Během sezony musel řešit dýchací obtíže, i tak se ovšem stal základním kamenem obrany Sigmy a platí to i po jejím návratu mezi elitu. Martin Sladký se v 25 letech konečně prosadil a při výhře 3:0 nad Duklou Praha si navíc připsal první ligový gól povedenou trefou z dvaceti metrů. „Ale jo, trefil jsem to krásně,“ pochvaloval si.
Myslel jste za stavu 2:0, že byste se mohl konečně trefit?
Vždycky chci dát gól, i v Karviné jsem se tam tlačil. Cítil jsem se dobře, nebyly tam zbytečné ztráty, docela jsem si věřil. Dvě střely mi ulítly nevím kam, potřetí už jsem to trefil.
Nikdo z Dukly vás neatakoval. Tolik času na střelu snad nemáte ani na tréninku...
To určitě ne. Nevím, proč na mě nikdo nevystoupil. Chci se na to ještě podívat na videu, protože jsem si tam ještě trošku odťapal od míče. Ale jo, trefil jsem to krásně. První ligový gól jsem takový nečekal.
Na kolik vás přijde na zápisném?
Ani nevím. Je to klišé, ale zaplatím za to rád.
Navíc jste měl i asistenci u první branky Plška.
Možná to bude až moc, dva body za zápas. Uvidíme, snad to půjde takto dál. Důležité je, že vyhráváme, jsme na vlně, a doufám, že se nahoře udržíme co nejdéle. Podáváme hodně kvalitní výkony, a když v tom budeme pokračovat, tak minimálně na podzim můžeme skončit hodně vysoko. Na jaře pak hrát v klidu a uvidíme, na co to bude stačit.
Jsou tohle okamžiky, kvůli kterým jste loni v létě do Olomouce přestoupil?
Hlavně jsem přišel kvůli tomu, abych se i v lize prosadil do základní sestavy, a to se mi povedlo. Asistence, góly, je jedno, kdo to udělá. Důležité je, že nám se daří jako týmu, pak vyniknou i individuality. Samozřejmě jsem rád, že se mi povedlo přihrát i dát gól, a doufám, že v tom budeme pokračovat.
Co vám blesklo hlavou, když balon napnul síť?
Snad jen ‚konečně gól‘. Čekal jsem na to. Přítelkyně zrovna na zápas nemohla, doma snad letos poprvé, a říkala mi, že snad ten gól nedám, když tam nebude. Tak se to povedlo. Ještě předevčírem jsem si psal s Vláďou Daridou a říkal jsem mu, že už by konečně mohl dát gól. A že se vsadíme o večeři, kdo ho dá dřív. Už mi neodepsal. Škoda. (smích)
Příště bude mít přítelkyně zákaz vstupu?
To ne, já ji chci vždycky.
V minulém kole jste měl první asistenci, teď máte i gól. Co přijde příště?
Červená? To snad ne.
Byl to váš nejlepší výkon v dresu Sigmy?
Nevím, jestli v dresu Sigmy, ale v první lize určitě.
Jak funguje spolupráce s Jakubem Plškem, který na hrotu zaskakuje?
Je to dané tím, že se nám daří týmově. Plša dával góly hlavou i ve druhé lize z podhrotu, když si naběhl. A teď, pokud mu přijdou balony, tak ví, jak se trefit, i když sám říká, že hlavičkovat neumí. Při druhém gólu si to narazil s gólmanem, ale ukázal, že výběr místa a hlavně uklidit do brány to umí.
Je to jiné než s vytáhlým Chorým?
Jo, ale Plša má taky dobrou postavu. Choras mi zrovna nadával, že když tam není, tak nacentruju, a když tam je, tak mu to tam nedám. Důležité je, že dáváme góly. Pokud budeme takto pokračovat, hodně soupeřů z ligy proti nám bude mít problémy.
Trenér Jílek vám dříve vytýkal rezervy v podpoře útoku. Přijde teď pochvala?
Rezervy jsou vždycky, ale taky záleží, co vám dovolí soupeř. V první řadě se snažím zvládnout defenzivu, i kvůli tomu, jak jsem měl dýchací problémy. Dopředu vždycky mohu víckrát, ale pokud se nestihnu vrátit a padne gól… Nechci slyšet, že útočím, ale nezvládám bránit. Radši to odjezdím dozadu a to, co je dopředu, už mají obránci jako nadstavbu. Snažím se útočit, když je volno nebo mám sílu. Potom to řešení, finální, předfinální, se někdy povede, někdy ne. Teď se to povedlo. Ale zlepšovat se jde vždycky.
Mají vaše dýchací problémy nějaký vývoj?
Stagnuje to. Někdy je to lepší, někdy horší. Pomalu mi přijde, že druhé poločasy se mi dýchá lépe než v prvních, než se rozdýchám. Pracujeme na tom. Snažím se dělat vše pro to, abych mohl hrát. Zatím to jde. A myslím, že kdyby to někdo nevěděl, tak možná ani nepozná, že by to nešlo. Já to samozřejmě vnímám a snažím se na to nemyslet. Když můžu, tak jdu, někdy je to i na úkor ofenzivy.
Proti Dukle jste dominovali možná víc než loni při některých zápasech ve druhé lize.
To je možná pravda. Zvládli jsme to, byli jsme silní na balonu. I když prvních dvacet minut jsme několikrát zbytečně ztratili při snaze zrychlit. Po gólu jsme se hodně zklidnili, zápas jsme měli pod kontrolou. Dukla pak nevěděla, co hrát, chtěli vyjíždět se stopery, měli je roztažené na vápně. Možná jednou dvakrát nám tak vyjeli, ale byli jsme na to připravení a zvládli jsme to moc dobře.
Duklu jste tedy přehráli díky pečlivé přípravě?
Víme, že Dukla je kombinačně silná a má dobrý přechod do útoku. Hodně jim útočí beci Kušnír s Podaným, ale tentokrát jim to tolik nevycházelo. Snad věděli, že máme sílu dopředu, a radši zůstali v defenzivě. Zvládli jsme to výborně. Nečekali jsme, že nebudou mít střelu na branku. Ale nevím, jestli v těch osmi kolech si někdo proti nám vytvořil extra šance, většinou to bylo ze standardek, z centrů, odražených míčů. Z kombinační hry to fakt bylo asi jen párkrát. Bráníme hodně dobře, jsme hrozně poctiví, myslím, že v lize málokdo takhle sprintuje dozadu. Jsme schopní se při brejku soupeře dostat v šesti lidech pod balon. Je to všechno o ochotě bránit. Z toho pak útočíme.
Před vámi je už jen Plzeň, kde jste vyrůstal. Jak vnímáte její výkony?
Soustředíme se na sebe. Ale čekal jsem, že se Plzni bude dařit. Je asi dobře, že Sparta teď není v optimálním rozpoložení. Slavie má ještě trochu navrch, je silná, i když nedělá tolik bodů. Plzni se povedly zápasy urvat, i když nebyla lepší. Je odehráno osm kol, takže stát se může cokoliv. Ale věřím, že Plzeň si to pohlídá a bude co nejvýš. A my ji snad proženeme.
Nemrzí vás s odstupem ta dosud jediná prohra, která přišla právě v Plzni?
Asi nikdo nečekal, že bychom to tam mohli vyhrát. Myslím, že jsme tam byli hodně vyrovnaným soupeřem. Prohráli jsme, už to nevrátíme, zvedli jsme se a od té doby bodujeme. Máme sedmnáct bodů, to je super. Jedeme do Jihlavy, což je další hratelný soupeř. Kdyby se nám podařilo vyhrát, tak bychom jich měli dvacet, pak je reprezentační pauza a dostali bychom tři dny volna. To by bylo super.