Prezidentka Freibergová přijala hráče ve své rezidenci a nazvala je "zlatými hochy".
Lotyšsko hrálo jako nezávislá země v letech 1922 až 1940, za Sovětský svaz rodilý Lotyš nenastoupil.
Od rozpadu velmoci v roce 1991 nastala nová éra, svobodná. Lotyšsko nemělo na velké úspěchy nárok, hvězdy chyběly dokud nepřišel boom, který zemi převrátil naruby.
"Chvíli se slavilo, ale pak se všechno vrátilo do klidného tempa," popisuje český fotbalista Tomáš Hejdušek, který hraje ve městě Ventspils.
Jak se blíží šampionát, fotbal zase přitahuje. Trenér Starkovs je přirovnáván ke geniálním šachistům. Reprezentaci naučil hrát účelný fotbal, který je založen na brejcích. Lpí na detailech a pečlivé defenzivě.
Lotyšsko hraje podobným stylem, se kterým česká reprezentace proplula ke stříbru na šampionátu 1996. Tak vysoko se Lotyši nedívají, jsou outsidery s kurzem 500 ku jedné na vítězství. "Ale nechceme být jen do počtu," říká kouč.
Jeho tým dokáže porazit Turky, ale taky prohrát 0:3 se slabým Uzbekistánem. "Když dostanou brzy gól, odpadávají a končí s debaklem," říká Hejdušek.
Hlavní hvězdou je hrdina kvalifikace, útočník Verpakovskis. Stoper Stěpanovs zase hrál za Arsenal. Pro tým je důležité, že bolavá třísla vyléčil Pahars ze Southamptonu.
Ve skupině proti Česku, Nizozemsku a Německu to bude mít nováček těžké. Povzbudit ho přijede na čtyři tisíce fanoušků. Jezdí po celé Evropě, fandí hokejistům, basketbalistům.
Za výlet jsou ochotni obětovat takřka poslední úspory.