Hrál federální i českou ligu. Úspěšně trénoval Zlín, mezi elitu vrátil populární Bohemians 1905. Vedl mládežnické výběry české reprezentace. Svého největšího fotbalového úspěchu však dosáhl Pavel Hoftych až jako generální manažer Spartaku Trnava, s kterou je od soboty mistrem Slovenska.
„Z pozice tradice, historie klubu a kolika obyčejným lidem přinesl radost, je titul top,“ říká Hoftych, který ve středu oslaví 51. narozeniny.
Trnava vyhrála ligu po 45 letech. Odpovídaly tomu i oslavy?
Byly mohutné. Trnava žila až do rána. Co jsem viděl hráče na fotkách, tak slavili minimálně do pondělí. První trénink měli až v úterý odpoledne. Já jsem spíše klidnější člověk, nebyla to nějaká divočina. Atmosféru jsem vnímal u vína, ale nezapojil jsme se do ní. Druhý den jsem jel do Prahy.
Ale vítězný doutník jste vykouřil, ne?
Ten jsem si vychutnal. Po zápase jsme zůstali ve skyboxu na stadionu s lidmi, s nimiž spolupracujeme celý rok nebo kteří Spartak finančně podporují. Byl tam i majitel klubu pan Poór, který do toho investuje hodně svých peněz i času. Fotbal dělá 25 let. Hlavně pro něho je to obrovská satisfakce za ty roky.
Kolik gratulací jste přijal?
Hodně, z Čech i ze Slovenska. Hlavně od lidí, kteří to sledovali delší dobu a znají pointu Trnavy. Volal mi třeba Karol Dobiáš, tuším z Lucemburska, kde je s Amforou. Blahopřál jako jeden z prvních, protože jsme kamarádi z dob Bohemky. Dělal mi také konzultanta v Trnavě. A můžu říct, že mi volal i Míra Pelta. (úsměv) Známe se.
Co znamená titul pro město?
Tady si rýpnu. Spartak a Trnava patří historicky neodmyslitelně k sobě, dělá jí jméno při svých cestách po Evropě. V minulosti měl klub od města větší podporu, tady bohužel primátor města z nějakých osobních důvodů nepomáhá A-týmu v ničem. Je smutné, že nedokáže docenit souvislosti. Prošel jsem toho ve fotbale hodně a tohle je ojedinělé. V Trnavě je přitom spousta lidí, kteří mají fotbal v srdci, a tenhle titul jim přinesl hrdost. Užili si něco, nač čekali roky a co neočekávali, že se stane letos a ještě s takovou bravurou. Viděl jsem sedmdesátníky, kterým tekly slzy. Sobotní zápas s Dunajskou Stredou byl vyprodaný, přišlo 17 tisíc lidí a to stejné očekáváme v posledním utkání proti Trenčínu, kdy se bude předávat pohár.
Jak jste se podílel na složení mistrovského mužstva?
Před dvěma lety jsem přišel s jasným zadáním od majitele, abych mu pomohl nastavit nějaká pravidla fungování klubu. Také jsem si na začátku vydobyl jasné pravomoci, protože vím, jak to v Trnavě funguje. Hodně lidí bez zodpovědnosti ovlivňuje hodně věcí. Teď jsme přímo pod majitelem tři. Dušan Keketi, legenda Spartaku, bývalý gólman, prezident klubu. Dalším je Miško Pethö, zkušený matador, který zná chod financí. Nebylo to snadné. Loni jsme měli něco namyšlené, ale bohužel na nás spadly finanční problémy z minulosti, kdy jsme třeba prohráli pět let starý soud. Okamžitě musela z klubu odejít velká částka peněz. Loni jsem v klubu řešil deset procent sport a zbytek finance. Od léta jsme tyhle problémy dohnali a začali jsme konečně dodělávat sport. Zásadní věcí bylo, že se povedl příchod nového trenéra Nestora El Maestra.
Bezprostředně po zisku titulu prohlásil, že je to největší zázrak v historii samostatné slovenské ligy. Souhlasíte?
Je provokatér. Občas řekne nějakou perličku, která má odvést pozornost soupeře. Tak dalece do historie bych se nevracel, ale je pravda, že před sezonou bych za úspěch považoval třetí místo, abychom se rvali o Evropu. Nikomu se nesnilo, že bychom mohli hrát o titul.
Kouč je původem Srb. Jaký je?
Má zajímavou minulost a před sebou ještě zajímavější budoucnost. Na to, že mu je 35 let, toho má za sebou strašně moc. Začínal ve 24 letech v německé bundeslize. Dělal asistenta v Schalke, Hannoveru, Hamburgu a naposledy v Austrii Vídeň. Bez něho by třeba nepřišli exreprezentanti Rakouska Egho a Pehlivan. Přes taktickou přípravu, psychologii, přenos tréninku do zápasu, vyhodnocení, komunikaci s médii je hodně silný. Je vidět, že od devíti vyrůstal v Londýně. Za rok se naučil slovensky. Aby mohl v Trnavě trénovat, je důležité, že je původem Srb a jezdí tam pořád za rodinou. Díky tomu dokáže pochopit, že na Slovensku nejsou ideální podmínky, i když třeba Trnava má fantastický stadion. Kdyby to byl echt Angličan nebo Němec, tak by to byl problém. Zapadl sem přesně, je rád za štaci. Troufám si tvrdit, že v Česku by patřil jednoznačně mezi nejlepší trenéry.
V klubu jste jediným Čechem. Už vás berou za vlastního?
Podstatné je, že mě chtěl majitel. Za prvé jako trenéra, když jsem přicházel před šesti lety. Předloni si mě vyžádal, abych se vrátil. Neměl jsem to v úmyslu, chtěl jsem zůstat u mládežnické reprezentace, protože mě to bavilo. Přemluvil mě. Nakonec jsem řekl OK, je to přece jen jiná pozice. Občas mám nějakou nabídku, ale momentálně jedeme spolu dál. Trnava je částečně můj domov. Jsem Čechoslovák, vyrůstal jsem v dobách společné republiky. Často pendluju mezi Trnavou a Prahou, kam se vracím za rodinou.
V týmu není žádný váš krajan. To je záměr?
Je to čistě pragmatické. Na Slovensko nedostanu Čecha, který by byl špičkou, protože chce top podmínky. Dostanu sem mladého kluka s potenciálem, který potřebuje čas. Když se nepovedou dva tři zápasy, tak oni si ho hned spojí se mnou a řeknou, že si ho přivedl Hoftych. Bylo by to riziko pro mě i pro něho. Trnavské prostředí není jednoduché. Je tam velký tlak, od začátku musíš ukázat, že jsi fotbalista.
Měl jste čas sledovat českou ligu?
Pravidelně jsem v Česku, takže mám veškeré informace, které můžu mít. Jsem v kontaktu s trenéry i sportovními řediteli. Třeba v pondělí jsme se potkali v Praze s Honzou Nezmarem.
Zlínu i Slovácku, kde jste působil, hrozí sestup. Zachrání se?
Nejpřekvapivější je situace Brna, že v tom zůstalo samo. Že má starosti Slovácko, mě nepřekvapuje. Orientují se na svoje vlastní kluky, odchovance. Je tam hodně mladý kádr. Okamžitá kvalita může chybět. Rozhodli se pro tuhle cestu a po bodu k záchraně pravděpodobně dojdou. Přeju jim to. Kvůli stadionu, divákům. Zlín je jiný příběh. Na Evropskou ligu nalákali hráče, někteří ale nebyli úplně připravení na region a najednou se ocitneš ve vodách, které jsi tolik nečekal. Uděláš dvě tři chyby a už se vezeš. Zlín je dole nečekaně, kvalitou kádru je rozhodně výše než Slovácko. Tím, že hraje Ostrava proti Karviné, se Zlín i Slovácko zachrání. Ale myslím, že po dlouhé době nebude stačit 30 bodů.
