ty, co by na tom byli společensky podobně jako já.

Naplno hrát fotbal zatím nemůžete, takže je dost času. Doháníte všechna ta divadla, kina nebo koncerty, co jste dřív nestíhal?
Spíš teď víc čtu, třeba Šifru mistra Leonarda a ostatní knížky, které s ní souvisely. Anebo Dobrého vojáka Švejka.

Jiná kultura vás neláká?
Třeba Martina byla na koncertě Madonny, ale to jsem ještě hrál, a po zranění už tu pro nás žádný zajímavý koncert nebyl. A co se týče divadla, tak toho moc fanoušek nejsem. Radši si zajdu do kina.

To si pronajmete celý sál pro sebe?
Vůbec ne - vezmu si kolu, popcorn, sedneme si a normálně koukáme na film s ostatníma. Najdou se sice lidi, kteří chtějí podpis, ale jenom před nebo po filmu. Jinak mě neomezují.

Petr Čech

Zvu vás na dýmku

Vaši blízcí asi každoročně řeší vánoční problém - jakým dárkem vlastně Petrovi udělat radost?
Každým, ať stojí pět korun nebo deset tisíc. Mě potěší knížka nebo společenská hra, která se pak kdykoli vytáhne na stůl. Máme různé monopoly, pexesa, karty, tohle mám rád. A oni vědí, že tím mi radost nikdy nezkazí, takže v tomhle směru to mají docela jednoduchý.

Jaký dárek jste koupil sám sobě v Dubaji?
Přivezli jsme si s Martinou šíšu - velkou a barevnou vodní dýmku. Kdyby k nám přijela návštěva a chtěla to vyzkoušet, tak není problém.

Vy jste kouřit zkoušel?
Vodní dýmka přece ničemu nevadí... Jo, vyzkoušeli jsme ji. A bude to pěkný, až bude při nějakém večírku plný dům lidí, sedneme si k dýmce a budeme diskutovat.

Smlouvali jste v dubajském obchodě o cenu?
Dělá se to, ale tahle cena opravdu nebyla taková, aby se musela smlouvat.

Sháníte vánoční dárky i pro své spoluhráče?
To ne, protože kdybychom si dávali dárky k narozeninám a Vánocům, tak nebudeme dělat nic jiného... Tady se přes Vánoce hraje, takže si jen na tréninku popřejeme hezké Vánoce a tím to končí.

Vynahradíte si to pak na Silvestra?
My hráváme i na Nový rok, třeba od půl jedné v Liverpoolu... Tehdy spíme v hotelu, kde je připravené šampaňské na přípitek, a kdo chce, tak ve dvanáct vstane. Ale většinou je každý rád, že už spí.

Až budete rekapitulovat rok 2006, co si řeknete? Že byl nejhorší ve vašem životě?
Že šel nahoru dolů. Dostal jsem ocenění pro nejlepšího brankáře světa za rok loňský, podruhé za sebou jsme vyhráli anglickou ligu, ale pak tu je těch dvanáct jizev a dvě operace, z nichž druhou si budu pamatovat z celého roku nejvíc. Takže - na začátku to vypadalo na dobrý rok, ale závěr dopadl úplně jinak.

Myslíte, že jste se v těch posledních týdnech změnil? Že jste si ujasnil priority?
Člověka napadne jediné - jak je ten život křehkej. Dřív jsem si vždycky říkal, dobře, jdu na hřiště, a nepřemýšlel jsem, co se může stát. Jenže najednou, lusk, něco se stane a vy to nemůžete ovlivnit. Neuděláte nic. A zároveň si uvědomuju, že to není jen ve fotbale, ale i v normálním životě, takže by člověk neměl promarnit žádný den svého života. Nikdy neví, co se skrývá za rohem, a najednou může být po všem. To jsem si poslední dobou uvědomil nejvíc ze všeho.

Autoři: ,

EURO 2024: Los skupin, program zápasů, stadiony

Fotbalové EURO 2024 se bude hrát od 14. června do 14. července 2024 v deseti neměckých městech. Čtyřiadvacet účastníků bude rozděleno do šesti čtyřčlenných skupin. Čeští fotbalisté se v základní skupině střetnou s Portugalskem, Tureckem a Gruzií.

Česko - Portugalsko, Česko - Gruzie, Česko - Turecko
  • Nejčtenější

Anglie - Brazílie, Francie - Německo. Kde zdarma sledovat sobotní fotbalové šlágry?

22. března 2024  11:59

Víkend je ve znamení reprezentačního fotbalu a přináší řadu atraktivních zápasů. Po pátečním...

Rekordní trest pro trenéra Radu. Za rasistickou urážku dostal osm měsíců

21. března 2024  17:12,  aktualizováno  19:43

Boj druholigových fotbalistů pražské Dukly o postup mezi elitu může jejich kouč Petr Rada sledovat...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Norsko - Česko 1:2, rozpačitý výkon, i tak výhra. Haškovu premiéru ozdobil Barák

22. března 2024  16:49,  aktualizováno  19:52

Oslo (Od našeho zpravodaje) Fotbaloví reprezentanti se při premiéře trenéra Ivana Haška v Norsku téměř celých devadesát minut...

Česko - Arménie 2:1, fotbalisté prohrávali, výhru trefil střídající Chorý

26. března 2024  18:48,  aktualizováno  21:57

Druhý zápas, druhé vítězství. Čeští fotbalisté pod trenérem Ivanem Haškem opět prohrávali, ale...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zázrak, Haaland mluví! Jsou lepší než my, řekl o Češích. Nory na tiskovce zaskočil

21. března 2024  14:04

Oslo (Od našeho zpravodaje) Na rozdíl od kouče Stäleho Solbakkena, který přítomné norské novináře z dálky s úsměvem zdravil, se...

Fenin opustil protialkoholní léčebnu: Můj Survivor! Pomohli Baroš a Ujfaluši

29. března 2024  10:22

Bývalý fotbalový reprezentant s pověstí flamendra Martin Fenin strávil poslední čtvrtrok v...

Prvoligoví bezdomovci. Drnovické zastupitelstvo řeklo Vyškovu ne

28. března 2024  21:02

Třetím rokem jsou fotbalisté Vyškova mezi profesionály, nikdy však nehráli doma. Přesto bojují o...

Skončím, až mě fotbal přestane bavit nebo až mi to nepůjde, říká Messi

28. března 2024  15:50

Fotbal na nejvyšší úrovní hraje dvacátým rokem, za necelé tři měsíce mu bude sedmatřicet. Tak jak...

Rada může trénovat dál. Odvolací komise projedná jeho případ za tři týdny

28. března 2024  12:54

Nebuďte překvapení, až v pátečním utkání 20. kola druhé ligy mezi Jihlavou a Duklou uvidíte na...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...