V ní se vytáhlý stoper dostal do permanence doktorů kvůli tržnému zranění, které utrpěl po jednom z mnoha střetů. Vyrovnávací trefu Nepožitka na 1:1 z poslední minuty proto ani neviděl. „Zápas byl po fyzické stránce hodně náročný, tvrdý a plný soubojů,“ přiznal Kopřiva.
Pilíř pardubických zadních řad ke šrámu přišel v 54. minutě na polovině hřiště, kdy dostal loktem nad oko. Následně se poroučel za čáru, kde nepříjemný úraz provizorně zalátovala náplast. Po čtyřech minutách se Kopřiva přihlásil pomeznímu rozhodčímu a vrátil se na trávník odvracet další nebezpečné situace soupeře.
„Hlavičkovalo se s tím bez problémů,“ podotkl Kopřiva, jemuž však bílá ozdoba na čele nevydržela. V nejnevhodnější okamžik při tlaku hostí tak musel opustit hřiště a zamířit na šití.
„Tekla mi z toho krev. Bál jsem se, aby mě rozhodčí nevyhodila. Udělala to až tři minuty před koncem, což nechápu. Už jsem to mohl dohrát,“ mrzelo Kopřivu.
Jeho zklamání se násobilo jednak následnou ztrátou bodů, a pak také tím, že hlavní sudí Jana Adámková zákrok znojemského hráče ani neposoudila jako faul. Nadávky si ale vůči dámě s píšťalkou musel odpustit. Při rozhovoru v útrobách stadionu pak jen utrousil: „Myslím, že ženské do fotbalu nepatří. Nelíbil se mi její přístup.“
Práci v duelu měl přitom nepatrně snazší. „Čahoun“ jeho parametrů, znojemský forvard Libor Žondra, totiž Pod Vinici kvůli karetnímu trestu nemohl nastoupit.
„Na jednu stranu jsem byl rád. Minulou sezonu jsem tu s ním sváděl souboje. On není zase tak moc rychlý, a proto běžecké souboje s ním nejsou náročné. Tentokrát tady byli rychlejší kluci, takže to bylo jiné,“ dodal Kopřiva.
Kila a centimetry znojemského útočníka však nahradila hbitost jeho spoluhráčů, kteří doslova za minutu dvanáct vydřeli bod. Místo ledu do oslavného drinku na pardubické vítězství tak Kopřiva nasadil zmrzlé kostky vody jen na své čelo...
