Sigma prohrávala doma se Zlínem, navíc se jí zranili dva stopeři, a bylo potřeba zvolit katastrofický scénář. Tak popisoval legendární kouč Hanáků Petr Uličný manévr, při kterém poslal na hrot obránce Radima Kučeru. Teď je to zase Jílkův tah, jenž mění na hřišti zavedené pořádky a Olomoučtí jdou do rizika. Proti Zlínu se to vyplatilo, modří stihli srovnat.
Hned následující kolo došlo na katastrofický scénář znovu. Tentokrát za stavu 0:2 v Karviné. A Jílek zase prohodil několik postů. Zmizeli stopeři. Místo čtyř obránců hrála vzadu trojice Sladký, Kalvach, Vepřek. Křídelník Falta se vysunul na pozici halfbeka. Pilař zase uvolnil kraj Lalkovičovi a zamířil pod hrot. Totální riziko vyšlo skvěle.
Všichni tři střídající hráči – Dvořák, Texl i Lalkovič – se podílí za osm minut na mocném obratu na 3:2, první dva jmenovaní gólem, třetí krásným centrem na rozhodující zásah v 87. minutě.
Nevídaný zážitek, jejž by si zdecimovaní Karvinští, kteří byli 70 minut lepší, nejraději odpustili.
„Věřím, že nás to posílí. Hráči nemají předplacené místo. Pokud výkonnost nebude odpovídající, jsou další, kteří čekají na příležitost,“ těší Jílka síla lavičky. „Vrátí se už i Jemelka a konečně už budeme více pohromadě,“ jmenoval klíčového stopera, jenž doléčil pásový opar.
Méně čitelná Olomouc
Když Sigma vyrovnala, Jílek zvažoval, že vrátí původní rozestavení, ale správně vycítil, že může vytěžit víc než jen bod. „Dobře, že jsme to neudělali. Cítili jsme, že máme navrch a můžeme to otočit úplně.“
Nabízí se otázka, zda Olomouc na tříobráncovém systému nezapracuje do hloubky a nezmění ho na variantu číslo jedna. Minimálně v některých zápasech. „Je pravda, že i minule nám to šlo. Ale ani se třemi obránci nemáte záruku, že to bude od začátku klapat,“ přemítá útočník Dvořák.
„Vtipkovali jsme, že to vypadá, že tohle krizové rozestavení nám vyhovuje. Jde o to, jak by to vypadalo, kdyby se takhle hrálo od začátku. Přece jen je to víc taková improvizace nás, co to hrajeme, není to nacvičené. Těžko říct, je to asi otázka na trenéra,“ doplňuje záložník Jiří Texl, jenž se jako střídající hráč trefil proti Zlínu i Karviné.
Ano, je to otázka na trenéra. Nuže? „Varianta to je, ale ani jeden z těch tří obránců nebyl stoper,“ připomíná Jílek netradiční složení vynucené absencemi. „Budeme se tomuto rozestavení věnovat daleko více, abychom tu variabilitu měli.“
Rázem je totiž Olomouc pro soupeře mnohem méně čitelná. Ale sami hráči uznávají, že nový systém nemají ještě úplně pod kůží.
„Myslím si, že aby se dalo hrát na tři stopery, je potřeba dlouhodobé práce. Tohle bylo jenom okolnostmi,“ tvrdí Texl. Jílek souhlasí: „Bylo vidět, že někteří hráči měli problém s tím, v jakých prostorech se mají pohybovat.“
Kapitán Michal Vepřek alternující na stoperu věří, že trojkové rozestavení vzadu pochopí mančaft rychle. „V přípravě jsme rozestavení se třemi obránci párkrát zkoušeli, neviděl bych v tom problém.“ Jílek však nepovažuje za zásadní, zda hraje tým systém 4–5–1 nebo 3–5–2 jako například Zlín. „Je to o ochotě pracovat,“ zdůrazňuje. A bláznivý zápas v Karviné je důkazem.
„První poločas hráči nepochopili záměr – chtěli jsme hrát rychle, agresivně, v základních parametrech se vyrovnat soupeři a to se absolutně nedařilo, soupeř byl jednoznačně lepší, měl odražené míče, hrál jednoduše, účelně, agresivně – a my nehráli hlavně kvalitně,“ vyčítal Jílek.
Plšek z formy
Proto už o přestávce stáhl zpod hrotu Jakuba Plška, jenž marně hledá formu z minulé sezony, kdy byl s jedenácti góly postrachem soupeřů.
Dře, ale nedaří se. Nepřekvapilo by, kdy příště začal od první minuty Texl.
„Nemám Kubovi po stránce přístupu co vytknout,“ krčí rameny Jílek. „Ztratil hodně jednoduchých balonů, ale to i Venca Pilař. O přestávce jsem trochu zvyšoval hlas, takhle se hrát nedá. Zvedli jsme se, aktivita i zodpovědnost byla lepší, ale po dvou zbytečných standardních situacích jsme inkasovali. To nás provází delší dobu. Penalta od Vepřeka jasná, pak hloupý faul na 25 metrech,“ kroutil Jílek hlavou.
Při druhé brance vyčítal i gólmanovi Buchtovi, že zůstal na čáře a nedošel si pro centr na zadní tyč. „Nemá čisté svědomí, ale v první půli zabránil dvěma gólům.“
Až s přechodem na tři obránce přišel zvrat Sigmy. Ale to neznamená, že jde nutně o ofenzivnější rozestavení. Naopak, s pětičlennou zálohou a bez míče i pětičlennou obranou je systém velice kompaktní, však taky catenaccio (v překladu zamčené dveře) vymysleli Italové, mistři taktiky. Potvrzují se Jílkova slova, že nejde ani tak o systém jako ochotu pracovat a pak i o typy hráčů, které zvolíte. Je rozdíl, jestli bude hrát halfbeka Vepřek, nebo Falta. Zahradníček, či Sladký.
Každopádně Sigmě přinesla změna čtyři body. Z posledních tří utkání jich posbírala sedm a odrazila ze suterénu na dvanácté místo.
„K tomu ještě přičtu zápas s Duklou – deset bodů z pěti zápasů. Podobně jsme to měli loni na začátku sezony, kdy jsme chytili lauf. Leckdo bude spekulovat, jestli jsme v Karviné zaslouženě vyhráli, ale dali jsme tři krásné branky, takže když dáte víc gólů, pak je to vždycky zasloužené, pokud do toho nezasahují jiné vlivy,“ naráží Jílek nejspíš na chyby sudích.
Vzestup chce Olomouc potvrdit zítra doma proti opavskému nováčkovi. „Pevně věříme, že už se dostaneme do klidnějších vod, máme soupeře kolem nás a musíme bodovat,“ velí Jílek.
Použije zase katastrofický scénář?
