Prakticky nikdy to nedělá. Ani zblízka. Ani na dálku. Ani po e-mailu. Interview s Pelém zprostředkoval jeho blízký přítel Joe Borbély.
Copa América: šampiony jsou domácí Brazilci |
Zasloužené prvenství pro Brazílii? V semifinále přemohla Argentinu a na úchvatném stadionu Maracaná pak ve finále porazila Peru.
Titul šampionů je ve správných rukou a já z toho mám obrovskou radost. Brazílie jako kolektiv ukázala velikou sílu, kvalitu a srdce. Ukázala touhu po vítězství. Je pozoruhodné, jak naši chlapci dokázali překonat všechny problémy, které je potkaly před šampionátem. Vždyť se zranila naše největší hvězda Neymar, se kterým bychom byli ještě lepší a silnější.
Jižní Amerika teď patří jenom vám, nebo jste viděl konkurenci? Brazílie sice ze čtvrtfinále postoupila až po penaltovém rozstřelu, ale jinak v šesti zápasech dostala jediný gól.
Až ve finále od Peru. Právě Peruánci mě nejvíce překvapili. Tvoří silný kolektiv, který se nikdy nevzdává. Daleko víc jsem čekal od Chilanů, kteří vyhráli poslední dva šampionáty, taky od Uruguaye a samozřejmě od Argentiny, což je gigant. Argentina mě vyloženě zklamala. V čele s Messim, který svůj výkon nezvládl ani po psychické stránce.
To mluvíte o šarvátce s chilským obráncem Mendelem v zápase o bronz, po které byl vyloučen? Myslíte si, že v tom hrála roli psychika?
Každý den se můžeme přesvědčovat o tom, že jako hráči a lidé jsme úplně jiní. Letošní Copa América nám leccos odhalila.
Messi na protest proti sudím a korupci bojkotoval ceremoniál na Copě |
Na co narážíte? Na srovnání Messiho s Pelém? Proč se vlastně Messi nemohl stát novým Pelém?
Nic ve zlém, ale aby se Messi mohl stát Pelém nové éry, musel by dosáhnout na jeho úspěchy. To nijak nesouvisí s rivalitou mezi Brazílií a Argentinou. Messi by potřeboval tři tituly mistra světa nebo tisíc nastřílených gólů. Místo toho dostane červenou kartu v zápase o bronz na Copa América. Ale dál bych to nerad rozebíral, ať si každý udělá obrázek sám.
Vy Brazilec, on Argentinec. Chápu, že ta rivalita musí být obrovská. Těšilo vás aspoň, že Argentina tentokrát v semifinále s Brazílií padla?
Netěší mě neúspěch Argentiny, těší mě úspěch Brazílie. V turbulentních časech jsme potřebovali titul. Nejsem škarohlíd, který by se těšil z neúspěchu druhých. Dokážu se vcítit do kůže poražených. Jinými slovy: Sláva vítězům, čest poraženým!
Ale když mluvíme o poražených, mistrem světa zatím není ani Messi nebo Cristiano Ronaldo. Jak to vnímáte?
Že jsou to naprosto výjimeční hráči, kteří si zaslouží komplimenty, ale mému srdci nejbližší je Neymar.
Protože je Brazilec?
Znám ho odmalička, hrál v mém Santosu. Je to míčový génius, který vždycky a za každých okolností chce hrát pro pobavení diváků. Dost si toho už vytrpěl.
On? Jak to myslíte?
Fotbal už měl několik geniálních hráčů. Z mojí doby třeba Garrincha, Zito, Eusébio, Puskás, Di Stefáno, Masopust. Nebo později Edu, Rivellino, Beckenbauer, Cruyff. Vidíte snad stejnou kvalitu dnes? Jen zřídka. Například FC Santos, můj milovaný klub, byl svého času nejlepším týmem světa a každý s ním chtěl hrát. Všechny soupeře jsme porazili jen tím, že jsme se přiblížili ke hřišti. (úsměv) Jsem přesvědčený o tom, že tehdy byl fotbal daleko přitažlivější pro diváky a hlavně ho tolik neovládaly peníze. Byznys fotbalu škodí.
Osmnáctiletý Pelé a osmadvacetiletý Masopust před utkáním FC Santos - Dukla (3:4) na začátku roku 1959 v Mexiku. Právě tady začalo jedno velké fotbalové přátelství.
Borbély, odborník na Brazílii. Co radí Pelému? |
Nedá mi to - když jste si při poslední odpovědi vzpomněl na Josefa Masopusta, co pro vás znamenal?
Masopust byl džentlmen, přítel a výborný fotbalista, který brilantně ovládal míč. Měl fotbal v krvi jako my Brazilci. Vzpomínám, jak jsme se potkali v roce 1994 na Slovensku. Celou akci tehdy organizoval můj dlouholetý přítel Joe Borbély, v Československu narozený manažer se srdcem Brazilce. Chtěl mi připravit dárek, abych se potkal se svými kamarády. Prostě překvapení. S Masopustem jsem se přitom neviděl přes třicet let, bylo to dojemné, oba jsme měli slzy v očích.
Nostalgie?
To víte, vzpomínali jsme na staré dobré časy. Bohužel Masopust už je ve fotbalovém nebi, ale navždy v mém srdci zůstane jako výborný hráč a skromný člověk.
