Přitom na podzim se trápil a vypadl ze základní sestavy. Přišlo však jaro a vše je jinak. Za sedm zápasů dal devět branek. „Hrozně si toho cením. Ale důležité je, že jsme to zvládli a Zlínu odskočili,“ uvědomuje si šumperský rodák. A rozesmátý pak rozpustile odpovídal novinářům.
Co rozhodlo o výhře nad Zlínem?
Poslední zápasy jsme se dostali do herní pohody a to hrozně pomohlo. Začínáme si vytvářet šance a tentokrát nám tam skoro všechno spadlo, takže super.
A byla pohoda i v kabině po první půlce?
Zlín byl určitě nebezpečnější. Nebyl tam úplnej vítr, ale řekli jsme si, co jsme udělali špatně. Do druhé půle jsme nastoupili jak do první, dali jsme hned gól, takže super.
Hattrick jste poskládal z rány k tyči, dorážky do prázdné a šibenice. Druhý gól byl nejsnadnější?
Ne, právě nebyl. Kuba Petr mi tam ležel, takže jsme se bál, abych ho netrefil. Naštěstí uhnul. Z poloviny je to teda Navrcův gól a z poloviny Kubův.
Při akcích rychlého Navrátila jste si dobře zaběhal...
Navrc je hrozně rychlý, úplně se divím, že jsem ho stihl. Důležité je, že to tam padlo. Pak jsem chtěl dát gólmanovi šanci, ale nechytl tu šibenici. (smích) Všichni můžeme být spokojení.
V závěru jste vystřídal a Zlín snížil na 2:3. Nebál jste se, že vyrovná?
Věřil jsem, že to zvládneme. Na střídačce je to hrozné, když je to jen o gól. Ve Vlašimi jsme dostali v poslední vteřině, to je něco hrozného. Tentokrát už bych na hřišti moc nepomohl, mlel jsem z posledního. Ale naštěstí se to pohlídalo, věřil jsem, že dáme rozdílový gól na 4:2 a to se povedlo.
„Děkuju trenérovi, že mě podržel a těm, co mi věřili. Já jsem taky věděl, že to ve mně je a góly dám.“ |
Po třetím gólu jste předvedl basketbalovou oslavu (napodobil střelu za tři body – pozn. red.). To jste si připravil dopředu?
Připravoval jsem si první dvě oslavy, protože jsem věřil, že dám dva góly. Ale ten třetí byla improvizace. Jsem velký fanoušek NBA a Chicaga Bulls a v noci vyhráli s Clevelandem (střelou za 3 body v poslední vteřině – pozn. red.), tak jsem měl hroznou radost a oslavil jsem to takto.
Kde je rozdíl mezi Václavem Vašíčkem na jaře a na podzim?
Nejspíš v sebevědomí. Dal jsem gól ze začátku jara a hned jsem se chytl. Pak to jen navazovalo, dal jsem hattrick se Sokolovem, pak ve Znojmě a začal jsem si zase víc věřit. Mívám období, možná to zná každý, že na něj padne deka. I když se snažím jak chci, tak nic nejde. Teď doufám, že ještě na jaře pomůžu pár góly a zvládneme to.
Vrátil jste tak důvěru trenéru Kalvodovi, který stále dokola opakoval, že jste hráč, který potřebuje podržet a pak se chytí?
Děkuju trenérovi, že mě podržel a těm, co mi věřili. Já jsem taky věděl, že to ve mně je a góly dám. Teď mohou děkovat i oni mě, že jsem jim důvěru splatil. (smích)
Myslíte na krále střelců 2. ligy?
Jsem útočník, góly dávat musím. Když budu král střelců, bude to pro mě jen dobře.
Přeskočil jste Michala Ordoše, který se zatím trefil jedenáctkrát. Už vám to osladil?
Michal mi třetí gól nachystal, takže tam žádná rivalita není. Možná se budeme víc hecovat, když už bude postup jasný. Ještě není nic hotového, musíme zvládnout jedno dvě utkání.
Teď už stačí vyhrát v Pardubicích a máte postup v kapse.
Ano? To ani nevím. My chceme do konce všechno vyhrát, ať všem zavřeme hubu.
