Datum dokončení luxusní arény? 20. března 2008.
"Bylo by pěkné zahájit ostrý provoz 29. března jarním derby se Spartou," tvrdí Alexandr Kliment ze společnosti E Side Property, jež má stavbu na starosti.
Zápas slávistů se Spartou na novém stadionu? Kruh by se tím uzavřel.
Cesta obou klubů různými stadiony, jež se počítá od prvního derby na Císařské louce v roce 1896, má vrcholit slávistickým návratem do tradičního místa.
A aby byla paralela dokonalá, i první duel slavných "S" se hrál 29. března. Načeradec není, pochopily kluby Multifunkční stánek Slavie bude poslední novinkou na mapě fotbalových míst, kde se v Česku hrála liga.
Avšak srovnávat první stánky, na nichž byl dán souhlas se "hrou v kopaný míč", s těmi dnešními je jako porovnávat moderní svět s dobou kamennou. Proměna, jíž stadiony prošly, je obrovská.
Před dávnými lety byly téměř jedinou podmínkou na hřišti stojící branky, dnes musí ligové stadiony splňovat kritéria, jejichž souhrn vydá na poměrně tlustý fascikl.
Navíc se požadavky budou stupňovat: takzvaný Projekt stadiony 2012 má mezi prioritami vyhřívané trávníky a zavedení kamerových systémů.
Česká liga se nyní hraje na lepších i horších stadionech, ale i ty méně ucházející musí dostát standardu.
Díky tomu není v tuzemsku v první lize stadion s vyloženě nekulturním prostředím.
Některé kluby navíc vylepšují stánky z vlastní vůle. Sparta kupříkladu zavedla vminulé sezoně rodinnou tribunu, jež má oddělený stánek s občerstvením a koutek s atrakcemi pro děti.
"Při našem průzkumu se ukázalo, že v případě zřízení takové tribuny by se zájem rodin o návštěvu zápasu jednoznačně zvýšil," uvedla Petra Průšová ze společnosti Millward Brown, u níž si Sparta průzkum objednala.
A slova Průšové se už v minulém ročníku potvrdila, návštěvy ve sparťanské aréně byly na české poměry velmi slušné.
Sparta a částečně i další kluby pochopily, že investice do vlastního stadionu nejsou vyhozenými penězi.
Že se jim mohou bohatě vrátit v případě zvýšeného diváckého zájmu. Kluby se však probouzely pomalu.
Jako by jen těžce a neochotně vnímaly, že už jsou pryč časy pana Načeradce, kdy lidé chodili do ochozů navzdory tomu, že půlku hřiště neviděli přes klobouk člověka před sebou. Trvalo, než se kluboví vládci dovtípili, že v konkurenci tisíce dalších možností zábavy nestačí jen přivést na hřiště dvě jedenáctky a začít hrát.
Nejdůležitějším impulzem k prozření byl projekt Stadiony 2003. Fotbalové orgány v něm s dostatečným předstihem stanovily klubům tvrdé podmínky ke zlepšení stadionů a od roku 2003 je nekompromisně vyžadovaly.
Nekompromisně v tomto případě znamenalo: nesplnění požadavků = nemožnost hrát před vlastním publikem. Blšany musely kvůli tomu hrát své domácí zápasy v Příbrami. Blšany už dnes v první lize nejsou.
Zato stadiony v soutěži jsou na velmi solidní úrovni. Přesto pouze čtyři z nich řadí Evropská fotbalové asociace UEFA do kategorie 3, tedy do druhé nejvyšší.
Visačka kvality byla udělena Spartě, Teplicím, Liberci a Olomouci. Žádný stadion není zařazen do kategorie Elite, v níž je absolutní špička.
Machův pomník a další příběhy Stejně jako lidé mají i stadiony své osudy. A některé jsou pořádně pestré.
Svérázným způsobem přišla k současné podobě vlastního stánku Sparta. Rekonstruoval jej v roce 1994 kontroverzní podnikatel a tehdejší boss klubu Petr Mach, který k tomu neměl stavební povolení. To bylo stadionu dodáno dodatečně a Mach si tím postavil pomník.
Pomník si postavila i další problematická postava devadesátých let.
Drnovický stadion, který stejně jako ligový klub vydupal ze země Jan Gottvald, je však už pouze pomníkem připomínajícím zašlou slávu.
Ve vesnici u Vyškova, ke všemu na návsi působí tak trochu jako UFO, a protože drnovický tým už kvůli nedostatku financí neexistuje, čiší z kdysi poměrně přepychového areálu tíseň jako z opuštěného hradu.
Nejstrastiplnější příběh v souvislosti se stadionem však prožila bez debat Slavia. Touha mít v Edenu moderní "dům" měla až tragikomické prvky.
"V roce 1978 jsem na vánoční besídce poprvé viděl maketu stadionu, který měl za čtyři roky stát. Pamatuji si, že jsme se na ni chodili dívat s otevřenou pusou...
Stadion není dodnes, což vás otupí," shrnul před dvěma lety zoufalou slávistickou ságu jeden z nejslavnějších klubových hráčů, Pavel Kuka.
Nyní se však zdá, že "nekonečný" příběh přece jen dojde konce. A že to navíc bude krásný happy end, neboť krásný má být i nový slávistický stadion. Bude to nejnovější výstřelek budování fotbalových areálů v Česku.
Nemá však být poslední. Ve hře je Národní stadion, sídlo fotbalové reprezentace. Existuje už i podmanivá maketa futuristické stavby za dvě až tři miliardy korun, jež má podle reprezentačního manažera Vlastimila Košťála vyrůst v budoucích letech na pražské Letné na místě sparťanského stadionu.
Zároveň se chystá projekt třicetitisícové arény v Brně a rekonstrukce stadionu v OstravěVítkovicích.
I na těchto modernách budou stát stejně jako na Císařské louce fotbalové branky. Tím však veškerá podobnost končí.
 TADY VŠE ZAČALO. Na Císařské louce v Praze už připomíná pouze tohle hřiště, že se zde začala psát historie derby mezi Spartou a Slavií. |
