„Vždycky se dá někam posouvat, je to o maličkostech, o zápasech, kdy hraje roli štěstí. Nemyslím si, že by ten loňský výsledek musel být náš strop. Zvlášť, když budeme všichni zdraví. Ale je to i o tom, jak se soutěž nastartuje,“ poznamenal 32letý Jeřábek, jeden z hlavních pilířů mužstva.
Neděsí vás před startem druhé ligy nynější marodka v obraně? Absentující Vojtěch Kakrda i Martin Šejvl loni odehráli hromadu minut...
To jo. Ale nikdy jsme neměli třeba osmnáct plnohodnotných hráčů. Většinou to bylo tak, že mladší kluci sbírali zkušenosti po minutách. Přišla zranění; musíme se s tím srovnat, protože určitě nepřijdou tři čtyři noví hráči. Někteří ti mladí se teď jevili slušně. Tak to je, dáte je tam a nějak to odehrají. My starší jsme tam od toho, abychom je podrželi a dodali jim sebevědomí.
Zdá se však, že se smůla prohlubuje, protože se zranil i David Pánek, který vzadu alternoval.
Je toho dost, i takové zvláštní věci jako Šejvlikova nemoc (mononukleóza). Ale to k tomu asi patří.
Počítá se opravdu s tím, že byste letos spíš než na stoperu měl hrát zejména vpředu?
S trenérem jsme o tom mluvili, uvidíme, asi budeme před zápasem reagovat na víc okolností. Jak na tom někteří kluci budou, musíme se taky ohlížet na soupeře... Asi nebude dané, že bych hrál jenom vpředu, nebo naopak vzadu.
V přípravě to byla docela výsledková houpačka, ale víkendový pohárový mač s Letohradem se mužstvu povedl. Jak se vám ten výkon zamlouval?
Říkal jsem i před zápasem, že tahle utkání jsou taková ošidná, svádí to k podcenění. Jsem rád, že jsme se prosadili už v prvním poločase, i když jsme mohli vést i o víc gólů než jen o jeden. Pak jsme už neměli problémy, myslím, že jsme Letohrad celý zápas přehrávali, až na to proměňování šancí. Měli jsme to pod kontrolou.
Bylo pozitivní, že se v přípravě prosazovali záložníci, po kterých kouč Krejčí požaduje, aby se více tlačili do koncovky?
Ano, pro soupeře je to pak i těžší uhlídat, než když střílí góly jen jeden nebo dva hráči - pak se na to zaměří. Na nás, co už jsme tady déle, by to mělo stát a ty branky bychom měli dávat. Mockrát jsme se bavili o tom, že tvořit hru je jedna věc, ale že to je taky potřeba potvrdit právě tímhle.
Potěšilo vás, že v Pardubicích zatím zůstal Korejec Kim, kterému původně hrozil brzký odchod na vojnu?
Jo, jo, jo. Pár vtípků jsme si na něj neodpustili, ale jsme rádi, že se vrátil.
Napomůže to i k odlehčení nálady v kabině?
Určitě, už se tady zabydlel a dokáže udělat legraci. Má tam svoje místo.
První utkání hrajete v neděli 7. srpna od 17 hodin ve Varnsdorfu. Máte představu, jak by to tam mohlo vypadat?
Těžko říct, teď tam dost hráčů vyměnili. S některými, co odešli, jsme se potkali v přípravě, tak jsem to s nimi probíral. Četl jsem, že změnili herní systém, takže to bude asi jiný Varnsdorf, než býval. Pár zápasů jsme na jejich hřišti neodehráli zle, ale vždycky jsme blbě prohráli. Teď už to musíme zlomit.
