Na jaře totiž sestřelil slávisty jediným gólem zápasu ve čtvrtfinále Poháru Českomoravského fotbalového svazu, zahrál excelentně a právě tento jeho výkon v hradeckém dresu byl u prvopočátku Rolkova letního přestupu do Mladé Boleslavi.
Váš současný tým prohrál v lize tři z posledních pěti zápasů. Signalizuje to dlouhodobý ústup ze slávy, nebo jde jen o nešťastnou shodu okolností?
Přiklonil bych se k té shodě okolností. Špatně jsme nehráli v Teplicích ani teď proti Slavii, hodně pod průměr vybočil jen náš špatný výkon v Brně. Takže si nemyslím, že jsme na cestě dolů. Vždyť ani se Slavií jsme nezačali špatně. Jenže po čtvrthodině přišla moje chyba v souboji s Vlčkem, penalta a vyloučení Paláta. A hrát v deseti a dotahovat proti technické Slavii, to bylo strašně těžké.
Jak vůbec k té situaci z patnácté minuty došlo?
Po výkopu Kozáčika jsem měl jít do prvního míče. Ale nešel jsem a vzápětí v souboji s Vlčkem jsem si myslel, že ho udržím na zádech. Jenže on se nedal, k míči se dostal, našeho gólmana přehodil a Marian Palát to zachraňoval rukou. Jak říkám, na začátku byla moje chyba.
Hrál v tom vašem prohraném souboji s Vlčkem roli mokrý trávník? Sám slávistický útočník říkal, že na tom mokru to mají obránci mnohem těžší než útočníci.
Ani bych neřekl. Ale je pravda, že na tom kluzkém povrchu se míč rychleji sveze. Právě to možná Standovi pomohlo.
Váš trenér Uhrin se na Paláta hodně zlobil za to, že se nechal už v patnácté minutě vyloučit. Jaký názor na to máte vy?
Já se Marianovi po zápase omlouval, že jsem ho do té situace dostal. Ale tu ruku bych mu nevyčítal. Byl to prostě instinkt.
Co vám blesklo hlavou v úvodu druhého poločasu, když slávisté zvýšili na 2:0?
Říkal jsem si, škoda, že jsme ten nejtěsnější rozdíl neudrželi déle. Pořád tu byla šance na vyrovnání, ani jsem si neuvědomovali, že hrajeme v desíti. I když ten jeden člověk samozřejmě vždycky někde chybí.
Kdyby ale potom Pecka místo trefené tyče poslal míč do sítě, kontaktní gól by byl na světě.
Ale když ono se to nehraje na kdyby, ale na góly. A místo našeho kontaktního přišel třetí slávistický a byl konec. Po druhé inkasované brance jsme se nevzdali, každý s tím chtěl něco udělat, každý chtěl útočit a oni na nás pak při brejcích chodili čtyři na dva, nebo pět na tři. Takže to nakonec dopadlo tak, jak to dopadlo.
Trenér s vámi poslední dobou moc spokojený být nemůže. Začínáte však pociťovat i nějaký tlak ze strany klubového vedení?
Zatím všechno řešíme jen s koučem Uhrinem, z vedení za námi kvůli těm posledním porážkám ještě nikdo nebyl. Možná, že se někdo objeví teď před pohárovým zápasem s Panathinaikosem.
Připomněl jste těžkého čtvrtečního pohárového soupeře. Jak se na tento zápas po těch ligových nezdarech těšíte?
Doufáme, že v těch pohárových výkonech budeme pokračovat. A že si spravíme chuť před dalším těžkým ligovým utkáním v Ostravě.
