„Jednou jsme na tréninku cvičili střelbu. Já vystřelil, dal gól a udělal takové ‚pffůůůůůů‘,“ vzpomíná 29letý obránce. „Trenér mě hned okřikl: Co se nafukuješ jako holub? A ohromně se to chytlo,“ usměje se.
O víkendu bude platit věta: Dobří holubi se vracejí.
Zbrojovku čeká v neděli ve 12.15 na hřišti druholigové Opavy čtvrtfinále českého poháru (vysílá ČT sport). „Těšil bych se, i kdybychom hráli kdekoli jinde. Ale tohle je něco navíc,“ povídá Pavlík. „Myslím, že se přijde podívat hodně členů mojí rodiny.“
Šlupka do hlavy a sanitka
Přitom nechybělo moc a Zbrojovka mohla klíčového stopera postrádat. V posledním ligovém duelu před reprezentační pauzou schytal Pavlík v Hradci Králové pořádnou šlupku míčem do hlavy.
„Hned potom se mi točila hlava, nemohl jsem pořádně otevřít oko, motaly se mi nohy,“ líčí brněnský obránce, jenž po vystřídání hned pádil v sanitce do nemocnice. „Doktoři mě po vyšetření ujistili, že to byl jen velký náraz a neměl by to být žádný výraznější problém.“
Zimní posila ze slovenské Myjavy tak ještě stihla dokoukat závěrečné minuty záchranářského mače, který skončil bezbrankovou plichtou. S brněnskou družinou se vrátil autobusem na Srbskou, od úterka se pak normálně zapojil do tréninku. „Všechno je v pořádku. A do Opavy jedeme s cílem postoupit,“ hlásí Pavlík, pod jehož velením se brněnská defenziva rapidně zlepšila.
Zatímco na podzim obrana Zbrojovky připomínala „Myší díru“ - známý průchodový prostor pod brněnským hlavním nádražím, teď vypadá pevně jako špilberské hradby. Na jaře v pěti ligových partiích inkasovali Jihomoravané pouze jednou.
„Není to jen moje zásluha. Brání celý mančaft, jsem jen jeden dílek v puzzle,“ podotýká Pavlík. „S klukama jsme na tom zapracovali, snažíme se navzájem si pomáhat.“
Do Brna dojíždí ze Senice
Jako by si však precizní obrana vybírala ofenzivní daň. „Je to asi pravda,“ připouští Pavlík, jehož Zbrojovka na ligovou trefu vyčkává už 280 minut. „Velké plus ale je, že se do šancí dokážeme dostat a vytvořit si je. Věřím, že se to brzo zlomí, začne to tam klukům padat a posuneme Zbrojovku tam, kde má být,“ doplňuje důrazný stoper.
Posledních pět sezon bývalý zadák ostravského Baníku či turecké Kasimpasy tvrdil muziku ve slovenské lize. Před zimním krachem Myjavy kopal holohlavý chasník za Senici, kde se i usadil.
„Když máme jeden trénink denně, dojíždím. Jakmile jsou to už dva, nebo je před zápasem, zůstávám v Brně,“ přibližuje Pavlík. „Je to nějaká hodina a deset minut cesty po dálnici. Není to až tak náročné, jak se zdá,“ pokračuje. „Na Slovensku jsem byl pomalu šest let, zvykli jsme si tam. Lidé i prostředí, ve kterém žijeme, nám přirostli k srdci.“
Nyní se „Holub“ na otočku ukáže v rodném kraji. „V Brně tu přezdívku znalo jen pár lidí, sám jsem ji klukům prozradil,“ usměje se Pavlík. „Je už na nich, jak na mě volají. Já ale slyším na všechno.“
