„Diváci v Chrudimi loni chodili na fotbal rádi, byla tu jedna z nejvyšších průměrných návštěvností z druholigových klubů. To pro nás bylo super,“ připomíná před utkáním s brněnskou Líšní, které se hraje tradičně od 10.15 dopoledne, 30letý záložník Ondřej Kesner.
„Pokud by se to letos opakovalo, byli bychom nadšení. Když nám to půjde, jsem přesvědčený, že to tak může být,“ dodává chrudimský kapitán.
Jak se vám zamlouval výkon, který váš tým předvedl minulý pátek při výhře 1:0 v prvním kole ve Vítkovicích? Co se dařilo, a kde jste naopak viděl největší rezervy?
Byl to zápas rozdílných poločasů. Ten první jsme neodehráli úplně špatně; podrželi jsme míč, byli na něm častěji než soupeři a chtěli jsme hrozit směrem dopředu. Ale bylo tam i tak dost věcí, na kterých je třeba zapracovat. Druhá půle už od nás možná byla bojácná. Spíš jsme bránili a brejky, co se nám nabízely, se nepodařilo využít. Ani jeden... Kdyby ano, byli jsme ke konci zápasu víc v klidu. Na zlepšování je tam prostor opravdu velký, chyb ve hře bylo víc než dost. Klasické první kolo, oba týmy byly nervózní, jak se do soutěže vstoupí. Za tu výhru jsme proto hrozně rádi.
Vedli jste od 33. minuty po gólu stopera Ondřeje Vencla hlavou. Obávali jste se potom o vítězný výsledek až do finálního hvizdu rozhodčího?
Do moc šancí jsme Vítkovice nepustili - měly asi dva závary, co smrděly gólem. Ale i tak jsme se museli strachovat až do konce. Domácí měli tlak, nikdy nevíte, co tam spadne.
Chrudimský kouč Veselý po premiérové výhře: Měli jsme víc štěstí |
Na gól přihrával perfektním centrem Jiří Janoušek, letní akvizice Chrudimi z Hradce Králové. Jak se vám s ním v záložní řadě v prvním mistrovském utkání spolupracovalo?
Je to zkušený hráč, který je silný na balonu, hodně nám pomáhá v mezihře. Jirka je pro nás velkou posilou, což platí nejen na hřišti, ale i v kabině.
Městský stadion ve Vítkovicích, kde se koná atletická Zlatá tretra, je pro 15 tisíc diváků. Na druholigový fotbal se jich přišlo podívat pouhých 560. Nebáli jste se tam trochu?
Nebáli, i když je pravda, že těch pár fandů se na tribunách snadno ztratí. Jinak je ale radost na takovém stadionu hrát. Je velký, krásný, i jeho zázemí je úžasné. Na takovéhle stánky třeba ve třetí lize nenarazíte.
Co byste si ze zápasu v Ostravě chtěli přenést do toho, který vás čeká proti Líšni?
Měli bychom se alespoň přiblížit tomu, co jsme ve Vítkovicích předváděli v tom povedenějším úvodním poločase. Odrazit se od pevné obrany, snažit se hrát co nejvíc na balonu. Pak přijdou i šance a věřím, že se nám nějaký gól dát podaří.
Trenér Veselý mi říkal, že se po vašem pátečním duelu v sobotu vypravil na zápas Líšně s Varnsdorfem (remíza 2:2) a viděl, že je hodně nebezpečná, že mohla dát klidně i víc než dva góly. Přes veškerou přípravu na videu a podobně to pro vás asi bude dost ošidné utkání, ne? Hmatatelnou zkušenost s tímhle protivníkem zkrátka nemáte.
Je to pro nás velká neznámá. My o Líšni máme od trenéra reference i z nějakých přátelských zápasů, vypadá prý velmi dobře. Čekáme strašně těžké utkání. Lidem se to možná na první pohled nezdá, řeknou si, že přijede druholigový nováček...
Je v tom smyslu určitým mementem i loňské druhé kolo proti Ústí nad Labem, do kterého jste šli s cennou remízou 1:1 ze Žižkova v zádech a po výborném začátku 2:3 prohráli? To máte asi v živé paměti.
Bohužel mám a rád bych na to zapomněl. (směje se) Je to strašák. Ale zase není na místě nějaký alibismus, doma uděláme všechno pro vítězství.
Překvapil vás nějaký výsledek z úvodního kola Fortuna národní ligy?
Asi jsme nečekali, že exligová Dukla Praha hned prohraje doma s Třincem (2:3). Ale druhá liga takové výsledky zkrátka přináší. Papírové předpoklady jsou hezké, ovšem na hřišti je to pak často úplně jinak.
