Sami ani nevědí, kdo s tím návrhem přišel, ale krátce po schůzce s trenérem Jozefem Chovancem, na níž se o nominaci dozvěděli, už všichni seděli v taxíku a odjížděli z hotelu. "Připadám si, jako když jsem mohl vyhrát ve sportce padesát milionů korun, ale o jedno číslo mi to uteklo," srovnával záložník Miroslav Baranek a utěšoval se myšlenkou na rodinu. "Život jde dál, tohle pro mě skončilo a já jsem rád, že mám ke komu pospíchat."
Stejnou útěchu hledal i útočník René Wagner. "Mám dvě krásné děti a hodnou hezkou ženu," konejšil sám sebe víděňský útočník, který stejnou osobní prohru zažil už před čtyřmi roky. Ve stejném okamžiku ztratil místo v týmu pozdějších stříbrných medailistů. "Teď je to rozhodně větší rána. Moc jsem si věřil, byl jsem nejlepším střelcem rakouské ligy a myslel jsem si, že na to mám," přiznal Wagner.
Pětice nešťastníků si poručila pivo, každý si trochu zanadával, ale pak se snažil přijít na jiné myšlenky. "Hned jsem volal manželce, aby zajistila nějakou dovolenou. Snad už v pondělí poletíme do Řecka," plánoval Pavel Verbíř.
Také Ivo Ulich hodlá rychle zapomenout: "Vypínám telefon a tuto etapu pouštím z hlavy."
Podle původního harmonogramu však měl tým zůstat pohromadě v původní podobě až do konce sobotního přípravného utkání v Německu. "Myslím si, že by to nebylo dobré pro jednu, ani pro druhou stranu," soudí za všechny brankář Radek Černý. Hráči proto požádali trenéra, aby je uvolnil okamžitě. "Krátí se nám dovolená, my ve Slavii začínáme s přípravou na novou sezonu už dvanáctého června," dodal gólman krátce předtím, než se celá pětice zvedla a zamířila krátce po půlnoci zpět do hotelu.
Ráno ještě společná snídaně, a pak už snad vytoužená cesta domů. Pět smolařů teď jen čeká, zda je odvezou do Prahy mikrobusem, nebo se podaří přistavit letadlo. Trenér Chovanec by měl prosbě vyhovět.
