Dvaadvacetiletý odchovanec má v životopisu 31 zápasů za mládežnickou reprezentaci, ale také planou poslední sezonu, kdy během jara neodehrál v součtu za první tým ani hodinu. Letos by měl dokázat, že na ligu má. „Už by bylo na čase,“ souhlasí Yunis, který má po otci irácké kořeny a díky tomu ho na sociálních sítích sledují tisíce arabských fanoušků.
KOMENTÁŘ: Hozená rukavicePo půlhodině Pavel Dvořák odkulhal z přípravného utkání proti Třinci za hřiště ve Slatinicích. „Lehčí zdravotní problém se svalem,“ nechtěl trenér fotbalové Olomouce Václav Jílek riskovat větší zranění své jediné ofenzivní posily. Nastoupila s číslem deset, s přelepenou jmenovkou. Než se na modrý dres natiskne, je potřeba přestup Dvořáka z Jihlavy administrativně dotáhnout. Na první trefu za Sigmu čeká, ovšem v tréninku i přípravě už stihl naznačit, že s ním Hanáci nesáhli vedle: přehled ve hře, síla na míči. „I během třiceti minut ukázal velmi dobrou součinnost s hráči. Vnímá rychlou i přípravnou kombinaci, jde do šestnáctky, ještě na něj budu tlačit, aby v šestnáctce měl větší instinkt zabijáka a gólů dával víc i v tréninku. Budeme po něm góly vyžadovat,“ povídá Jílek. Byť devětadvacetiletý útočník není v lize vyhlášeným kanonýrem, v minulém ročníku se trefil za Jihlavu jen pětkrát, celkem v nejvyšší soutěži ve 179 zápasech dal 34 gólů, Jílek věří, že v něm střelecký potenciál objeví. Že bude s podporou nových spoluhráčů branky sázet pravidelněji. Progresivní Jílek má tu schopnost dobrého trenéra, že dělá fotbalisty lepšími. Jako v případě útočníka Chorého nebo obránce Radakoviče; oba si vysloužili lukrativnější angažmá v Plzni, respektive Spartě i díky práci Jílka. Také pracanta Dvořáka může udělat lepším. Ale ve vší úctě k němu nemá v lize jméno jako jeho předchůdce Řezníček nebo potenciál Chorého. Měla by to tak být hozená rukavice pro bývalého mládežnického reprezentanta Jakuba Yunise, který v mateřské Sigmě čeká na pořádnou šanci a porci minut na hřišti. Teď se mu naskýtá ta pravá chvíle přesvědčit, že je minimálně stejně dobrý jako Dvořák, ne-li lepší. „Naprosto jednoznačně,“ přikývne Jílek. „Máme tady dva typologicky podobné hráče na devítku, byť Pavel hrál v Jihlavě spíš z podhrotové pozice, kam ještě může alternovat. Ale Kuba určitě dostane prostor, aby prokázal kvalitu a ukázal nám, že se o šanci chce porvat.“ Není nač čekat. Pokud Yunis má být konečně útočníkem na hrot, jehož si Olomouc vychovala, je potřeba to dokazovat na každém tréninku, v každém souboji, při každém zakončení i v práci bez míče. Vítěz minisouboje začne v sestavě Sigmy třetí předkolo Evropské ligy. I to musí být motivace jako hrom. |
Cítíte šanci prosadit se do základní sestavy Sigmy?
Budu se snažit jako každou přípravu. Je to taky o gólech, abych pomohl týmu. Je tam ale určitě větší šance než na jaře. Záleží i na práci v tréninku a jak se trenér rozhodne. Uvidíme, jak to dopadne.
Vaším největším konkurentem je nováček v týmu Pavel Dvořák. Jak vyznívá vaše srovnání?
Pavel přišel z Jihlavy, kde hrál pravidelně a může být na hrotu i na podhrotu. Věřím, že nějaké zápasy v přípravě budeme hrát i spolu a pak se uvidí.
Je přes něj blíž do sestavy než přes Jakuba Řezníčka, který na jaře v Olomouci hostoval z Plzně?
Určitě je tam větší šance. Ale je tu i Plša (Jakub Plšek – pozn. red.), který také může hrát na hrotu. Bude záležet na mně, jak mi to půjde v přípravě.
Jaký máte ze startu přípravy pocit?
Máme za sebou první týden a v prvním zápase se hledí vždycky spíš na fyzický charakter, abychom to dobře odběhali, a míň na herní složku. V prvním zápase jsem se cítil dobře. Týden před začátkem přípravy jsme měli individuální plán, kdy jsme běhali, takže jsme i všichni přišli na začátek přípravy připraveni. Slováci dobře bránili, my jsme hráli pořád do plných, vytvářeli jsme si šance, ale dali jsme jen jeden gól, což bylo málo.
Jak jste si pro sebe zhodnotil minulou sezonu?
Nebylo to jednoduché z pozice náhradníka. Ale sestava si sedla, vyhrávala a trenér už do ní nechtěl sahat. Pro mě to byl docela těžký rok, tak doufám, že už se to obrátí. Potřebuju hlavně herní vytížení.
Podzim jste strávil v polských Katovicích. Co vám to dalo?
Loni po týdnu přípravy jsme se rozhodli, že půjdu hostovat do Znojma, pak se ale naskytla možnost jít do Katovic. Bral jsem to jako šanci vyzkoušet si zahraniční angažmá, což beru pozitivně. Odehrál jsem sedm zápasů, naučil jsem se jazyk a poznal jsem, jak to chodí.
Nebylo by zpětně lepší zůstat ve Znojmě? Pod trenérem Balcárkem, který vás znal, byste si pravděpodobně zahrál mnohem víc.
Zpočátku jsem měl i v Katovicích mít vyšší zápasové vytížení, ale po pár kolech odvolali sportovního ředitele, který mě přivedl, a už jsem toho odehrál méně. Ale i tak to beru pozitivně.
Máte nyní ještě trpělivost čekat na šanci, nebo byste bez vidiny základu raději šel hostovat jinam?
Musím pracovat na tréninku a uvidíme, jak se trenér rozhodne. Bude to těžké, ale budu se snažit se do sestavy dostat. Chci se o to poprat a doufám, že můj čas nastane právě teď.
Co od vás chce trenér Jílek?
Vyžaduje ode mě práci pro tým, abych hodně pomáhal v presinku, udržel balóny, a pak jsou důležité i góly.
Za měsíc se dozvíte soupeře v předkole Evropské ligy. Už se bavíte v kabině, koho si přát?
O konkrétním soupeři jsme se nebavili. Uvidíme, jak se los vyvrbí a jestli na nás vyjde nějaký přijatelný soupeř. Chceme se dostat přes předkolo až do základní skupiny.
Na Facebooku máte stránku, kterou sleduje přes pět tisíc lidí převážně z arabských zemí. Kde se ten zájem bere?
Maminka je Češka, taťka je z Iráku. A z Iráku je zájem o to, abych je reprezentoval. Hodně mě sledují, už byly i nějaké kontakty a chtěli, abych přijel na kemp. Pořád mám možnost dostat se do kádru české jednadvacítky, která hraje kvalifikaci o mistrovství Evropy, i když je malá šance postoupit. Uvidíme, jak se to vyvrbí.
Cítíte se tedy být Čechem, nebo Iráčanem?
Narodil jsem se v Česku, jsem Čech a napůl Arab.
Nebránil byste se tedy tomu hrát za Irák?
Musím si na to sednout. Je tam šance, mají zájem, uvidíme, jak se rozhodnu. Má to ještě čas.
Fanoušci vám píšou vzkazy v arabštině. Ovládáte ji?
V arabštině umím jen základy, takže mi s tím pomáhá taťka nebo manžel od sestry. Je to zpětná vazba, sledují mě.
Vyrážíte do Iráku občas na návštěvu?
Byli jsme tam jednou, ještě než začala válka, teď už se to tedy uklidnilo. Irácký fotbalový svaz ale mívá soustředění v Dubaji nebo v okolních státech. Dveře jsou tam otevřené.
Jste v kontaktu s jejich svazem?
Před koncem soutěže mě chtěli pozvat na přátelské utkání, ale nějak to nevyšlo. Uvidíme příště. Cítím zájem už poslední dva roky a záleží na mně, jak se rozhodnu. Je to šance poznat, jak to chodí v Asii.
Líbilo by se vám tam vyrazit na angažmá?
Pokud bych se tam dostal do kádru, tak jsou tam také skauti z okolních států a může mi to otevřít dveře do úplně jiného světa.
