"Když přijede Slavie, tak člověk ví, že bude v permanenci. Nemůžete moc ztratit. Když to dopadne tak, jako v neděli, můžete si zápas jen užít," usmíval se dvaatřicetiletý brankář.
Užíval jste si ho i v 83. minutě, kdy jste téměř neuvěřitelně zasahoval třikrát během pěti vteřin?
To bylo hlavně o štěstí. Když není, tak můžu odchytat relativně dobrý zápas a stejně dostanu gól takřka z každé střely. Štěstí hraje velkou roli. Samozřejmě jsem mu šel naproti a vyšlo to.
Zákroky přece nejsou jen o štěstí.
Tak musíte stát na dobrém místě, abyste se pak mohl zaradovat. Když si špatně stoupnete, potom už na střelu nedosáhnete. Ale ukázal jsem i reflex.
V tu chvíli jste prožíval nejtěžší okamžiky?
Nejhůř mi bylo, když jsem si pouštěl balon mezi nohama a zastavil se tam. Trošku jsem se lekl. Kdybych udělal špatný pohyb, tak jsem si míč poslal patou do branky. Ale já jsem se nestresoval. Užíval jsem si to. Přišli lidi, atmosféra mě pohltila. Celý zápas jsem si užil.
Úspěšné zákroky z 83. minuty jste hned vehementně oslavil gesty. Hladina emocí si to vyžadovala?
Pochopitelně, emoce k fotbalu patří. Když je atmosféra taková, jaká byla, tak průchod emocím dám. Musím to ventilovat. I pro diváky je to zajímavé.
Právě diváci vaše výkony v poslední době poměrně kritizovali. Od neděle už by mělo být vše v pořádku?
Kritika nějaká byla. Výsledky jsme neměli optimální a tím pádem ani výkony. Jestli jsem pod kritikou, nebo ne, se snažím nijak nebrat. Ale v podvědomí jsem měl, že to není ono. Že jsem mužstvu na jaře v žádném zápase nepomohl k bodům. Teď přišlo utkání, které, doufám, nastartuje šňůru. Pomůže mi psychicky a už na Žižkově budu schopný týmu pomoct.
Prospěje vám i první jarní nula?
Á nuly! Zase je to tady! (usmívá se)
Věčné téma.
No, jistě. Nula je pěkná, ale já beru vítězství, jako vítězství. Pro gólmana je důležité, aby pomohl spoluhráčům. Když devadesát minut odstojím bez zákroku, tak těžko budu z nuly nadšený. To jsem raději, když vyhrajeme 2:1 a chytnu další dvě tři branky. To je můj pohled. Nějaká nula u mě není směrodatná.
Takže brankáře nestresuje, pokud se mu dlouho nedaří vychytat čisté konto, jako útočníka střelecký půst?
Zase bych netvrdil, že to nestresuje, protože jsou rýpalové, kteří přijdou s tím, že jsme loni měli tolik a tolik nul a teď máme tři. Příjemné to není. Ale já osobně nuly neprožívám.
Není paradoxní, že nula přišla proti nejvíce skórujícímu týmu v lize?
Pamatuji si, že se mi na Slavii vždycky dařilo! Akorát poslední dva zápasy se Sigmou jsme dostali trojku doma, trojku tam. Ale i s Olomoucí jsem hrál na Slavii 0:0 a se Slováckem jsem s ní čtyři zápasy nedostal branku. Vnitřně jsem si věřil. Říkal jsem si, že by takový zápas mohl už konečně zase přijít. A přišel
Připravoval jste se speciálně na střelce Slavie?
Ne, vůbec. Měl jsem trošičku zdravotní problémy, takže jsem se spíš soustředil, abych se dal do kupy. Že přijede Slavie, jsem nevnímal.
V posledních dvou kolech jste vyhráli v Brně i s první Slavií. Nemrzí o to víc zpackaný úvod jara?
Mrzet nás může, ale stalo se. Odehráli jsme to tak, jak jsme to odehráli. Bohužel – je to pryč. Před sebou máme dalších osm kol a v těch můžeme ukázat, že nahoru patříme. Tabulka je vyrovnaná a stát se ještě může cokoliv.
Teď cítíte velkou pohodu?
Pohodu cítím, ale je to strašně střídavé. Můžeme prohrát na Žižkově a zase to bude stejné jako po Kladně. Je třeba zodpovědně pracovat a pohodu dál držet.
Po schůzi představenstva Sigmy, na které jste dostali takzvané dvoukolové hájení, jste dvakrát vyhráli. To měla na vás tak blahodárný účinek?
Hlavně nám pomohlo, že po zápase s Kladnem (Sigma prohrála doma 1:3) jsme si řekli, že to takhle dál nejde. K něčemu to bylo. Vrátili jsme se k odpovědnosti, dřeme jeden za druhého. O tom fotbal je.
A odměnou budiž skalp mistra před sedmi tisícovkami diváků.
Samozřejmě. Proto se fotbal hraje, aby si to lidi užili. Nevyšlo to s Boleslaví, Kladno bylo vyvrcholením. Doufám, že jsme jim to trošku vrátili.
