Fotbalisté Opavy v lednu získali pouhé dva body z možných 15, a to hráli tři z pěti zápasů doma. V neděli na svém hřišti prohráli 0:2 i s Brnem, které jim odskočilo na pět bodů.
„Všichni jsme z toho zklamaní, obzvlášť po tomto zápase, který jsme, když to přeženu, prohráli kvůli mně,“ prohlásil dvacetiletý útočník Tomáš Čvančara, který přišel na hostování do konce sezony z Jablonce a v dosavadních pěti zápasech za Slezský FC nastoupil pokaždé v základu.
Čvančara nevyužil velké šance proti Bohemians Praha 1905 ani v duel s Brnem. „Ta jedna byla stoprocentní,“ zmínil situaci z páté minuty, kdy běžel sám na brankáře Berkovce, ale střílel jen do něj... „A ta další byla z úhlu, jenže útočník v lize musí z takových příležitostí dávat góly. Není na to žádná omluva. Je to šílené.“
Opravdu si myslíte, že mužstvo s Brnem prohrálo kvůli vám?
Nemohu sem přijít pomáhat týmu a neproměnit takové šance jako na Bohemce i teď. Těžko se mi to hodnotí, jsem z toho smutný. Dávám do toho sto procent, chci pomoct a pak to s prominutím takto... (použil ostřejší výraz) Jsem naštvaný.
Navíc jste podobně jako se Spartou soupeře přehrávali.
V první půli jsme hráli dobře, vytvořili si i ty šance. Brno mělo jednu střelu na branku a hned dalo góla. Se Spartou jsme to také pokazili. My potřebujeme body a ty nejsou. Je to hrozné.
Mělo na vaši prohru s Brnem vliv to, že jste museli třikrát střídat kvůli zraněním?
Hráli jsme teď zápasy v rychlém sledu za sebou, plno hráčů ani netrénovalo. Zranění k tomu bohužel patří. Teď se to na nás lepí, kumuluje se to. Ale to není omluva, v žádném případě, toho, co předvádíme.
Po přestávce už výkon Opavy nebyl tak dobrý. Rozhodily vás ta střídání, anebo zahozené šance?
Těžko říct. Když jsme ale už v první půli dvakrát vystřídali, tak jsme hráli pořád dobře. Kdybych proměnil tu šanci... Zápas by vypadal úplně jinak. Když nedám gól, tak se těžko hraje. Bohužel. Každopádně je nepříjemné, pokud se zraní dva hráči ze základu. Tím ale nechci říct, že jsme pak hráli špatně. Vše ovlivnily ty moje šance.
Ve druhém poločase jste vpředu byli s Václavem Juřenou a Tomášem Smolou tři vysocí útočníci. A nic z toho. Proč?
Už to byla taková křeč, až hektika. Byla tam přemíra snahy a nebylo už vidět to, co jsme chtěli hrát. A ke všemu jsme dostali druhý gól.
S prominutím, ale hráli jste v jarní části ligy proti slabšímu soupeři, než bylo Brno?
Nechci nikoho urazit, nechci, aby to vyznělo nějak špatně, ale s Brnem (0:2), s Bohemkou (0:0) i Spartou (0:3) to byly tři zápasy, které jsme měli vyhrát. Měli jsme na to. Hrát se Spartou v tom jejím rozpoložení, přehrávat ji, nezvítězit a ještě dostat tři góly, to je na pováženou. Po Bohemce jsme si řekli, že bod je zlatý, ale musíme ho potvrdit s Brnem. To jsme neudělali. Z toho jsem zklamaný hlavně já.
Ukazuje se, že zachránit první ligu pro Opavu bude stále těžší?
To jsme všichni věděli. Co naplat, že jsme herně obstáli proti Spartě i první půli s Brnem, když nám chybí finální fáze. Kromě toto, že nevyužíváme šance, nám schází i taková ta dravost. Na krásu se nehraje. My potřebujeme body.
Do lednových zápasů vás naskakuje šest nových hráčů. Může i to hrát roli?
Herně jsme si sedli velmi dobře. Bohužel v té finální fázi ještě nevíme, co od koho čekat, kde se bude ten druhý pohybovat. Také potřebujeme balony dávat rychleji do vápna, a ne čekat, až se vrátí protihráči.
