Z předkola Poháru UEFA se dostali těžkopádně. Moldavský Tiraspol neporazili ani jednou, k postupu pomohla branka vstřelená venku. Takže jediné vítězství v sezoně se zrodilo v domácím poháru. Soupeřem byl Uničov, mužstvo ze třetí ligy.
"Situace je špatná, ale ne tragická. Nemáme nevyléčitelnou nemoc. Liga se hraje na třicet kol a my jsme po šestém předposlední," říká manažer Jiří Kubíček, muž tahající v klubu za nitky.
Jakápak nemoc? Olomouc prostě nestřílí góly. Předvádí slušný fotbal, dostává se do šancí, ale neproměňuje je. Hráči proklínají smůlu. Třeba v neděli nastřelili třikrát tyč blšanské branky.
"Takovou mizerii jsem v kariéře ještě nezažil. Skončí zápas, my si sedneme do kabiny, hledíme do země a nechápeme, co se děje," neskrývá své rozpoložení záložník Radim Kučera. Právě on přinesl do šatny v poslední době jednu z mála radostí: narodil se mu syn David, a tak spoluhráči konečně nemysleli na to, že se fotbalem trápí.
Odvracejí se fanoušci. Pokud se nedaří, nepovzbuzuje se, nýbrž píská. Když k tomu diváky v neděli vyzýval hlasatel, odvětili mu bouřlivým skandováním: Matuška ven! Matuška ven! Chtějí, aby trenér odešel.
Klubové vedení však za koučem stojí. "O výměně trenéra neuvažujeme," řekl Kubíček. I hráči se domnívají, že chyba nevězí v trenérovi, ale ve špatné psychice. "Nesmíme se vzdát. Určitě se to zlomí," říká odhodlaně mladý záložník Radoslav Kováč.
A navíc. V současné době by trenérský vyhazov nejspíš ani neprospěl. Není pro něj dostatečný prostor. Už ve čtvrtek čeká Olomouc první zápas s Mallorkou v Poháru UEFA. "Když zápas odflákneme, tak ať nás lidé klidně vypískají," říká Kučera.
Olomouckým hráčům není co závidět. Poztráceli sebevědomí, nedávají góly. Chystá se na ně Mallorca, finalista loňského ročníku Poháru vítězů. A pak jedou na Slavii, která vede ligu. V propadlišti mohou zůstat.
"Pokud ještě dostanu prostor pracovat, tak neztrácím víru, že každá černá série jednou skončí," říká trenér Matuška. A kde bere víru? Odpovídá jednoduše. "Protože všechno jednou skončí."
