„Věděli jsme, že hrajeme o druholigový život. Tři body mají obrovskou cenu. Z pohledu záchrany žijeme, což je nesmírně důležité,“ radoval se trenér Prostějova Petar Alexejevič, který po zápase v útrobách stadionu emotivně objímal hráče i další členy realizačního týmu.
„Chtěli jsme Petrovi Langrovi poslat nahoru vzkaz. Že nic nevzdáváme a budeme se rvát o záchranu,“ připomenul nedávné úmrtí předsedy klubu, kterého oba soupeři před výkopem uctili minutou ticha.
Na těžkém terénu a v nepříjemném větru se nehrál kombinační fotbal. V první půli se především domácí snažili získat převahu nakopávanými míči do pokutového území, velkou šanci to nepřineslo, což platilo i v případě Sokolova. „První poločas se vlastně nedá hodnotit. Není co, vůbec jsme se nedostali do tempa. Byl jsem rád, že jsme to přežili vzadu s nulou,“ ulevil si sokolovský kouč Jiří Dreiseitl.
Podle něho si hosté přijeli pro vítězství. „Chtěli jsme tři body a kvůli tomu tým hrál ve druhé půli na tři obránce. Nakonec nemáme ani jeden. Kvůli jediné chybě Krajačiče na levém křídle. Tam to prostě podcenil,“ litoval, že obránce nezastavil průnik Hladíka po křídle.
Právě jeho přihrávku uklidil do sítě Sečkář. „Můžeme se bavit o tom, že střídajícího hráče nikdo nehlídal. Ale stejně rozhodla předchozí chyba. Soupeř na křídle neměl projít, i kdyby to bylo za žlutou kartu,“ měl jasno sokolovský trenér.
Prostějov herně neoslnil, bojovností a nasazením přesto držel až do koncovky naději na úspěch a snažení dokázal využít. „Bylo to o vůli, tou jsme utkání zvládli. První tři jarní kola jsou – i vzhledem k terénům – vždy hlavně o bojovnosti. Na nějaké kombinace není prostor,“ konstatoval Alexejevič, jehož tým po vítězství ztrácí na nesestupovou příčku pět bodů. „Ztráta není malá, ale je to stále hratelné. O to nám šlo, i remíza by znamenala pro nás ztrátu. Začátek jara se podařil chytit, pro všechny je výhra povzbuzením. Naděje žije,“ oddechl si Alexejevič.
