Po fotbalové stránce dobré, pro rodinný život už horší. Tak vzpomíná fotbalový obránce Ondřej Sukup na poslední dvě sezony v Bulharsku, kde nastupoval za PFK Černo More Varna. A protože dceru má v předškolním věku a rodinu už loni odeslal do Česka, rozhodl se letos v zimě skloubit obě složky svého života dohromady a zavřít za sebou v zahraničí dveře.
Zimní přestupyPřehled změn v lize  Kdo kam přestoupil, kdo je na odchodu a kdo si koho vyhlédl? Více zde. |
Tak se rodák z Uherského Hradiště, který ve své domácí kariéře střídá výhradně kluby z Moravy, ocitl na dalším moravském angažmá. Pár desítek hodin po rozvázání smlouvy ve Varně už seděl v kanceláři stadionu v Králově Poli a podepisoval smlouvu tamní Zbrojovce.
Brněnskému celku se upsal na dva a půl roku.
„Jsem tady v prvoligovém mančaftu, druhou ligu hrát nechci a věřím, že takové starosti tady ani mít nebudu,“ vytknul si první cíl devětadvacetiletý obránce.
Jeho bulharské odcházení nebylo tak snadné, jak by se podle překotného dění posledních dnů mohlo zdát. „V neděli vyklidil byt a o den později se z klubu ozvali, že se ještě rozmyslí,“ otřel si pot z čela Václav Bartoněk, majitel Zbrojovky.
Další posila? Ruský útočníkPříchodem Ondřeje Sukupa posilování Zbrojovky na jarní ligové odvety nekončí. Dalším na mušce by měl být nejmenovaný útočník z Ruska, s jehož zástupci nyní Brňané komunikují o závěrečných detailech hostování. Podle zákulisních zpráv dohodu zbrzdily jen pravoslavné svátky v Rusku, jinak už útočník mohl být v Brně. |
Nakonec dopadla jednání (nejen) k jeho spokojenosti a v úterý odpoledne už z lehkého odstupu mohl sledovat, jak Sukup před kabinou mužstva dává svůj první rozhovor v Brně.
Ve Varně se loučil kvůli rodině, s brněnským trenérem Pivarníkem ale byl v kontaktu také. Kouč dodržel trend nabírání posil, s nimiž má svoje zkušenosti, a sáhl po zadákovi, se kterým pracoval v Sigmě Olomouc. Tehdy Sukup začínal v první lize, do té doby bojoval za Znojmo. Tam se vyhrál nejen pro nejvyšší soutěž, ale seznámil se i s Todorem Yonovem, rodákem z bulharského Plovdivu, což byl také důležitý bod v jeho kariéře.
Horká krev zchladla
To Yonov, nejen znojemská ikona, ale i zprostředkovatel fotbalistů pro bulharský trh, ho do Varny doporučil. „Zaručil se za mě, že do všeho jdu naplno, že to zvládnu. Trenér mě přijal a dal mi šanci. Člověk ji tam dostane na jeden dva zápasy, a pokud ji nechytne, jde pryč. V Česku se jde po trenérech, tam po hráčích. Ve Varně jich v létě skončilo dvanáct, teď v zimě sedm nebo osm. Tak to tam je,“ ohlíží se Sukup.
Není to jediné specifikum působení v Bulharsku, s nímž se ve Varně potkal – a nejde jen o známý rozdíl ve vyjádření souhlasu, který Bulhar dává najevo kroucením hlavou, jako když Čech s něčím nesouhlasí. „Dělají da, da, a hlavou kolébají,“ předvádí Sukup s úsměvem. „Na to si zvyknete.“ Taky horkokrevností se Balkáncům vyrovnal. „Vždycky jsem dostával dost žlutých karet. Spíš jsem se musel krotit. Když se to na tréninku semlelo, držel jsem se stranou,“ popisuje.
Dál už jsou odlišnosti. Třeba tréninky od půl osmé ráno, což je v Bulharsku v létě nutnost kvůli horku. „Tady kouknu do rozpisu a trénuje se v devět a ve dvě. U nich se přes den odpočívá a na plac se jde zase až v sedm,“ pousměje se. Kdyby za Zbrojovku hrál dnešní duel Tipsport Cupu proti Znojmu, neměl by Sukup se začátkem v 11 hodin žádný problém. „Ale ještě hrát nebudu. Potrénuju.“
Přechod z bulharského fotbalu na český bude možná něco jako v hokeji cesta z NHL do Evropy. Po dva roky byl Sukup zvyklý na rychlý fotbal bez přílišné taktiky.
„Jsou tam jiné typy hráčů, hraje se hodně technicky. V Česku je hra víc o soubojích. U nás týmy přehrávají soupeře herní vyspělostí a taktickou připraveností, což Bulhaři tolik nemají. Hodně zápasů tam skončí 0:0, přitom sám nevím, čím to je. Kluci jsou šikovní na balonu, jen ta koncovka je tam někdy horší. I nás se to týkalo,“ zavzpomíná si.
Nejčastěji piloval pravou stranu obrany, ale umí se postavit i na opačný kraj. Tak hrával za Baník Ostrava, odkud v roce 2016 odcházel po operaci kolena ve složitém období. Vrací se vyhraný s více než padesáti duely za Varnu na kontě.
Ví, do čeho jde, českou ligu sledoval na internetu. „Hodně jsem koukal na Brno a na moravské kluby, v nichž jsem působil. Třeba Sigma Olomouc, to je fotbal! Když jsem tam byl já, všichni tihle kluci kopali za béčko. Teď jsou to top ligoví fotbalisti, někteří v reprezentaci, a hrají běhavý, živý fotbal. Na ně se kouká dobře,“ neskrývá Sukup.
