Už pod vedením trenéra Karla Brücknera zahajovala česká reprezentace kvalifikaci o mistrovství Evropy 12. října 2002. Čech si premiéru připsal o půl roku dříve v přátelském utkání s Maďarskem, které skončilo stejným výsledkem jako jeho ostrý start v Moldavsku - Češi vyhráli 2:0.
„Co jsme přiletěli do Moldavska, tak pršelo. Lilo jako z konve. A do zápasu nepřestalo. Příšerný terén, bahno, zima. Promrzl jsem až na kost,“ vybavuje si Čech nepříjemnosti z Kišiněva, kde byla teplota kolem čtyř stupňů Celsia. Jednou z nich byla i tutovka jednoho z domácích fotbalistů: ve 27. minutě na něj běžel útočník Serghej Rogačov, mladý brankář Rennes ale své spoluhráče podržel.
Čechův debutON-LINE Připomeňte si soutěžní premiéru Petra Čecha v národním týmu v tehdejším on-line přenosu ZDE. |
„Kdyby proměnil, bylo by asi zle,“ přemítá Čech na svém webu. „Naštěstí jsem vyrazil a po přestávce jsme rozhodli.“ Češi tehdy nemohli počítat s potrestaným kapitánem Pavlem Nedvědem ani s Milanem Barošem, kteří seděli jen na tribuně kvůli červeným kartám z baráže o MS 2002 proti Belgii.
Od úvodu měli na promáčeném trávníku převahu, po několika šancích se až v 69. minutě trefil z penalty Marek Jankulovski. Vítězství Brücknerova výběru stvrdil deset minut poté po kombinaci se Štěpánem Vachouškem trefou do prázdné branky Tomáš Rosický.
Byl to úspěšný vstup do kvalifikace, ve které zlatá generace fotbalistů ani jednou neprohrála. Jedinkrát remizovala v Nizozemsku, které pak v září 2003 na Letné zdolala 3:1 a zápas před koncem si zajistila účast na Euru 2004.
„Nedvěd, Koller, Šmicer, Poborský, Galásek, trenér Brückner... To byl mančaft jako zvon! Zápas s nabitým Nizozemskem nám vyšel se vším všudy, vyprodaná Letná se bavila, my vyhráli skupinu a v předstihu postoupili do Portugalska,“ vzpomíná na úspěšné časy Čech.
Na evropském šampionátu český tým bavil ofenzivním fotbalem, obrat s Nizozemskem na 3:2 je památný, stejně tak vyřazení tzv. stříbrným gólem v semifinále proti Řecku. Čech si v národním týmu zachytal i na mistrovství světa 2006, pak na dalších třech evropských turnajích.
V reprezentaci zvládl 124 utkání, což je historické maximum. Jeho posledním byla porážka 0:2 s Tureckem v základní skupině Eura 2016 ve Francii.
„Nebyl jsem si na sto procent jistý, ale jak jsem po utkání stál před plnou tribunou smutných fanoušků s českými vlajkami, něco mi napovídalo, že si národní dres už neobleču. Ten pocit se mnou zůstane až do smrti. Škoda, že vzpomínka na poslední zápas nebyla veselá, i tak musím říct: Stálo to za to! A děkuju!“
