Páteční los v Kyjevě určil, že Šmicerův tým základní skupinu odehraje ve Vratislavi a postupně se utká s Rusy, s Řeky a nakonec s domácími Poláky. "Jsme spokojeni. Myslím, že šance na postup do čtvrtfinále určitě máme," řekl Šmicer po slavnostním ceremoniálu.
Češi nenarazí na elitní soupeře. Naopak, papírově snadnější protivníky ani dostat nemohli. Navíc nemusí cestovat, všechny zápasy odehrají v jednom městě a na jednom stadionu. "Možná bychom mohli bydlet i v Náchodě," žertoval Šmicer.
"Určitě najdeme něco poblíž. To, že hrajeme všechno ve Vratislavi, je pro nás důležité už vzhledem k fanouškům, kteří to mají blízko. Jen je škoda, že místo Ruska jsme z druhého koše nedostali Anglii. To bych byl radši."
Rusko: Šmicer zařídil postup, čímž ohrozil vlastní svatbu
Právě Anglie, kterou si Šmicer přál, byla v jeho kariéře osudová. Nejen pro něj. Euro 1996 bylo pro Česko prvním turnajem v jeho samostatné historii. Mužstvo pod vedením Dušana Uhrina v úvodním zápase podlehlo Německu 0:2, pak porazilo Itálii 2:1. Proti ní Šmicer odehrál poslední půlhodinu.
Pak přišel rozhodující zápas proti Rusku. Aby postoupili, Češi nesměli prohrát a v případě remízy potřebovali stejný výsledek i v souběžně hraném utkání Německo - Itálie. I přes někdy drtivý tlak Italů to v Manchesteru bylo dlouho 0:0, nakonec tak zápas také skončil.
Rusko - Česko 3:3 (0:2)Branky: 48. Mostovoj, 55. Tetradze, 85. Besčastnych - 6. Suchopárek, 18. Kuka, 89. Šmicer. ŽK: Nikiforov, Radimov, Cymbalar, Janovskij - Nedvěd. Rozhodčí: Frisk (Švéd.) Rusko: Čerčesov - Nikiforov - Tetradze, Gorlukovič, Janovskij - Karpin, Radimov, Chochlov, Cymbalar (68. Šalimov) - Simutěnkov (46. Mostovoj), Kolyvanov (46. Besčastnych) |
V Liverpoolu začali skvěle Češi. V 6. minutě po centru Poborského z rohu nejvýš vyskočil Suchopárek a brankáře Čerčesova překonal hlavou. Zanedlouho levý záložník Němec poslal z vlastní poloviny dlouhý pas, na který nabíhal Kuka. Na hranici pokutového území ho hlavou zasáhl a parádním lobem Čerčesova přehodil.
Češi první půli ovládli, měli další šance, Kuka branku těsně minul, Horňák a Poborský trefili břevno. Gól padl až těsně po přestávce, ale do sítě Kouby.
Do druhého poločasu totiž nastoupilo jiné Rusko. Mostovoj tři minuty po pauze dal na 1:2, Tetradze v 54. minutě na 2:2 a pět minut před koncem Besčastnych na 2:3. V tu chvíli byli Češi mimo hru.
"Čekal jsem, že proti nám Rusové sehrají svůj nejlepší zápas. Výpadek v úvodu druhého poločasu si neumím vysvětlit. Sice proti nám foukal silný vítr, ale i tak by se to stát nemělo. Špatně hrála obrana," řekl tenkrát kouč Uhrin.
Za stavu 2:2 dvacet minut před koncem poslal na hřiště Šmicera, který střídal zdravotně indisponovaného Kuku. Chvíle náhradníka přišla v samém závěru už za stavu 2:3: naběhl si na kolmici Kubíka z poloviny hřiště, běžel sám na brankáře a přízemní střelou k tyči vyrovnal na 3:3.
"Říkal jsem si, hlavně tref bránu. Před utkáním se Němcovi zdálo, že budeme prohrávat o gól a já zařídím vyrovnání. Asi mu koupíme skleněnou kouli a věštit bude před každým zápasem," řekl Šmicer.
Když zápas skončil, tak fotbalisté čekali na výsledek z Manchesteru. Až poté propukla radost.
"Hráči nevěděli, jak se tam zápas vyvíjí. Byl to náš záměr, chtěli jsme se plně soustředit jen na naši hru," dodal Uhrin.
Šmicer si svým prvním reprezentačním gólem zkomplikoval svatbu, naplánovanou na 28. června. Zápasy s Rusy se hrál 19. června. Za čtyři dny pak mužstvo kolem Kouby, Kadlece, Bejbla či Nedvěda vyřadilo díky Poborského lobu Portugalsko, za další tři dny si poradilo s Francií a čekalo ho finále.
Šmicer dva dny po semifinále a dva dny před finále ve Wembley odletěl do Prahy, na Staroměstské radnici si vzal Pavlínu Vízkovou. Novomanželům na Staroměstském náměstí blahopřály tisíce lidí. Poté se Šmicer vrátil do Anglie na finále, které vyhráli Němci 2:1 v prodloužení, Češi brali stříbro.
Po úspěšném turnaji většina hráčů zamířila na lukrativní zahraniční angažmá. Šmicer přestoupil do Lensu, po třech letech si ho vybral Liverpool, na jehož stadionu zařídil nejdůležitější český gól šampionátu v roce 1996.
Řecko: prokletý centr v prodloužení a pech Šmicera
V semifinále evropského šampionátu v Portugalsku 2004 se utkala překvapení turnaje. Češi hráli nejzábavnější fotbal, stříleli nejvíc gólů. Řekové procházeli po nudné hře a i za pomoci štěstí.
Brücknerovo mužstvo vstoupilo s elánem i do zápasu o účast ve finále, vytvářelo si nadějné příležitosti, ale ty na rozdíl od předchozích zápasů neproměňovalo. Už ve třetí minutě Rosický trefil břevno.
Řecko - Česko 1:0Góly: 105. T. Dellas. ŽK: 23. J. Seitaridis, 70. A. Charisteas, 87. J. Karagunis - 48. T. Galásek, 55. V. Šmicer, 102. M. Baroš. Rozhodčí: Collina (Itálie). Řecko: Nikopolidis - Seitaridis, Katsuranis, Kapsis, Dellas, Fisas - Charisteas, Zagorakis, Basinas (72. Janakopulos), Karagunis - Vrizas (91. Tsartas) |
A že to nebude český den, naznačila další chvíle před poločasem. Po souboji zůstal ležet Nedvěd, do té doby jeden z nejlepších hráčů Eura a český tahoun. Se zraněným kolenem to ještě chvíli zkusil, ale ve 40. minutě scénu definitivně opustil a do hry přišel Šmicer.
I bez Nedvěda a se Šmicerem byli Češi aktivnější, ale do konce normální hrací doby Rosický, Koller ani kanonýr Baroš příležitosti nevyužili.
V prodloužení, v němž tenkrát platil tzv. stříbrný gól, už byli aktivnější Řekové. Vytvořili si tři dobré možnosti, ale pořád to bylo 0:0.
Až v poslední minutě první části to přišlo. Tsartas rozehrál roh z pravé strany, levačkou míč zakroutil na bližší tyč, kde Šmicer centr podskočil a za ním číhající Dellas hlavou skóroval.
"Strašně mě to mrzelo. Chyběl mi jen kousíček, abych míč odhlavičkoval. Stačilo vyskočit o vteřinu dřív. Hned jsem si to uvědomil," líčil zlomený Šmicer.
Druhý poločas prodloužení se už nehrál. Pokud totiž padne stříbrný gól, dohrává se jen ta část, v níž ke skórování došlo. Pokud tedy není stav nerozhodný.
"V první moment jsem vůbec nevěděl, co se děje. Teprve, až když kolem mě proběhli zběsile se radující Řekové, mi došlo, že je po všem. Bylo to hrozné," dodal Šmicer.
Řecku k celkovému triumfu stačil jeden gól i ve finále proti domácím Portugalcům.
