Hodně lidí si myslí, že kdyby Randa na hřišti zůstal, tak by se to nestalo. "Děkuju za taková milá slova," rozesměje se teď při vzpomínce na ten zápas. "Jenže jsem měl natažené vazy v koleně, hrát dál už zkrátka nešlo," krčí stále omluvně rameny.
O víkendu odehrál po dlouhých pěti a půl letech poslední utkání v modrém dresu hanáckého klubu. Když v 62. minutě opouštěl trávník a diváci jej vyprovázeli dlouhým potleskem, neubránil se třiatřicetiletý Randa dojetí. "Byly to zvláštní pocity, zažil jsem tady krásný kus fotbalové kariéry. Ale život zkrátka musí jít dál," poznamenal poté, co definitivně svlékl kapitánskou pásku.
Vaším odchodem mizí ze Sigmy poslední hráč té úspěšné generace.
Důchod se blíží, tak musíme odcházet... (rozesměje se) No nedá se, měl jsem tady smlouvu do konce června a s klubem jsme se domluvili, že už ji nebudeme prodlužovat. Jedna kapitola končí, další začíná.
Sportovní ředitel klubu Jiří Kubíček vám děkoval především za pomoc v době, kdy týmu hrozil sestup. To ale nebude moment, který vám z olomouckého působení zůstane nejhlouběji zarytý v paměti, že?
Nejkrásněji se mi samozřejmě bude vzpomínat na evropské poháry. To je ta veselejší stránka. Málokdo zažije, když je vyprodaný stadion a hrajete proti zvučným soupeřům.
. Tomáš RandaOdchovanec Veselí nad Moravou na sebe poprvé upoutal v Prostějově. Do ligy vstoupil až ve 26 letech v Drnovicích, odkud přestoupil do Příbram. V lednu 2003 přišel do Olomouce, vypracoval se v oporu defenzivní řady. Dlouhou dobu působil jako kapitán týmu. V nejvyšší české soutěži odehrál 189 zápasů, z toho 149 za Sigmu. Vstřelil 8 ligových branek. Na Hané si zahrál i Pohár UEFA a Intertoto Cup. |
A který zápas byl nejpamátnější?
Určitě to je z doby, kdy jsme v lize uhráli třetí a pak čtvrté místo. A nejlepší z nich byl asi některý ze zápasů, kdy se mi podařilo dát gól, navíc hlavou, což bylo při mojí výšce takové... Zvláštní.
Když jste přicházel z Příbrami, tak jste jen těžko mohl tušit, jak se vaše kariéra bude vyvíjet. Kapitán, opora týmu, evropské poháry...
Každého potěší, když může v první lize vést tým jako kapitán. Na toto angažmá budu určitě vzpomínat nejvíc, bylo nejkrásnější.
Nezkazí vám trošku dojem slabá návštěva na zápase s Českými Budějovicemi, ve kterém jste se loučil?
To ne. Diváky jsme letos zklamali předváděnou hrou. Přál bych si, aby chodilo víc lidí. Když se podíváte z hřiště a tribuny Androva stadionu jsou plné, tak se hraje úplně jinak než na prázdném stadionu.
S tou poslední sezonou asi nebudete spokojený.
Pochopitelně. Chtěli jsme vybojovat pro lidi i pro nás zase nějaký evropský pohár. Doufám, že se to klukům v příští sezoně povede. Já už u toho nebudu. Budu fandit na dálku. Hlavně jsme nevyhrávali zápasy venku, doma to bylo lepší.
V zimě klub vyhlásil boj o Intertoto Cup. To se při konečném 11. místě může zdát jako nepovedený vtip. Bylo to vůbec v silách mužstva?
Těžko říct, ale já si myslím, že ne. Ale sezona mohla skončit ještě hůř. Do příštího ročníku už ale musí jít tým s mnohem vyššími cíli.
Kde je podle vás největší problém týmu? V Olomouci jste strávil pět a půl roku, takže můžete srovnávat.
Určitě chybí útočník typu Lukáše Hartiga, který to dokázal strhnout, neuhýbal ze soubojů, bojovník, harcovník. Doufám, že klub někoho takového do Olomouce přivede a ofenzivu tak zkvalitní.
Byla letošní sezona horší než ta loňská?
To zase ne. Před rokem jsme se zachraňovali do posledního kola, letos to bylo rozhodnuté dlouho dopředu.
Kam povedou vaše kroky?
Něco je v jednání, ale soutěže všude teprve končí. Musím čekat.
Můžete prozradit aspoň směr?
Nemám nic tak konkrétního. Ale je mi jedno, jestli zůstanu tady nebo půjdu do zahraničí.
I vaší rodině?
Mám dva malé kluky, takže se asi nedá vzít každá nabídka.
Máte přezdívku Picasso, protože rád malujete obrazy. Co po sobě v kabině zanecháte?
Už jsem nějaké portréty klukům udělal, a když někdo v budoucnu bude chtít, tak se určitě nebudu bránit.
Ztvárnil jste i Andrův stadion?
Zatím ne, na ten jsem si ještě netroufnul.
