„No, je to pěkné. Samozřejmě mám z toho radost, že jsem jako obránce i přispěl do ofenzivy nějakým tím bodem,“ usmíval se po utkání bek tureckého Antalyasporu.
Jak těžké bylo dostat se v šestnáctce k míči?
Dostal jsem perfektní balon od Pepy Hušbauera, takže zase až tak těžké to nebylo. Míč všechny přeletěl, měl jsem dost prostoru. Snažil jsem se to jen co nejlíp umístit dovnitř na Michaela Krmenčíka, který využil toho, že je robustní. Parádně si hodil míč na prsa a dal gól.
Berete to tak, že jste si výkonem řekl o další pozvánky?
O tom bych nechtěl spekulovat. Nechávám to čistě na trenérovi.
Ondřej Čelůstka blahopřeje Michaelu Krmenčíkovi ke gólu, který vstřelil proti Litvě.
Jaký máte z národního týmu pocit? Vrátil jste se po delší době, jaká je podle vás úroveň současné reprezentace?
To neřeším. Jsem rád za pozvánku a snažím se podat co nejlepší výkon, tak jako v klubu. Nedělám rozdíly. To je všechno, co k tomu můžu říct.
Český tým soupeře tlačil, ale na gól čekal víc než poločas. Jak se vám na to z lavičky dívalo?
Góly se nerodily lehce, nebylo to jednoduché utkání. Hlavně v prvním poločase to bylo vidět. Ale kdyby první jedenáctka dala branku, taky by se jí hrálo líp a třeba by pak přidala i další. Povedlo se to až nám, takže jsem rád, že jsme vyhráli a ještě lidi viděli góly. Spokojenost.
Jak se vám hrálo v Ústí nad Labem, kde reprezentace nastoupila poprvé?
Jsme rádi, že lidi přišli a povzbuzovali. Myslím, že jsme se jim odvděčili brankami, takže to bylo dobré.
Nevadila vám atletická dráha a tribuny trochu dál od hřiště?
Jasně, taky mám radši zavřené stadiony a když jsou lidi přímo u hřiště. Ale Ústí udělalo maximum pro to, aby se na stadionu dobře hrálo, máme tu perfektní zázemí. Takže s tímhle spokojenost.
