I díky svým konstruktivním schopnostem přeškolený záložník v lize vynikal. Odehrál v ní 414 startů, všechny za Sigmu, kde se stal ikonou a železným mužem sestavy, v níž nechyběl neuvěřitelných 195 utkání v řadě.
Fanoušci modrých jej v anketě iDNES.cz zvolili do nelepší sestavy Olomouce všech dob a teď může dobýt i ligovou anketu, neboť nechybí v nominaci na nejlepšího obránce v historii české nejvyšší soutěže. "Vážím si toho," říká nynější trenér druholigového HFK, který v létě oslaví padesátku.
ANKETA: Nejlepšího obránce volte zdeHlasovat můžete do neděle 28. dubna do 23 hodin |
Všechny zápasy v české lize jste odehrál za Olomouc. To je unikátní věrnost.
Zrovna nedávno můj kluk na youtube našel pohárový zápas s Marseille. Nikdy jsem ho neviděl. To byl rok 1998. To je už strašně dávno. Rád na to vzpomínám, protože v Olomouci byla vždycky dobrá parta, ale pokaždé nám něco chybělo k tomu, abychom získali titul. A to chybí Sigmě i teď.
Co je to "něco"?
Aby se do toho víc investovalo - koupit kvalitní hráče. To chybí. Sigma má výbornou mládež, spoustu odchovanců v sestavě, to je vynikající.
Oldřich MachalaProfil fotbalového obránce Rodák z Bruntálu se narodil 4. srpna 1963. Nejprve záložník a posledních osm sezon své kariéry stoper odehrál v nejvyšší soutěži za Sigmu 414 utkání, nejvíce v historii olomouckého klubu, a vstřelil osmnáct branek. Kapitán Hanáků nakoukl také do národního týmu, ale na turnaji v Maroku nastoupil pouze na poslední minutu zápasu s Nigérií, který Češi vyhráli 2:1. Dva roky strávil v Německu - po sezoně v Rostocku a Oldenburgu. |
Ale nestačí to.
Nejde to. Vždy to chce do mužstva přivést alespoň jednu kvalitu. To Sigmě chybí k tomu, aby získala titul. Podívejme se na Plzeň. Odejde Pilař, koupí Tecla za dvacet milionů. Já vím, že Sigma nehrála Ligu mistrů, ale...
Měla by to risknout a navýšit rozpočet?
Tak. Kdyby se povedlo kádr doplnit o opravdovou posilu, musí s tou kvalitou, kterou má, vyhrát titul.
Prvoligovou kariéru jste ukončil před dvanácti let. Udělala liga od té doby krok dopředu?
Liga je kvalitní. Jak se tady píše o tom, že liga nemá kvalitu, tak to je úplná blbost. Dokazují to poháry, kde Plzeň i Sparta hrály velmi kvalitně. A hlavně si myslím, že se v lize přešlo na útočný fotbal, což mě velmi těší.
Není těch klubů, kteří sází na ofenzivu, ale pořád málo?
To je o filozofii klubu a trenérovi. Pokud nechcete presovat, hrát aktivně dopředu a jen čekáte z bloku, tak asi těžko budete hrát atraktivně.
V lize jste patřil k železným mužům, avšak před vaším koncem kariéry jste zkolaboval před zápasem na Bohemians. Tělo řeklo v sedmatřiceti letech dost?
Ne, vůbec ne! Zkolaboval jsem před utkáním, ale mohl jsem pokračovat dál. Měl jsem smlouvu ještě na půl roku, ale už jsem prostě nechtěl to prodlužovat. Bylo mi sedmatřicet a stačilo to. Potom jsem měl v Sigmě i práci, takže na to vzpomínám jenom v dobrém.
Nejlepší obránceSpolečná anketa Ligové fotbalové asociace a portálu iDNES.cz
|
Do vašeho odchodu do Rostocku jste nastupoval v záloze, po návratu z Německa už na stoperovi. Kde jste se cítil líp?
Nejdřív jsem hrál záložníka vpravo, pak uprostřed. Postupem doby už v Německu jsem začal hrávat libero, nebo stopera v řadě. Mně to bylo jedno. Když jsem přešel na stopera ze zálohy, hrál jsem víc konstruktivně. Což teď, když se dívám na spoustu obránců, tak to mají jenom v Plzni. Ani Sparta nemá konstruktivní stopery. Plzeň má Procházku, Čišovského, dva ofenzivní krajní beky. Pokud chcete hrát ofenzivní fotbal, vždycky začínáte od obránců. Klobouk dolů před Pavlem Vrbou, jak to dělá. Skládám mu velký kompliment. Přeju Sigmě a Plzni.
U vás nebylo výjimkou, že jste ve středu obrany převzal míč a vyvezl jej až před pokutové území soupeře. Hezky se na to dívalo, ale neriskoval jste příliš?
Teď to naopak stoperům chybí. Nebyl jsem obránce, který by míč jenom odkopl, vždycky jsem chtěl hrát. A v lize je takových stoperů hrozně málo. Čím dál méně.
Není to však více o pokynech trenérů, kteří se bojí hrát na riziko a stoperům zakazují opustit vlastní polovinu?
Je to o typech hráčů. Divím si, že Procházka není v nároďáku. Je vysoký, umí dát gól a hlavně je konstruktivní. My furt říkáme, že nemáme stopery, ale máme. Šikovní jsou i tady v Olomouci - Škerle, Šindelář, Dreksa.
Vy jste mladé stopery v Olomouci vychovával. Vedle vás rostl do reprezentace Tomáš Ujfaluši. Jaký byl žák?
Ujfi se vedle mě naučil hrát! (směje se) Pro mě taky byla škola, když jsem hrál s Leošem Kalvodou, Milošem Beznoskou. Ujfi se z toho jenom poučil a hrál pak v každém oddílu - v Německu, Itálii, Španělsku, Turecku. Je to kvalitní hráč.
S Rostockem jste si zahrál v Poháru mistrů evropských zemí proti Barceloně. Je to vaše nejsilnější vzpomínka z kariéry?
To byl můj nejlepší zápas. Ale když vezmu kariéru v Olomouci, pak se vrátím k Marseille. To byl výborný mač. A ještě musím zmínit dvojzápas s Udine. Jsme jediný český klub, který hrál finále Intertoto Cupu. Vzpomínám si, jak nás Italové podceňovali. Byli jsme s nimi v tunelu před nástupem na hřiště a smáli se, že nás v klidu sfouknou. A my jsme tam vedli v 90. minutě 2:1, než si dal Tomáš Ujfaluši vlastní gól, jinak bychom tu soutěž vyhráli. Potom jsem viděl, jak tam běhali jako mistři světa. Měli jsme velkou kvalitu. Je škoda, že jsme nevyhráli titul. Mám jen druhé místo. To mě mrzí hodně.
Teď je vaším cílem jednou trénovat v lize?
Dostat se tady z HFK do ligy. To je náš cíl.
Setkání se vzorem Cruyffem"S Rostockem jsme hráli v Poháru mistrů evropských zemí proti Barceloně. Hrál jsem v obou zápasech a měl jsem to štěstí, že i když jsme v Barceloně prohráli 0:3, byl jsem vyhlášený nejlepším hráčem utkání, na kterém bylo 80 tisíc lidí. Doma jsme je porazili 1:0. Na tu dobu to byla obrovská senzace, takže velkých zážitků mám moc. Například společnou kávu s hráči Barcelony na hotelu v Rostocku. Oni tam byli zrovna ubytovaní. Seděli jsme vedle Ronalda Koemana a bratří Laudrupů. Pro mě to byl skvělý zážitek. Bavili jsme se také s Johanem Cruyffem, který Barcelonu trénoval. Potkali jsme se na schodech – a mě zarazilo, že mě vůbec zná, že ví, že jsem hrál v Olomouci, ze které jsem přestoupil do Rostocku. Říkal, že máme kvalitní tým, a to mě od tak kvalitního fotbalisty hodně potěšilo. Johan Cruyff byl mým vzorem a najednou jsme si podávali ruku a přáli si hodně štěstí. To byl životní zážitek. Pro mou generaci je Cruyff nejlepším hráčem všech dob. Já se s ním mohl bavit a hrát proti jeho týmu. Pro mě to bylo neskutečné zadostiučinění. To se nepovede každému." |
