Ačkoliv hráčů s podobnou typologií prošel Olomoucí půltucet, výrazněji se na Hané dokázal prosadit jen Michal Ordoš. Ostatní jako by se schovali ve stínu svých centimetrů.
MF DNES sestavila pořadí dlouhánů na hrotu, kteří si oblékli dres Sigmy v nejvyšší soutěži. Jediným kritériem byla minimální výška 190 centimetrů.
1. Michal Ordoš, 191 cm
nar. 27. 1. 1983, v A týmu Sigmy od roku 2008, dal za ní 17 branek v 42 zápasech.
Jeho přestup z Bohemians 1905 byl pro Olomouc ternem. V minulé sezoně se stal Ordoš s devíti zásahy nejlepším kanonýrem týmu. Letos na podzim skóroval už osmkrát amůže tak reálně pomýšlet na titul krále ligových kanonýrů.
"V Sigmě jsem celkově spokojený se vším, a to jde vidět i na hřišti. Daří se mi tu a zažívám své nejlepší období v kariéře," vyznal se vytáhlý útočník, jehož nejsilnější stránkou ale nejsou vzdušné souboje či hlavičky.
Mnohem raději hraje do nohy, což mu umožňuje kvalitní kopací technika. I přes svou výšku na hřišti vypadá elegantně a jeho pohyb nikdy nebudil žádné posměšky. "Nejsem hlavičkář. Hru hlavou potřebuji zlepšit," dodává. Mezi habány z Androva stadionu je i tak jasnou jedničkou.
2. David Rojka, 193 cm
nar. 27. 9. 1981, v A týmu Sigmy od roku 2001 až 2008, dal za ní 5 branek v 53 zápasech.
Odchovanec Olomouce prožil v klubu krásné i zlé časy. Zahrál si v Intertotu proti Hamburku, ale byl pravidelným předmětem nadávek publika. I proto odešel na hostování do Mladé Boleslavi, kde přidal čtyři branky.
"Když se mě trenér Uličný zastal, odnesl to pokutou. Lidé dlouhé hráče moc nemusí kvůli specifickému pohybu. Ale to jsou jedinci, kteří strhnou ostatní. Bylo to těžké," vzpomíná kvalitní hlavičkář.
Bohužel kvůli problémům s koleny musel brzy ukončit profesionální kariéru. Osmadvacetiletý útočník se nyní živí jako justiční strážce a fotbal hraje jen za divizní Protivanov. "Už jsem si zvykl. Jsem smířený s tím, že se na vrcholovou úroveň nevrátím," podotýká věčně usměvavý chlapík.
3. Luděk Zdráhal, 197 cm
nar. 12. 9. 1969, v A týmu Sigmy od roku 2000 až 2002, dal za ni 2 branky ve 33 zápasech.
V utkání evropského poháru s Udinese olomoucký hlasatel uvedl: "A na hřiště přichází Luděk – želva – Zdráhal." Pobaveným divákům se přezdívka ihned vryla do paměti.
Nejvyšší hanácký obr ovšem výkony nepřesvědčil. Byť měl za sebou i turecké angažmá. "Výška mi asi do Turecka pomohla nejvíc. Jsem snadno zapamatovatelný, taková postavička jako já se nedá přehlédnout," tvrdil Zdráhal, který mohl jít i do Rotoru Volgograd, Torpeda Moskva nebo do Číny. Kývl až na nabídku od Göztepe Izmir, kam zamířil na půlroční hostování.
Prostějovský rodák po odchodu ze Sigmy působil v HFK Olomouc. Po konci kariéry pískal nižší soutěže.
4. Vítězslav Tuma, 190 cm
nar. 4. 7. 1971, v A týmu Sigmy od 1. 1. 2003 až 23. 8. 2003, dal za ni 2 branky v 8 zápasech.
Útočník, který měl na hlavě přilepené kladivo. Razance jeho hlaviček díky skvělému náběhu připomínala sílu střely nohou. Ani obávaný autor 69 ligových gólů se v Olomouci nechytil. Zranil se a brzy se vrátil do Drnovic.
"Tuma je hráč, který dokáže střílet branky. Takový fotbalista je na hrotu vždy nesmírně cenný. Štrasburk hledal vysokého a urostlého útočníka a měl o něj vážný zájem," prohlásil někdejší Tumův trenér z Drnovic Karel Jarůšek.
5. Martin Doležal, 190 cm
nar. 3. 5. 1990, v A týmu Sigmy od roku 2008 až 2009, odehrál za ni 9 zápasů, gól nedal.
Trenér Psotka vedl důrazného útočníka už v ligovém dorostu, kde nastupoval především ve středu útoku. Prosazoval se hlavou, byl hodně pracovitý. V prvním týmu dostal mládežnický reprezentant i díky rychlosti devět šancí hlavně na kraji útočné linie. Střelecky se neprosadil a šel hostovat do Třince. Potenciál je v něm však veliký. A kouč Psotka to ví.
6. Zdeněk Klesnil, 195 cm
nar. 28. 10. 1986, v A týmu Sigmy od roku 2007 až 2008, odehrál za ní jediné utkání, gól nedal.
Stejně jako největší střelecká legenda Sigmy Radek Drulák i Klesnil je produktem vyhlášené hulínské útočné školy, zatím se ovšem marně snaží přesvědčit, že má na nejvyšší soutěž. Příležitost v Gambrinus lize dostal jen na 31 minut v Jablonci. Po zranění působí v olomouckém béčku, ale ani tam výrazněji nezáří.
