„To je hezké srovnání. Toho hráče mám rád, ale kvůli němu jsem dlouhé vlasy nenosil. Po roce jsem je pak shodil,“ tvrdí 25letý středopolař.
A co podoba s Draco Malfoyem z kouzelnických filmů o Harrym Potterovi? Neměl jste takovou přezdívku?
Už od základky se mi tak říkalo. Ze začátku jsem z toho byl trochu nervózní, ale postupem času jsem to vzal za své. A dokonce si i podobné přezdívky dávám třeba v herních profilech. Když jsme byli oba mladší, tak naše podoba byla větší.
PřehledDnes generálka s Plzní Poslední přípravu před restartem první ligy dnes sehrají Budějovičtí na Střeleckém ostrově, kde přivítají od 16 hodin Viktorii Plzeň. Utkání proběhne bez diváků i novinářů. Přítomnost médií na stadionu odmítl západočeský klub. Nejvyšší soutěž bude pro Dynamo pokračovat o týden později. Ve středu 27. května od 18 hodin přivítá Slovan Liberec. V pondělí byli fotbalisté Budějovic včetně realizačního týmu testováni na nákazu covid-19. Všechny výsledky byly negativní. |
Zůstala vám tato školní přezdívka i v dospělosti?
Moc ne. Tehdy ve škole byla zrovna éra Harryho Pottera, tak to bylo aktuální. Ale ve fotbalové kabině už se to neřeší. Tam poslední dobou dostávám přezdívky hlavně od Tomáše Sivoka, že jsem kvůli své kondici hyperaktivní ADHD.
Dovolíte si o poznání staršímu Sivokovi vrátit legraci?
Jo, máme v kabině dobrou partu. Každému to občas někdo vrátí. Český humor v šatně možná i klukům působícím dříve v zahraničí chyběl.
Když se vyhrává, o atmosféře v týmu se většinou mluví jen v dobrém. Dokážete však za pět sezon strávených v klubu pojmenovat, zdali má kabina skutečně zdravé jádro?
Myslím si, že určitě ano. Přišel jsem jako hráč na hostování a tým se pak hodně měnil. Asi před dvěma lety se klub rozhodl, že hostování omezí. A vytvořilo se silné jádro kluků s dobrým charakterem. Lídry byli Jiří Kladrubský, Ivo Táborský a další. I trenér David Horejš za tým hodně bojoval. A takovou partu jako při postupové sezoně minulý rok jsem ještě nezažil. To byl klíč k úspěchu. Všichni táhli za jeden provaz.
Byla síla kabiny znát i na podzim probíhajícího ročníku? Po slušném startu jste se propadli na samé dno tabulky, ale následně jste rozjeli vítěznou sérii.
Jasně. Dělali jsme dětské chyby, které nás hodně srážely. Věděli jsme, že na to máme, ale nesmíme zbytečně chybovat. Pak přišli Tomáš Sivok s Jaroslavem Drobným, kteří dali naší hře řád. Další důvod zlepšení byl, že trenéři neustoupili ze své taktiky. Stále jsme chtěli hrát naši hru, i když v prvoligovém tempu. A máme hodně učenlivé mužstvo.
O to větší škoda, že pro klub možná historický ročník zastavila pandemie koronaviru.
Mrzí nás to, ale zasáhlo to celý svět. Chceme do první ligy po pauze vstoupit, jako jsme hráli před ní. Máme výborný tým a chceme se umístit do šestého místa a zabojovat o evropské soutěže. Nejdřív Dynamo nikdo nebral. Až po sérii výher snad všichni uvěřili, že to nebyla náhoda.
Jak se vyvíjel váš vzhled a přezdívka, tak se za čtyři a půl roku měnila i pozice v týmu. Vnímáte to?
Stoprocentně. Když jsem přicházel, tak jsem byl mladíček, který bojoval o místo. Učil jsem se. A měl jsem kolem sebe takovou ochranu, že jsem mladý. To už teď nemám a jsem za to rád. Ale pořád se snažím trénovat i hrát na sto procent.
Svědčí o tom i to, že už jste dvakrát vedl České Budějovice jako kapitán. Jednou v poháru a také na podzim v lize proti Zlínu. Bral jste to jako odměnu?
Ano, moc mě to potěšilo. Jiří Kladrubský měl karty, Tomáš Sivok ještě nebyl připravený k zápasu a Pavel Novák zůstal na lavičce. Trenér Horejš si zavolal pět mladších kluků s tím, že my to teď musíme zlomit. Ať se toho nebojíme a jdeme do toho. Kapitánská páska mi dodala velkou důvěru.
Vzájemnou důvěru potvrzuje i nová smlouva, kterou jste v klubu podepsal minulý týden. Bylo to snadné rozhodování?
Nějaký čas jsem přemýšlel. Základní důvod pokračování byl, že se mi líbí koncepce Dynama. Proč bych šel teď někam, kde bych byl čtvrtý pátý střední záložník. Začínal bych tam od nuly. Tady už jsem si pozici vybojoval. Navíc se mi líbí život v Budějovicích, pod trenéry se mi dobře hraje. Chci i v dalších sezonách s týmem potvrdit, že můžeme hrát každý rok takhle dobře.
Láká vás i zahraniční angažmá nebo návrat do Sparty?
Každý kluk si chce zahrát fotbal v zahraničí. Já bych si to taky rád vyzkoušel. Ale teď nikam neutíkám. Žádnou vysněnou zemi nemám. Do Sparty bych se rád vrátil, pořád je to klub, ve kterém jsem zažil 17 let.
V černobílém dresu už jste odehrál přes stovku zápasů, ve kterých jste devětkrát skóroval. A zpravidla to byly krásné branky. Cvičíte na tréninku střelbu?
Příliš často ne. Trénujeme hodně poziční střelbu, takže my střední záložníci střílíme většinou z velké dálky. A po těžkém tréninku už to tam moc nepadá. Když mi padne jedna střela z osmi, tak jsem za ni rád.
Jak je těžké dát gól vašemu brankáři Jaroslavu Drobnému?
Je to hodně těžké. Jeho obliba je chytat střely hlavou. Když třeba vystřelíte slabší střelu, tak je docela potupa, když vám to chytí hlavou. (směje se) Ale má takový německý styl chytání, hodně efektivní. Navíc je velký, vyplní hodně prostoru a umí zmenšit úhel.
