Postavou je sice drobnější, přesto na hřišti budí respekt. Zarostlá tvář Petra Kudrny uprostřed červenobílé smečky spoluhráčů je nepřehlédnutelná a i díky ní si mu mladší spoluhráči dorosteneckého věku nedovolí odmlouvat.
„Zatím poslouchají. Jsou tady chvíli a ještě se úplně nerozkoukali. Všechno funguje. Když jim něco řekneme, udělají to a jsou v klidu. Na hřišti jsou z dorostu zvyklí na něco jiného, ale i to si časem sedne,“ říká šestadvacetiletý Kudrna.
Tlačí vás přítomnost mladíků k výraznějšímu pohybu?
To také, ale určitě musíme více mluvit. Oni přijdou a jsou zvyklí na jiný systém a posuny. Je potřeba s nimi komunikovat a dirigovat je, aby si míče sklepli a pomohli si. Když tam s nimi jsme, máme za výsledky větší zodpovědnost.
Prohráli jste 2:3 kvůli gólům z posledních minut. Ztratit zápas tímto způsobem i v lize by byl větší průšvih, že?
Přesně tak, ale od toho je to příprava. Určitě nás to mrzí. Dvakrát jsme vedli a měli i dost šancí na to, abychom vedli větším rozdílem. To se nepovedlo a v závěru nás soupeř potrestal. První inkasovaný gól jsem ani neviděl. Někdo mi říkal, že to snad nebyla ani střela, ale spíše odkop a pak to ještě skočilo a přelétlo gólmana. Druhý trefil pěkně z trestňáku a třetí byla chyba Milana (Knoblocha). To se stane. Aspoň že to přišlo teď, příště si dáme pozor a v mistráku se takových zaváhání vyvarujeme.
Po vašem rohu obstaral kapitán Jeřábek úvodní gól. Šlo o secvičený signál?
Viděl jsem ho nabíhat na přední tyč. Chtěl jsem míč poslat vzduchem, ale nesedlo mi to a letělo to po zemi. Byl z toho gól a už není podstatné, jak jsem to zamýšlel.
Jeřábek je váš dlouhodobý parťák ze zálohy, ale stále více nastupuje na pozici stopera. Naznačuje to, že se trvale přesunul za vaše záda?
Asi s ním mají trenéři jinačí úmysly (úsměv). Ale u Jeřába je to tak, že ať hraje kdekoliv, je schopný pomoci všude. Na hřišti je cítit. Jestli nás bude tlačit bota ve středu zálohy, půjde hrát tam. To samé platí v případě, že by bylo nutné v útoku podržet balon. Momentálně ho zkoušejí jinde a uvidí se, zda tam vydrží třeba do čtyřiceti. Myslím, že ani on sám se vzadu necítí nějak odsunutě.
Vaše jedenáctka měla větší převahu, souhlasíte?
Byla složena z hráčů, kteří jsou tady déle. Druhá byla spíše doplněna o nově příchozí, mezi kterými byli Řízek (Jan Řezníček) a Pospa (Tomáš Pospíšil). To musí být trochu znát. Druhou věcí je, že už pokročila příprava, takže se to mohlo projevit. Na každého to působí jinak. Bylo nás dvaadvacet a zátěž byla rozložena na všechny stejně. Sestava se vyvážila tak, aby to nějak vypadalo.
Jak se nastupuje s vědomím, že jdete do hry jen na poločas?
O pauze jsem si říkal, že vznesu požadavek na FAČR, aby se hrálo pořád jenom 45 minut. Je to kratší, a nedochází tím pádem k takovému šetření času. Na zdržování není prostor. Je to sice řečeno ze srandy, ale pokud jdete na trávník jen na půlku zápasu, víte, že to můžete odjezdit a vyždímat se za tu dobu úplně na doraz. Normálně sice není taky na úsporu sil místo, ale při autu se pak chodí zbytečně dlouho pro balon a podobně.
Pokud odbočíme na probíhající Euro, tak které týmy jste si přál do finále?
Fandil jsme Walesu a v té druhé dvojici Němcům, kteří se mi líbili. Před mistrovstvím jsme ale v kabině uzavřeli tipovačku, ve které jsem na vítěze dával domácí Francii, proto jsem doufal v její postup.
