A v jejím úvodním zápase nejenže dal rozhodující gól proti Příbrami, ale hlavně poprvé v základu nastoupil vedle mladšího sourozence Ivana.
"Kvůli jeho zraněním jsme toho spolu moc neodehráli. Ale na hřišti stejně nevnímáte, kdo je brácha a kdo ne," usmál se Pavel Hašek.
V obnovené premiéře v dresu Bohemians jste dal vítězný gól. Takže spokojenost?
V přípravě je hlavní, aby se nikdo nezranil. Takže svůj účel to splnilo.
A pocity po návratu?
Teď po soustředění jsem hlavně docela unavenej. (úsměv) Ale to asi každý, tak to má být. Jsem rád, že jsem se vrátil, už se těším na soutěž.
I kvůli hodně nepovedenému angažmá na podzim v Teplicích, že?
Určitě. Byl jsem z toho strašně zklamaný. Chtěl jsem hrát, ale hned po podepsání kontraktu odešel trenér Bartl, který si mě do klubu přivedl. Pak jsem za celý podzim v lize odehrál snad dvě minuty – a byl jsem z toho hodně špatný. Možností, kam jít, bylo víc, ale rozhodl jsem se pro návrat do Bohemky.
Ani vám nevadilo, že Teplice čeká boj o titul, zatímco Bohemians se budou bít o záchranu?
Jistě, v Teplicích bylo o co hrát, ale to platí i pro nás. Hrát o prvenství i o záchranu je hodně podobné, jste pořád pod velkým tlakem.
Taky se vracíte do rodinného prostředí, do klubu, kde všechny znáte.
V tomhle v Teplicích problém nebyl. I když je tamní stadion obrovský, jde spíš o rodinný klub, parta byla výborná. Přesto jsem se zpátky do Bohemky hrozně těšil, přece jen jsem tady zažil s klukama mnohem víc. Hlavně postup do ligy.
Stačil jste přestup zpátky do Prahy probrat i s vaším otcem, internacionálem Ivanem Haškem?
Konzultuju s ním všechno. Bavím se i s bráchou, jsme přece fotbalová rodina. Finální slovo je ovšem vždycky na mně.
A co táta říkal na návrat do Bohemky?
Určitě nebyl proti, naopak, podporoval mě.
Mimochodem, teď váš otec opět trénuje v exotickém angažmá, působí v Dubaji. Jste pořád v kontaktu?
Táta se teď čerstvě naučil zacházet s internetem a zjistil, co je skype (telefonování na internetu zdarma – pozn. autora). Takže nás na skypu každý den kontroluje.
