„Mohlo to být horší,“ věděl argentinský kouč. „Byl to divný zápas. Ani jeden tým si nevytvořil moc šancí, ale Leverkusen nás přehrál presinkem. Získával odražené míče, to rozhodlo.“
Výsledek vyhroceného zápasu, během kterého padlo deset žlutých karet a u postranní čáry se v jednu chvíli pošťuchovali i oba trenéři, určila 57. minuta. Výborně hrající Bellarabi patičkou připravil pozici Calhanogluovi, který tvrdou střelou pod horní tyč vstřeli jediný gól zápasu. Ačkoli...
Atlétiku se také povedlo skórovat, český rozhodčí Pavel Královec však trefu Fernanda Torrese čtvrt hodiny před koncem neuznal.
Dal na doporučení brankového sudího a usoudil, že míč po rozehrání rohového kopu byl chvíli v zámezí - až potom španělský útočník, který se na scénu Ligy mistrů vrátil po deseti měsících, hlavičkoval do branky.
Torres se divil, máchal rukama, nechápal, proč branka neplatí. A stejný názor měl po utkání i trenér Simeone. „Tušil jsem, že Fernando se do jedné takové šance dostane a promění ji. Jenže někdo jeho gól neuznal a já ani nevím, kdo,“ zlobil se. „Byl to třetí rozhodčí, čtvrtý, pátý?“
Žádný televizní záběr neukázal, jestli míč opravdu na chvíli opustil vymezenou plochu. Ostatní hráči Atlétika však ani příliš neprotestovali a rychle hráli dál. Jejich nápor pak utlumilo vyloučení Tiaga po druhé žluté kartě, o kterém nebylo pochyb.
Altétiko dohrávalo v deseti, což se mu v Lize mistrů do té doby v odehraných jednačtyřiceti zápasech nikdy nestalo. Jen Celtic Glasgow zvládl víc utkání bez vyloučení - devětačtyřicet.
Také proto, že jeho tým končil utkání v oslabení, nakonec Simeone výsledek bral. „V prvním poločase jsme měli dvě šance, musel jsem střídat dva zraněné hráče. Ve druhém nám rozhodčí neuznal gól... Takže s prohrou 0:1 jsem celkem spokojený,“ uzavřel.
