Nedvědovi bylo šestatřicet a chystal se, že v květnu řekne sbohem. V Juventusu Turín už věděli, že se držitel Zlatého míče loučí, ale Mourinho se nechtěl vzdát bez boje. Nabízel dvouletou smlouvu, ročně skoro osmdesát milionů korun.
Dal by i víc, kdyby Nedvěd kývnul. Jenže tady nešlo o peníze.
„José mi zabrnkal na správnou strunu. Věděl, že mě Liga mistrů strašně přitahuje, protože jsem ji nikdy nevyhrál. Jenže to nešlo. Nespojíte nespojitelné. Prostě ne! Kdyby se ozval odkudkoli na světě, šel bych za ním. Do Interu jsem nemohl,“ vzpomíná slavný záložník.
Modročerné dresy Interu, na které dnes večer narazí Sparta při rozlučce s podzimní Evropskou ligou, byly pro Nedvěda zapovězené. Nemohl milovaný Juventus zradit.
Přestoupit mezi rivaly, kteří se bijí v Derby d’Italia a historicky se nesnášejí? Ne, to se nedělá.
Tím spíš Nedvěd, jenž byl symbolem Juventusu. Tím spíš po aféře, jež ostré vztahy ještě vygradovala.
Juventus musel kvůli korupčnímu skandálu do druhé ligy a Inter zdědil dva ligové poháry. „V Itálii tomu říkají scudetto di cartone, papírový titul. Já bych si takový titul nikdy nevzal. Nevážil bych si ho.“ A tak měl Mourinho smůlu.
Vlastně i Nedvěd, protože o rok později Inter Milán opravdu Ligu mistrů ovládl.
„Žádný problém. Mělo to tak být. Mourinhovi jsem to přál,“ usmívá se Nedvěd při vzpomínce.
Silná nevraživost vůči Interu mu zůstala, vždyť v Juventusu pracuje v roli viceprezidenta. Takže když Sparta na konci září šokovala milánského favorita pohárovou výhrou 3:1 na Letné, Nedvěd poslal na Spartu bednu výtečného šampaňského s děkovným vzkazem: „Skvělé, jak jste jim to nandali.“
Jak by se odvděčil, kdyby Sparta překvapila i dnes na San Siru? Postup má jistý, ale pozornost od Nedvěda nikdy není k zahození.
