Z Horvátha je teď Chorvat. A jeho tým na mistrovství světa žije dál

Byl to jen nápad pro reklamu. Poprosit matriku, změnit ve svém příjmení pár písmenek a stát se na jeden měsíc Chorvatem. Na měsíc, kdy trvá fotbalové mistrovství světa.

„Nic ve zlém, ale Koreu nebo Panamu bych asi nepodporoval. S Chorvatskem mi to přišlo vtipné a důstojné, protože mají skvělé hráče,“ říká Pavel Horváth, bývalý vyhlášený špílmachr.

Jako Chorvat je pořád ve hře.

S tím jste počítal?
Upřímně? Nečekal jsem to, ale nevadí mi to. Aspoň je sranda. Když na turnaji nejsou Češi, každý si vybere hráče, které má rád. A mně se zrovna Chorvati líbí. Sympatické mužstvo, které nechce hrát zanďoura.

Co jejich šachovnicové dresy?
Na můj vkus trochu upnutější. Až si říkám, že jsem skončil tak akorát, protože bych se do něj se svou postavou nevešel.

Když se řekne Chorvatsko, co vás napadne?
Že jsem tam nikdy nebyl na dovolené. Jen kdysi s Jabloncem na zimním soustředění.

Myslel jsem spíš hráče.
Modrič a Mandžukič. To jsou tahouni, kteří pracují pro mužstvo.

Co Rakitič, který dvakrát po sobě proměnil rozhodující penaltu v rozstřelu?
Za suverénní penalty klobouk dolů, ale na to, že hraje v Barceloně kousek pod Messim, mi jeho projev připadá chladný a nevýrazný. Ve srovnání s Modričem stoprocentně.

Luka Modrič je dost možná nejlepším hráčem turnaje. Souhlasíte?
Nedokázal bych ukázat na jednoho hráče, spousta kluků hraje fantasticky. I Modrič. Všechno režíruje, díky skvělé kondici obsáhne velký prostor, neustále se nabízí pro míč a hlavně nekazí. Ani ve složitých situacích se nesníží k odkopu. Díky šikovnosti je schopný z problému vybruslit tak, aby tím prospěl mužstvu.

Ale jeho penalty jsou vachrlaté. Ze tří jednu nedal a dvě proměnil s nehorázným štěstím.
V Realu se k penaltám nedostane, tam jsou jinačí vlčáci. A pak je rozdíl kopat při tréninku bez stresu, nebo v ostrém zápase. Lhostejno, jestli se jedná o okresní přebor, Ligu mistrů, nebo čtvrtfinále mistrovství světa. Pořád se v člověku střetává spousta myšlenek, tep stoupá a vy nesmíte zaváhat. Střelec může jen pokazit, maximálně splní povinnost. Což byl přesně Modričův cíl.

Vyhraje Chorvatsko šampionát?
Může se stát cokoli. Na Chorvatech cítím, jak moc po tom touží. Jejich zlatá generace má poslední šanci. Jen se bojím trochu o jejich obranné standardní situace, protože při nich stojí příliš hluboko a koledují si. Angličani mají velkou sílu ve vzduchu, určitě toho budou chtít v semifinále využít.

Anglie se vám líbí?
Nikdo není v semifinále náhodou. Angličané totiž nemají jen Harryho Kanea, oni jsou taky silní v křídlech nebo v defenzivě. Všichni tři stopeři odvrátí většinu balonů a ještě střílejí góly. Před nimi Henderson. Já ho moc nemusím, ale svou roli plní.

Belgie má romantičtější tým.
Na romantiku se nehraje. Belgie poskládala mozaiku z hvězdných jmen a všichni se podřizují týmu. I Hazard nebo De Bruyne. K tomu nezadržitelný Lukaku na hrotu a výborná lavička. Kdykoli nastoupí Fellaini, je tam cítit.

A Francie?
Překvapila mě. První zápasy s Austrálií a Peru nic moc, pak se Griezmann posunul pod hrot a mužstvo dostalo šmrnc. Griezmann má spoustu míčů a diriguje, co se bude dít. K tomu pevná obrana, kladivo Giroud a rakeťák Mbappé. Všichni jsme věděli, že je výborný, ale když si připomenu, že je mu devatenáct, stejně mě to překvapí.

Takže váš tip na mistra?
Nemám.

Bojíte se tipovat?
Nebojím, neumím si vybrat. Všechny čtyři týmy mají světové hvězdy, které zároveň dostávají obrovskou podporu od hráčů, kteří jsou v uvozovkách normální. Žádný slabý článek. Žádná one man show. Na rozdíl od Argentiny, Brazílie nebo Portugalska.

Zklamali vás supermani Messi nebo Ronaldo?
To nemůžu říct, spíš se kolem nich nevytvořil dostatečně dobrý tým. A ani geniální jedinec pak nemůže zařídit všechno.

Chorvatsko v semifinále

Zpravodajství

Třeba Němci si svůj mančaft odjakživa hýčkají a teď vyhořeli.
Byli přejedení, vyčpělí, žádný chtíč. Svou buldočí vůli zapomněli doma.

Co Brazilec Neymar? Patříte k těm, kteří se mu smějí za teatrální pády?
Snažím se mu trochu nadržovat, protože je to úžasný fotbalista, ale nejspíš má hodně nízký práh bolesti.

Baví vás turnaj, který se proměnil v mistrovství Evropy?
To mi vůbec nevadí, jen jsem trochu přežraný. Přitom v každém zápase si najdu něco pestrého, co je hodné obdivu. Škoda jen, že dál nepostoupila japka.

Myslíte Japonci? Máte pro ně slabost od angažmá v Kóbe, že?
Nechápu, že se nepoučí. Osmifinále s Belgií měli dotáhnout minimálně do prodloužení. Keisuke Honda hrál deset let v Evropě, a stejně deset vteřin před koncem napálí rohový kop netakticky před branku, i když ví, že si tím může zavařit.

A zavařil si dost. Belgie z brejku dokončila obrat na 3:2.
To jsou přesně ty momenty, proč mají evropské týmy navrch.