Chápete, že v neděli dorazilo na severovýchod Švýcarska téměř osmnáct tisíc Peruánců? Bylo vyprodáno.
Aréna se oblékla do červenobílých barev, ze kterých se skládá národní vlajka Peru, a ten rachot! Vlastního slova byste neslyšeli.
Peruánci se sjeli ze všech koutů Evropy, aby svou fotbalovou modlu viděli v akci.
Guerrero nezklamal, jako pravý kapitán zařídil pohodové vítězství 3:0 nad Saúdskou Arábií. „Jsem šťastný, jak to dopadlo, ale teď si nesmíme myslet, že všechno půjde snadno. Musíme si udržet koncentraci,“ prohlásil.
I když se poprvé v životě chystá na mistrovství světa, tu nejtěžší bitvu už má za sebou. Vyhrál soud, před kterým byl tak nervózní, že sotva mohl spát.
Loni v říjnu našli dopingoví komisaři v jeho moči stopy kokainu. Guerrero nejdřív dostal roční trest, který byl posléze snížen na polovinu. Jenže Mezinárodní sportovní arbitráž mu na doporučení antidopingové asociace WADA napařila dalších osm měsíců. Tím pádem neměl šanci, aby šampionát stihl.
Guerrero nakonec na šampionát může, soud mu pozastavil dopingový trest |
„Neberte mi můj sen,“ žádal plačky, zatímco do ulic metropole Limy vyšly tisíce lidí na jeho podporu.
Guerrero se hájil, že mu kdosi podstrčil list koky do čaje. I proto nový peruánský prezident Vizcarra orodoval u fotbalového šéfa Infantina. Veřejně vystoupili také kapitáni všech tří soupeřů, které Peru potká v základní skupině: „Nechte Guerrera hrát!“ Francouz Lloris, Dán Kjaer a Australan Jedinak projevili nevídanou loajalitu, protože je vůdce od konkurenta může na turnaji připravit o body.
Všechno se zdálo marné, dokud se čtyřiatřicetiletý Guerrero neobrátil na nejvyšší švýcarský soud.
Minulý čtvrtek přišlo rozhřešení: Jsi volný, Paolo!
„Můj syn je bojovník. Když se do něčeho pustí, nikdy neuhne. Moc mu gratuluju,“ pravila maminka Petronila, jíž se v Peru říká Doňa Peta.
Guerrero je pro třicetimilionový jihoamerický národ králem. Hlavně díky němu se Peru poprvé od roku 1982 probilo na mistrovství. To on je nejlepším střelcem reprezentační historie.
Útočník se zabijáckým instinktem a hromadou zkušeností. Jako teenager se zaučoval v Bayernu Mnichov, za Hamburk nastřílel přes padesát soutěžních gólů a posledních osm let válí na slavných adresách v Brazílii. Nejprve v Corinthians, teď ve Flamengu.
Jak je výjimečný, dokázal i v neděli. I bez herní praxe si neustále žádal míč, řídil hru, první gól dal snadnou dorážkou, druhý hlavou po výstavním výskoku.
„Poslední týdny musely být pro Paola nesmírně emotivní a psychicky vyčerpávající. Jsme šťastní za něj,“ řekl trenér Ricardo Gareca.
Šťastné je celé Peru.