Tehdy 22. února 2014 naskočil poprvé do nejvyšší soutěže. A pomohl zdemolovat Slavii 5:1 dvěma góly a dvěma asistencemi. „Pro mě to byl pohádkový start,“ říkal.
Čekalo se, jak rychlé pravé křídlo bude zlobit obránce. Jenže Olomouc v roce 2014 vzdor výprasku Slavii sestoupila po třiceti letech z ligy. Pak se vrátila, ale hned spadla znova. A Zahradníček spíš paběrkoval, žádné ligové góly nepřidal.
Až teď v 7. kole v Karviné znovu dvěma zásahy přispěl rozjeté Sigmě k vítězství 5:3, díky kterému nováček drží překvapivé třetí místo.
„Já dávám góly vždycky jen po dvou a vždycky je z toho výhra, ale doufám, že nebudu opět dva roky čekat, až góly zase dám. Takže jsem za to strašně rád, ale důležitější je, že jsme vyhráli a máme motivaci do další práce,“ usmíval se po výkonu, za který od reportéra MF DNES dostal jedničku, nejvyšší možnou známku.
Skóre otevřel bleskově po 77 vteřinách, když v pokutovém území převzal přihrávku Plška a se štěstím prostřelil padajícího brankáře Berkovce. „Ani pořádně nevím, jak se to událo. Jenom si pamatuju, že Jakub Plšek měl míč ve vápně, dostával se ke mně, já se snažil jen co nejrychleji zakončit a zaplať pánbůh to tam spadlo,“ líčil.
Svůj druhý zásah si nechal na poslední minutu. A znovu se prosadil po spolupráci s Plškem. Tentokrát mu „přihrával“ o gólmana a Zahradníček v klidu dorážel do prázdné kasy; pátým zásahem hostů bláznivou přestřelku definitivně rozsekl.
Našel ještě sílu na závěrečný sprint, aby Plška v útoku doplnil.
„To víte, dopředu se běží vždycky líp,“ mrkne, „ale už ten gól moc neřešil, bylo pár minut do konce. Samozřejmě jsem za něj rád, ale mohl ho dát i Plša.“ Svého dvorního nahrávače ocenil za to, jak zvládl coby záložník záskok na hrotu za zraněnou ofenzivní oporu Tomáše Chorého. „Nebylo to pro něho jednoduché, ale souboje umí, dokáže se tam dostat. Sice to pro něho bylo těžké, ale zvládl to dobře.“ Dobře to zvládla celá Olomouc, přestože ztratila vedení 2:0 kvůli nedůrazu při obranných standardních situacích.
„Necháme si dát úplně nesmyslný gól do šatny, to si musíme pohlídat. Ale myslím, že divákům se to líbilo. Trenér nás za to asi nepochválí, ale naštěstí máme tři body,“ oddechl si Zahradníček. „Věděli jsme, že Karviná nás může ohrozit jenom ze standardek, takže jsme se snažili jim vyvarovat. A nastoupíme na hřiště a dostaneme gól na 2:2 zase ze standardky... Jak s malýma klukama. Ale naštěstí jsme to dokázali dotáhnout do vítězného konce.“
Ani za stavu 2:2 sigmáci nepropadali skepsi, bylo znát, že jsou kvalitnější než Karviná. V pohybu a kontrole míče hlavně. „Tak byli jsme opaření. Ale neměli jsme se z čeho po..., když to takhle řeknu. Takže jsme se snažili dál hrát naši hru a díky naší hře jsme zase dokázali vést o dva góly,“ cení si Zahradníček aktivního způsobu olomouckého boje, na kterém má důležitý podíl.
Mimochodem o všech pět branek se postarali sigmáci ze silného ročníku 1993. Zahradníček brousí pravou stranu ukázkově. Třeba se už i střelecky odšpuntoval.
