Když před osmnácti lety kráčela Francie na domácím mistrovství světa za zlatem, sázel tehdejší kouč Aimé Jacquet v posledních duelech vyřazovací části v útoku na Stéphana Guivarc’he a on s jistotou spaloval šanci za šancí a turnaj navzdory titulu zakončil bez jediného gólu.
I kdyby teď tým na Německu ztroskotal, Giroud na nule nezůstane. Poprvé se prosadil hned v zahajovacím zápase proti Rumunsku, ale zase byly kolem gólu debaty: Pomohl si v souboji s brankářem nedovoleně, nebo ne? Ať zmíněnou situaci hodnotíte jakkoli, vidíte, že to Giroud - jako volba číslo 1 do francouzského útoku - nemá jednoduché.
Loni v září v přípravě proti Srbsku zahodil velké šance, a fanoušci bučeli. Pískali ovšem i pár dnů před začátkem Eura při utkání proti Kamerunu, ač Giroud skóroval. Až dva góly Skotsku v generálce pomohly víc.
PRVNÍ TREFA, DRUHÁ TREFA... Útočník Olivier Giroud se podílel na vítězství nad Islandem dvěma góly: nejdřív levačkou a pak hlavou. Takhle slavil se spoluhráči on i jeho manželka (vpravo) na tribuně.
„Ne že bych z toho nespal, ale sám sebe jsem se ptal proč a nedokázal jsem si odpovědět. Snad jedině - schytávám to za Karima. Jsme konkurenti, část fanoušků má radši jeho, část mě.“
I to je jeden z příběhů francouzské reprezentace. Možná by Giroud - stejně jako před dvěma lety na mistrovství světa v Brazílii - tolik nehrál, kdyby nechyběl Benzema. Z nominace ho nevyhnala bídná forma, ale podezření, že se podílel na vydírání spoluhráče. K nepříjemné aféře mluvil kdekdo, i lidé z nesportovního světa. V týmu si ho nepřál třeba prezident Francois Hollande nebo premiér Manuel Valls.
Francie na MEDalší příběhy z týmu |
Nejen fanoušci diskutovali, novináři srovnávali. Když vzali před Eurem shodný počet zápasů a počítali vstřelené góly, vyšel jim lépe Giroud: po 49 zápasech 17 zásahů ku 15. Mimochodem Trezeguet jich měl za stejný počet odehraných utkání 28, Platini a Papin 27, Henry 20, naopak Anelka 11.
Mimochodem, i jejich vztah byl od začátku napjatý. Když měl Giroud v roce 2011 v národním týmu premiéru a jako náhradník naskočil do zápasu, vystřídaný Benzema si z nového spoluhráče utahoval a před ostatními dával najevo, že se o místo nebojí.
„Giroud už svoje schopnosti taky prokázal, i když byl velmi často kritizovaný. Každou sezonu dává důležité góly. Myslím, že pro trenéra je to dobré řešení,“ hodnotil jejich předchůdce David Trezeguet.
PÁTÝ GÓL. Takhle vypadala pátá francouzská trefa proti Islandu z pohledu zpoza branky. Autorem je Olivier Giroud.
Právě Trezeguetův příběh Girouda inspiruje. „Pamatuju si, jak rozhodl finále Eura 2000. Tehdy mi bylo čtrnáct, s Grenoblem jsme byli ve Spojených státech a slavili jsme jako blázniví. Samozřejmě jsem fandil i dva roky předtím při mistrovství světa. Ty momenty poznamenaly moje dětství a víc než cokoli jiného mě utvrdily, že chci hrát fotbal,“ vzpomínal Giroud.
A jak to šlo? Přes druhou francouzskou ligu do první, Montpellier góly jako nejlepší střelec soutěže dotáhl k mistrovskému titulu. V roce 2012 vyrazil do Anglie a raději za trenérem Arsenem Wengerem do Arsenalu než do Chelsea.
Od podzimu 2011 patří do francouzské reprezentace, od té doby nechyběl na žádném mistrovství. Ale až teď na něj Francie skutečně spoléhá. „Dát devět gólů za jeden turnaj jako Michel Platini, to je ohromné, ale... Já bych chtěl zažít to, co Trezeguet. Chtěl bych rozhodnout finále.“
