"To byl jeden ze životních zážitků. Na trenéra Soukupa vzpomínám jenom v dobrém," říká rodák ze Staříče poblíž Frýdku-Místku, který však od šesti let působí ve Slovácku.
Byl to právě Soukup, který si po mistrovství coby asistent Petra Uličného vytáhl talentovaného levého obránce na hostování do Brna. "Hodně jsme spolu komunikovali. Pan Soukup byl hlavním důvodem, proč jsem šel právě do Brna," přiznává Kubáň, o něhož se tenkrát zajímala také Mladá Boleslav a údajně i prvoligová španělská Almeria.
Cesty Soukupa a Kubáně se však v dalším roce rozešly. Trenér vyrazil na zkušenou do světa – usedl na lavičku egyptské dvacítky. A mladý bek se krátce poté z brněnského hostování vrátil do mateřského Slovácka.
Další společný trénink zažili až v úterý, kdy Soukupovi po víkendovém odvolání kouče Josefa Mazury přibyla k funkci sportovního ředitele klubu i pozice trenérská. Jak se za dva roky podle Kubáně změnil? "Pana trenéra neznám až tak dobře, abych ho mohl hodnotit, ale nemyslím si, že by byl nějak jiný. Možná trošku přibral," rozesměje se dvaadvacetiletý fotbalista.
I na trénincích je podle důrazu na taktickou přípravu patrný Soukupův rukopis. "Někteří kluci si na to musí zvyknout. Ale já jsem věděl, co nás čeká," říká Lukáš Kubáň.
A přemýšlí hlavně nad tím, jak se spoluhráči zachránit první ligu. V roce 2007 totiž Kubáň kromě reprezentační euforie zažil i klubové zklamání, když se Slováckem z nejvyšší soutěže sestoupil.
"Jsem srdcař, takže mi to rozhodně není jedno. Moc mi na Slovácku záleží a pevně věřím, že to zvládneme," zdůrazňuje Kubáň.
