Soupeř měl navrch, ale v závěru jste přesto sahali po bodu. Nicméně Ústí bylo lepším týmem, souhlasíte?
Mělo více šancí, ale na druhou stranu i při té mojí šanci už to jeden ze soupeřů vykopával z brány, ačkoliv střela byla taková žblabuňka. Minule na Žižkově jsem taky promarnil slibnou příležitost, takže jsem nezdar chtěl prolomit a týmu to vrátit alespoň v podobě gólu nebo přihrávky. Škoda, že to nevyšlo. A frajer, co nám dal gól, už to takhle netrefí, jako se mu to podařilo dnes.
Dvakrát jste zatáhl na poslední chvíli za záchrannou brzdu. Stala se vám někdy podobná věc během jednoho zápasu?
Asi ne. Vždy šlo o standardku a stál jsem u tyče, přičemž jsem ještě nestačil vyběhnout. Spíše mě míč trefil. Pokud by měl stejné úkoly jako já jiný hráč, tak by to zřejmě dopadlo obdobně.
S Ústím jste sehráli třetí zápas a opět jste prohráli o jeden gól. Čím to, že se vám proti němu nedaří?
Nevím, zda je to jejich stylem, nebo námi. Víme, že nejde o příjemného soupeře, ale dneska jsme viděli, že se dá hrát s každým. Nástup jsme neměli vůbec špatný, ale pak jsme přestali hrát.
V závěru jste mohli vyrovnat. Chybělo to pověstné štěstíčko?
Balon mířil od tyče do tyče, takže v podstatě ano. Ale my musíme proměňovat šance, kterých si během zápasu vytváříme dost.
