Dvě minuty po přestávce ho po rychlém protiútoku našel pasem přes obránce Duchnič. "Šli jsme do otevřené obrany. Já si míč jen zpracoval na prsou do běhu a poslal ho bodlem z první do brány," popisuje Jiří Mlika svou další trefu druholigového jara.
Přidat mohl i další branku. V první půli mu chybělo po střele Saláka k míči jen půl kroku. "Mohl jsem dávat do prázdné brány," povzdychne si.
Šance měli i další hráči. Salák mířil třikrát jen těsně vedle, podobně na tom byli i Kaplan s Duchničem.
Ale jediný, kdo se mohl ze sokolovských fotbalistů radovat branky, byl v sobotu Mlika. Vítězná branka to však tentokrát nebyla.
Olomouc vyrovnala už pět minut po jeho gólové střele. "Byli jsme ještě v takové euforii. Pár vteřin předtím jsme mohli navíc zvýšit na 2:0. Míč šel ale těsně vedle." Po sérii několika chyb se místo toho trefila Olomouc. "Mrzí to moc," přiznává Mlika. "Udělali jsme několik chyb v obraně a oni šli pak sami na branku."
Remízu v Olomouci ale Mlika bere. "Je to spravedlivé. Mohli jsme sice vyhrát, na konci to ale mohlo klidně dopadnou obráceně." Ataky Hanzela s Kropáčkem, střídajících útočníků Olomouce, udržel sokolovský gólman Bertelman.
"Jaro a podzim? To je obrovský rozdíl," ví Mlika. A hned se rozzáří. "Užívám si to."
Před týdnem ho střelecky zastínil Duchnič. Kolega z útoku se trefil proti Opavě hned dvakrát. V sobotu se znovu vystřídali. "Spokojený jsem byl ale i po minulém zápase," říká Mlika. Aby ne. Vyhrálo se a jeden z Duchničových gólů připravil on. "A Oleg se už potřeboval trefit."
S Duchničem si v útoku vyhovují. "On je takový bojovník, hodně toho oběhá. A mně pak zbyde víc sil na útočení," usmívá se.
Duchničovi minule pomohly nové kopačky. Mlika něco podobného ještě nezkoušel. "Teď jsem hrál dokonce v půjčených kopačkách a gól jsem dal stejně," směje se. Poslední dobou neměl čas ani na svůj další rituál - krupicovou kaši. Daří se mu ale stejně. "čím to je? Asi mám formu," usmívá se. A má pravdu. Jeho góly táhnou Baník na jaře druholigovou tabulkou strmě vzhůru.
