„I v té nepovedené části sezony jsme mohli mít o čtyři body víc,“ podotýká Krejčí. „Mluvím o zápase se Sokolovem a s Frýdkem (remízy 1:1 a 0:0), kde jsme ve druhém poločase byli jasně lepší a měli tam tři tutové šance. A v neposlední řadě, i když to nikdo neočekával, jsme mohli zvítězit i s Baníkem. Zhruba sedm minut před koncem Kayamba netrefil prázdnou branku hlavou z malého vápna,“ připomíná.
Před začátkem soutěže jste na tiskovce prohlásil, že Pardubice čeká dosud nejtěžší ročník ve druhé lize. Potvrzuje se to do puntíku...
Já jsem tohle prostě očekával. Olomouc a Baník spadly z vyšší soutěže, také tam byla mužstva, která prokazovala výkonnost už dříve, jako Opava. Před sezonou jsem říkal, že bude hrát hodně nahoře, a to ještě šikovně posílila o Smolu, který vstřelil hodně branek. To samé platí o Frýdku-Místku; i když mu nějací fotbalisté odešli, přivedl nové, dravé hráče. Naplnilo se to.
U „áčka“ jste toho už zažil dost. Na jaře v první sezoně šest porážek za sebou, pak jste se na dovolené dozvěděl, že místo vás bude hlavním trenérem Martin Hašek a vy jen asistentem. Přesto - bylo toto období dosud nejhorší i ve vaší osobní kariéře?
V klubu už jsem včetně mládeže šestnáct let, zažil jsem opravdu ledacos, i baráž v dorostu. Teď to ale bylo ještě umocněné tím, že nás na začátku sezony postihlo hodně zranění. Upozorňoval jsem na to už po té euforii, co jsme měli loni na podzim. To jsme měli nejlepší fazonu. Porazili jsme Teplice, Spartu, po podzimu jsme měli asi 22 bodů. Tehdy jsem tvrdil, že je zázrak, že jsme to odehráli prakticky ve třinácti lidech. Hlavně obrannou čtyřku jsme měli stabilní a povedl se nám výborný tah s Honzou Jeřábkem pod hrotem. Tenhle podzim nám do toho ale vlétly úrazy. Ze základní sestavy nám v obraně scházeli tři hráči: Kakrda, Šejvl, dlouhodobě Kopřiva. Chyběl též Přibyl. Fusek se zranil v přípravě a byla z toho dlouhodobá absence. Pak Kovář zlomená ruka - ten se na jaře jevil taky velmi dobře. Bohužel nás to neopouštělo celý podzim, protože pak nám zase na tři neděle vypadl Fousek, který měl problémy s patou. Milan Knobloch dostal dva zápasy stop za červenou kartu... Bylo to složité období.
Napadlo by vás po remíze 1:1 ve 3. kole v Olomouci, že se podzimem takhle - výsledkově i střelecky - protrápíte?
Jedna věc je útočná fáze. Petrus a Dittrich tady v první sezoně ve FNL dali dohromady 22 gólů, a mužstvo skončilo osmé. Těch 22 gólů nám s nimi odešlo a my se s tím nějak prali. Zvládali jsme to proto, že jsme málo inkasovali. Za tři a půl roku, co jsem tady, jsme měli stoupající tendenci. První rok 10. místo, druhý 8. a třetí 6. Teď se to zlomilo, příčin je víc. Samozřejmě v tom byly i výpadky formy některých hráčů, kteří to ty tři roky táhli. Ale my jsme je tři roky ždímali, co to šlo. Teď, když to řeknu lidově, přišla trošku sr...a. Střelce nemáme. Pochopitelně nutíme i jiné hráče než jen útočníky, aby se do koncovky zapojovali, aby chtěli dávat góly. Ale moc takových hráčů tu není. Je tu hodně odchovanců a ti se takhle neprojevovali ani v dorostu. Nutit je k tomu v chlapech, když to v sobě nemají, je těžké.
Co obranná fáze?
Ta nám úplně nefungovala, protože jsme museli neustále improvizovat. V prvních kolech nám tam naskakoval dorostenec Jedlička, ze začátku to zvládl solidně, postupně to uvadalo, i když to pro něj byla obrovská zkušenost. To ale není nic na Jedličku, myslím, že mu bude patřit budoucnost, jenže potřebuje čas. Museli jsme ho hodit do vody. Lámalo se to asi ve Znojmě, kde byl tuším u dvou gólů, to s ním zacloumalo. Ale nedovedu si představit, jak by to vypadalo, kdyby se nevrátil Martin Ševjl. Měl mononukleózu, to jsou zasažená játra a jste oslabený. Zdálo se, že vynechá celý podzim. Naskočil v desátém kole a zvládl to výborně. To samé David Přibyl. Kdyby se tihle dva nedali do kupy, bylo by to ještě daleko horší. Hodně jsme museli „vekslovat“ s Honzou Jeřábkem. Hrál pod hrotem, pak ve středu zálohy, posléze jsme ho museli nechat na stoperu, což není úplně ono. Museli jsme se sestavou hodně míchat a řekl bych, že v obranné fázi se to ustálilo až v posledních pěti kolech. I díky tomu jsme v nich udělali sedm bodů a dostali jen čtyři góly. To není ani jeden na zápas. V předchozích letech jsme taky nedávali extra moc branek, ty důvody jsem říkal. Ale měli jsme to dobře postavené vzadu. Teď to úplně neklapalo.
Cítili jste s kolegy po celou dobu, že vedení klubu stojí za vámi?
Varianta odvolat trenéra tady je samozřejmě vždycky, nebylo to ideální. Nevím, jestli vedení klubu vnímalo, s jakými se potýkáme problémy. V mužích zase tak zkušený trenér nejsem, ale kdekdo říká, že na to musíte být pořád připravený. Udát se to mohlo a třeba se to ještě stane.
Šéf klubu Vít Zavřel se nicméně před časem vyjádřil ve smyslu, že vinu za špatné výsledky nedává vám. Těší vás to?
Jsem Pardubák, snažím se pro místní klub odvádět tu nejlepší práci. Děláme to tady trochu jinak než v jiných klubech, chceme jít cestou odchovanců, což se nemění. Ale musí to mít rozumnou míru a hráči si musejí druhou ligu zasloužit. My jsme v létě přivedli do kabiny sedm dorostenců včetně Ladry. Ti kluci mohou mít perspektivu, ale nebudou hrát skvěle hned. Zkušenosti nikde nekoupí, musejí je teprve získat. Když máte pět hráčů mimo, nemůžete chtít, aby to zastali ti mladí kluci. Prostě se to takhle vyvinulo. I s panem Zavřelem jsme každý čtvrtek pátek probírali, jak to postavit, i když jsme třeba někdy neměli stejný názor. Oba chceme, aby to tu šlo dopředu. Jestli to tak cítí, je to ode mě pro něj poklona. Protože jiné kluby by to třeba řešily jinak.
Hráči se střídali na marodce, někteří na ní zůstávají doteď. Dalo se vůbec v první části sezony hovořit o nějaké základní jedenáctce?
To nedalo. Kdo nebyl tady vevnitř... Já rozumím těm fanouškům, kteří křičí, že Krejčí tohleto a támhleto... Vždycky jsme se snažili tvořit sestavu tak, aby byla co nejsilnější. Někdy se vám to povede, někdy ne, pořád jsme ale točili posty ze dvanácti lidí. A to se nebavím o tom, že potřebujete střídat, a o nějaké konkurenci.
Jen dva hráči, Pospíšil a Řezníček, zasáhli do všech 16 utkání, a to ještě ne vždy od první minuty. To se asi Pardubicím ve druhé lize ještě nestalo, ne?
My jsme řešili třeba to, že nalevo máme jen jednoho leváka, Adama Fouska. Za ním hraje Pospíšil, který levák není. Fousek nám na tři kola vypadl a my tam pak neměli levonohého hráče, který by dostal balon do vápna. Pro pravonohého je obtížné, aby přihrál levou nohou centr do vápna. Potřebovali bychom tam nějakou variantu. Musíme tam dát Dominika Fuska nebo Ladrise (Tomáše Ladru), ale už je to přes nohu. Kdybychom měli aspoň levonohého beka, tak je to ještě dobré, centr může dát on. Těžko někdo, kdo netrénoval, a kouká na to z tribuny - teď mluvím o fanoušcích - může tohle pochopit. Ale nemůžeme se na něj pro to ani zlobit.
Absence vám situaci komplikovaly hlavně v obraně. Přišlo mi však, že stoper Filip Kopřiva týmu strašně chyběl především vpředu.
Je to vápnový hráč, dokáže pomoci při standardních situacích. Když se podíváte na výšku mančaftů, které k nám přijedou, jsme proti nim malí. Máme tam Jeřábka, a když nehrál Petráň, tak už nikoho. Opava nebo Olomouc mají dva vysoké stopery, k tomu minimálně jednoho vytáhlého útočníka na hrotu. To bylo znát, nejvíc gólů jsme dostali ze standardek. Kopr nám pomohl i při útočných. Když ho vidíte na tréninku, je to válečník a vítězný typ. Každý tam s ním chce hrát, protože vyhrává. Když ho vysuneme dopředu a vidí bránu, chce dát gól. Což se o spoustě hráčů tady říct nedá.
Jak to s ním a s Vojtěchem Kakrdou vypadá teď?
Kopřiva byl znovu na artroskopii, protože mu stále otékalo koleno, ale teď jsme dostali dobré zprávy, že v tom neměl žádný zánět. Paradoxně, jak je pracovitý a rychle to koleno osvalil, nějak mu natekly j izvy. Chrupavku má úplně zahojenou, doktoři říkají, že by do přípravy mohl být k dispozici. Vojta Kakrda měl posunutou patní kost. Byl u léčitele, ten mu to hodil nazpátek. Takže se mu to zlepšilo, ale ještě není úplně ready. Bere nějaké prášky, doktoři mu řekli, že se to dá léčit, uvidíme.
Souhlasíte s tím, že některé dřívější opory většinou předváděly jenom stíny výkonů, kterých jsou schopny? Nejmarkantnější to bylo asi u Adama Fouska, který ovšem byl na podzim rovněž zraněný, ale dá se to říct vlastně o celé záloze...
Áda Fousek odehrál některé zápasy velmi dobře, má na kontě dva góly a možná nějaké přihrávky. Ale to je na něj málo, za tu půlsezonu by mohl dávat třeba sedm, osm gólů. To samé platí o pravých záložnících nebo křídlech, ať tomu říkáme jakkoliv. Péťa Kudrna hraje štítového záložníka a zprvu se nepotkal s formou. To, od čeho tam štít je, potom plnil, ale čekám, že bude ještě víc řídit hru, víc přes něj půjdou balony. Ale hlavně hráč, který hraje před ním, by měl být daleko ofenzivnější, viz třeba Honza Řezníček. Ten dal jen jeden gól.
A útočníci?
Na Kayambu se pěkně kouká, protože umí s balonem, ale odehraje tisíc minut a nahraje na dva góly... Petráň odehraje pět set minut a gólů dá pět. Chybí nám efektivita. Přijedeme z Táborska, kde nás viděly Budějovice a říkají, jak to bylo kombinačně parádní. Pak z Třince, kde nás opět chválí. Ale je to všechno jen po vápno. Potřebujeme balon dostat dovnitř a mít tam hráče, kteří se o to chtějí porvat. To je Kopr a v závěru podzimu i Petráň. Ale my tam musíme mít ještě jednoho hráče. Aby na ně byl taky tlak. Abychom mohli říct: Netaháš, tak půjde jiný. Tohle nám chybí. Když se podíváte, kdo je na čele tabulky, tak je to Olomouc, které hraje vpředu Chorý. Ten má dva metry. Opava má Smolu. Budějovice Kaloda. To jsou všechno vápnoví hráči. Nejsme Barcelona, abychom vykombinovali zhuštěnou obranu osmi hráčů, jak u nás ta mužstva většinou hrají, a někde to prostrčili do prázdné brány. Nemáme střelce ze střední vzdálenosti, to umí jenom Áda Fousek a Péťa Kudrna z voleje. Řízek (Řezníček) se k tomu moc nemá, musí se k tomu nutit. Umí to Kovář. Ale hráči se o to snaží málo. Tím pádem musíme balony dostat do strany a musejí tam lítat centry.
Přáli jste si, aby tu zůstal Kim, ale nakonec toho moc neodehrál. Zklamal vás jeho přístup?
To snad ani ne. Bylo to pro něj těžké, rozešel se tu s přítelkyní, i když to bych nemusel brát v potaz. Některé zápasy, do kterých střídal, neodehrál špatně, ale efektivita byla nulová. Loni na podzim nás gólově táhl; je otázka, jestli to v jeho případě nebyl absolutní vrchol formy a kariéry. Nebylo to dobré.
S Tomášem Ladrou, který v létě přišel na hostování z Mladé Boleslavi, panuje spokojenost?
Ano. Na to, jak je to mladý hráč, který navíc neměl se druhou ligou žádné zkušenosti, předváděl do poloviny podzimu až nadstandardní výkony. Pak už bylo znát, že v létě neměl pořádnou přestávku, protože byl s reprezentací v Číně. Docházela mu pára, z čehož byl i místy otrávený. Moc sedmadevadesátek ve FNL nehrálo. On zvládl prakticky všechno v základní sestavě.
Pozitivní byly také návrat Davida Přibyla a střelecké procitnutí Michala Petráně v posledních kolech.
Rozhodně. Příbovi to každý přál, to je automatika. Někteří mu nevěřili, že se dokáže takhle vrátit, a on byl pomalu v každém zápase jedním z nejlepších hráčů. Ale ke konci už bylo taky vidět, že toho má plné zuby. Váží si toho, že v tom kolektivu je. Možná bylo trochu brutální, že jsme ho hodili do zápasu se Znojmem, kde jsme ho pak sundávali po 20. minutě, protože góly šly přes pravou stranu. Ale vůbec to s ním nezaklepalo. Pak jsme ho tam šoupli znovu a od té doby se s tím popasoval úplně fantasticky. Ale podle toho, co jsme viděli v tréninkovém procesu, jsme předpokládali, že to bude v pohodě. Za Petrise (Petráně) jsme rádi, je to hráč oblíbený v kabině a pomůže mu to.
