Záložník Jiří Texl podruhé v řadě skóroval jako žolík. Narazil si míč s parťákem Pilařem, pádil do šestnáctky, zblízka poslal balon placírkou po zemi kolem nohy brankáře Berkovce a srovnal na 2:2. „Vypadalo to pohodově,“ mrkl.
Křídelník Milan Lalkovič zase v prvním zápase za Olomouc předvedl, co se naučil během mnoha let v Anglii: už se schylovalo k remíze, když si u lajny zasekl míč a v 87. minutě poslal do pokutového území precizní centr.
Dál už píše příběh třetí náhradník, jehož tasil Jílek hned po přestávce na místo kazícího podhroťáka Plška: Pavel Dvořák se zavěsil do vzduchu, trkl do balonu a běžel slavit k sektoru hostů s několika poskakujícími fanoušky. Na zádech nesl kamaráda Pilaře. Ještě oba nakopli reklamní panel, v euforii demonstrovali sílu: Tohle je Sigma!
Byl to snový obrat, na kterém se podíleli všichni střídající hráči. „To se mi nepovedlo nikdy, ani nevím, jestli se to stalo, to by bylo na nějakou diplomku,“ usmíval se Jílek.
Hanákům stačilo osm minut, aby totálně převrátili skóre. „Tři body po takovém průběhu jsou fantastické,“ cenil si Jílek tím spíš, že Olomouc v posledních třech zápasech posbírala sedm bodů a poskočila před Karvinou na 12. místo. „Karviná byla 70 minut lepší a body bereme hlavně proto, že za nepříznivého stavu odhodili hráči zábrany a začali hrát, jak si představujeme – s větší ochotou a nasazením.“
Možná namítnete, že střídání jsou spíš o štěstí než genialitě trenéra. „Spíše to je o kvalitě hráčů než o ruce trenéra,“ odmítal Jílek zásluhy. „Těší mě, že střídající hráči jsou schopni přinést něco nového.“
Jílek však vytáhl správné trumfy ve správnou chvíli a nebál se změnit celý systém. Už před zápasem zasunul na levý kraj obrany ofenzivního Šimona Faltu, jenž stíhal útočit a utaženou střelou zpoza vápna v 79. minutě zavelel za velkolepým obratem. To už hrála Sigma na tři beky, dolů šel stoper Štěrba, křídelník Pilař se přesunul pod hrot. Podobnou rošádu předvedl Jílek i minule se Zlínem. A také před týdnem se mu změna systému vyplatila, byť z toho byl jen bod.
„Vsadili jsme na kreativnost Pilaře a Texla ve středu hřiště a i s velkou dávkou štěstí se povedlo za krátkou dobu utkání otočit,“ považoval si Jílek. Avšak varovně dodal: „Sedmdesát minut nebylo chválit co. Pokud chceme uspět, musíme hrát jinak.“
Pravda, dlouho byla Olomouc na odpis. Když kapitán Vepřek alternující na stoperu nešikovně přišlápl nohu Janečkovi, Budínský poslal z následné penalty hosty do vedení. Když záhy zvyšoval na 2:0 Guba, nečekal nikdo, že přijde neuvěřitelný kolaps domácích a zmrtvýchvstání Sigmy.
„Do 75. minuty jsem hráčům mohl vytknout jedinou věc – že v prvním poločase nedali gól. Jinak hráli velice dobře,“ kroutil hlavou karvinský kouč Roman Nádvorník „Něco takového se mi v životě nestalo.“
Jílkovi se totéž přihodilo v 7. kole doma s Bohemkou. To si o sobě četl štiplavou kritiku, že špatně reagoval na vývoj zápasu a jen přihlížel, jak ho ztrácí. „Dokážu se vcítit do myšlení trenéra domácích, jak mu je,“ povídal empaticky.
Karvinští nechápali, co se stalo.
„Dostali jsme dva rychlé góly, záhy i třetí, a to tým vždy srazí na kolena,“ litoval záložník Petr Galuška. „Měli jsme si to pohlídat.“
Nádvorník bod zlomu našel: „Problém nastal v momentě, kdy se zranil Panák.“ Stoper kvůli potížím s kolenem střídal v 61. minutě.
To byl stav 0:0. „Nečekali jsme, že to bude taková facka, že se tam objeví taková okénka. Ale tím to nesvaluji na Kriváka,“ zmínil Nádvorník náhradníka. „Celá pravá strana hrála špatně. Panák hráče dobře vyhání a stahuje k sobě. Soupeře jsme pustili do hry nedůsledností, a když dal první gól, začali jsme se bát. Posledních deset minut se obranná fáze úplně rozpadla. Přitom jsme měli hru rozkouskovat.“
Místo toho kousala Olomouc.
Jílek se po závěrečném hvizdu objal s asistentem Saňákem, pak konejšil poražené na hřišti. Útočník z Pobřeží slonoviny Ba Loua se s ním držel za ruku, avšak zůstal ležet na smočeném trávníku. Po direktu se nešlo zvednout.