Pak ještě přiměl k příchodu do Plzně záložníka Daniela Koláře, jenže krátce na to se sám poroučel. Výsledky totiž nepřicházely, z devíti zápasů vyhráli viktoriáni jediný a v tabulce byli až na 12. místě.
Trenérského žezla se místo něho ujal Pavel Vrba a teprve pak začal velký vzestup plzeňského fotbalu korunovaný mistrovskými tituly v letech 2011 a 2013.
Ale i Šilhavý se mezitím dočkal úspěchu, s Libercem ovládl ligu v roce 2012, když o titul bojoval až do posledního kola právě i s Plzní. Bezbranková remíza ve vzájemném zápase tehdy rozhodla, že titul zůstane pod Ještědem.
„Je to můj životní úspěch, něco neskutečného. Jako hráč i trenér jsem spíš bojoval o záchranu a pak ji slavil, ale tohle... Jednoznačně mezník v mojí kariéře,“ zářil tehdy Šilhavý po triumfu, který výrazně změnil jeho životopis.
Jenže i v Liberci předčasně skončil a přes Jablonec a pražskou Duklu se loni stal koučem Slavie.
Také Vrba ušel od prvního vzájemného setkání pořádný kus cesty. Reprezentaci dovedl na loňské Euro do Francie, pak zkusil angažmá v ruské Machačkale, ale od léta je zpátky v Plzni.
Trenér Pavel Vrba na tiskové konferenci Plzně před Evropskou ligou s Luganem.
S jasným cílem. Vrátit Viktorii mistrovský titul, který jí po dvou letech kralování (2015, 2016) uzmula v minulé sezoně právě Slavia, vedená trenéren Šilhavým.
Všechno je vyšperkováno ještě tím, že současný kouč sešívaných se narodil před 56 lety v Plzni. V pátek to bylo přesně na den.
