Chtěl ho i Ferguson. Fotbalovou kariéru ale Lenskému kazí složitá povaha

Syn českých emigrantů Jacob Lensky se už v dětství vydal z Kanady do Evropy, fotbal se učil i v Praze. Prošel řadou klubů i reprezentací do 21 let. V pětadvaceti ale hraje ve Vancouveru za amatérský tým.

Jacob Lensky v době, kdy oblékal dres české reprezentace do 21 let. | foto: Profimedia.cz

Minulý týden oslavil pětadvacet let. V tom věku profesionální fotbalisté často teprve sní o tom, jak se dostanou do velkých klubů a do reprezentace. Jacob Lensky už si oboje vyzkoušel: hrál v Česku, Belgii, Kanadě, Skotsku a Nizozemsku, prošel mládežnickými výběry kanadské a později i české reprezentace.

Kde tedy hraje teď, v nejlepším fotbalovém věku? Profesionálně nikde. Pro zábavu, a aby si udržel kondici, nastupuje za klub Central City Breakers, hrající amatérskou soutěž v Lenského rodném Vancouveru. Trochu málo na hráče, který platil od dětství za obrovský talent...

Brusel, Praha, Glasgow...

Z Kanady, kde se narodil českým emigrantům, se brzy vydal do světa.
Vyzkoušel si akademii Anderlechtu Brusel, fotbal se učil také "doma" v Česku, kde stihl vystřídat dresy obou pražských rivalů: Sparty i Slavie.

Kluby měnil často. Také proto, že jeho rodiče kvůli práci hodně cestovali. Ještě jako kluk si zahrál v mládežnických týmech Blackburnu nebo Celtiku Glasgow. Toužil po něm dokonce kouč Manchesteru United Alex Ferguson, zval ho na zkoušku. Lensky místo toho zamířil do Glasgowa, ale už tehdy se ukázaly jeho slabé stránky.

Jacob Lensky

Datum narození: 16. prosince 1988
Občanství: Kanada, Česká republika
Kariéra: Anderlecht Brusel, Sparta Praha, Slavia Praha, Blackburn Rovers, Celtic Glasgow (všechno mládežnické týmy) Feyenoord Rotterdam (2007-2008), Vancouver Whitecaps (2009), FC Utrecht (2009-2011), Central City Breakers (2013-?)
Reprezentace:
Kanada do 20 let (2 starty, 0 gólů)
Kanada do 23 let (2 starty, 0 gólů)
Česká republika do 21 let (3 starty, 0 gólů)

"Skotsko, to byla úplně jiná kultura, hrozný nezvyk. Byl jsem cizinec, kolem mě čtyřicet skotských a irských kluků," vzpomínal později v rozhovoru pro server canadiansoccernews.com. "Všichni na mě koukali, skoro mě to až děsilo." Nebyl spokojený, ale na hřišti se mu dařilo výborně. Proto také upoutal skauty Feyenoordu Rotterdam a v osmnácti se stěhoval znovu.

Trenér Erwin Koeman mu sliboval, že bude hrát za A-tým, ale za celou sezonu se to povedlo jen jednou. Lensky byl zklamaný. Tak moc, že upadl do depresí, o fotbale nechtěl slyšet a na konci sezony 2007–2008 oznámil konec kariéry. V devatenácti letech!

Bez fotbalu ale dlouho nevydržel a už v zimě se k němu vrátil. Rozehrál se doma v Kanadě, pak využil pozvání na zkoušku od dalšího nizozemského klubu, Utrechtu. Znovu uspěl, i když si musel zvykat na novou pozici. "Vždycky jsem hrál záložníka, ale v Utrechtu bylo do středu pole hodně zkušených hráčů," vysvětloval. "Tak mě postavili na levého beka a já si tam postupně zvykl."

Ve městě s největší univerzitou v zemi zažil nejlepší chvíle kariéry – alespoň na hřišti to tak vypadalo. Tým hrál Evropskou ligu, narazil třeba na Liverpool, Neapol nebo Steauu Bukurešť, pokaždé s Lenským v sestavě.

Ale v soukromí to pořád nějak nebylo ono. "V Utrechtu se mi dařilo, se spoluhráči i trenéry jsem vycházel úplně bez problémů. Jenže mimo trávník to pro mě po čase znovu začalo být hodně těžké," netajil Lensky.

Jacob Lensky v dresu Utrechtu

Dobrá forma ho přitom posunula až do české reprezentační jedenadvacítky, které dal přednost před pozvánkou do kanadského A-týmu. Tím Kanaďany naštval, protože podobně jim "uteklo" už několik velkých talentů v čele s bývalým anglickým reprezentantem Owenem Hargreavesem.

Lensky však tolik nezazářil. Pod trenérem Jakubem Dovalilem si zahrál ve třech zápasech, ale v kádru pro mistrovství Evropy 2011 chyběl. Znovu ho začaly brzdit osobní problémy, až na konci roku Utrecht oznámil, že Lensky má potíže s alkoholem, v klubu předčasně končí a vrací se do Kanady.

Potíže v soukromém životě ho trápily dlouho, znovu musel přerušit kariéru. A i když se opět k fotbalu chtěl vrátit, už to nešlo tak snadno jako dřív. Půl roku trénoval s týmem Vancouver Whitecaps a doufal, že si vyslouží smlouvu, ale nakonec od vedení uslyšel ne. Zájem oživit kariéru mu sice pořád nechybí, ale během posledního roku neuspěl ani na dalších testech v německém druholigovém klubu Erzgebirge Aue.

Po dvou letech bez vrcholového fotbalu to zatím nevypadá, že by Lensky ještě zvládl poskočit zpátky na bývalou úroveň: hraje jen amatérskou soutěž doma ve Vancouveru. A tam už se na něj asi sir Alex podívat nepřijede...

Dovalil: Jacob měl svou hlavu, ale potíže s ním nebyly

Byl to on, kdo Jacoba Lenského "objevil" pro český fotbal. Trenér Jakub Dovalil si proto na chvíle, kdy kanadského univerzála oslovil s nabídkou hrát za českou jedenadvacítku, dobře vzpomíná.

Jak se tehdy všechno seběhlo?
Když Jacob začal v Utrechtu nastupovat, zjistil jsem si, že má české rodiče a český pas. Proto jsem ho oslovil a zajímalo mě, jestli by neměl zájem hrát za Česko. Došlo k takovému paradoxu, protože přesně ve stejnou dobu dostal také pozvánku do kanadské seniorské reprezentace. Ale nakonec se rozhodl pro nás. Byl jsem rád, protože nizozemská liga má velkou kvalitu a on v Utrechtu nastupoval pravidelně a hrál těžké zápasy.

Jak na vás na srazech působil?
Povahově to určitě nebyl typický fotbalista. Působil na mě trochu jako z jiného světa, byl hodně přemýšlivý, tichý, pořád četl nějaké knížky nebo poslouchal hudbu. Samozřejmě v tom hrála roli i jazyková bariéra. Česky sice uměl, ale špatně, spíš rozuměl, než že by sám mluvil. Ale žádné problémy s ním v té době nebyly.

Nepřekvapilo vás přece jen, jak rychle z velkého fotbalu potom zase zmizel?
Byl to zajímavý hráč, určitě jsem očekával, že se prosadí víc. Na druhou stranu je fakt, že už tehdy mi různí manažeři, kteří s ním přišli do styku, říkali, že má v hodně věcech svou hlavu.

V Utrechtu skončil údajně také kvůli problémům se životosprávou. Když byl v jedenadvacítce, bylo v tomhle ohledu všechno v pořádku?
Ano, žádné potíže s ním opravdu nebyly. V té době jsem mluvil i s některými lidmi z Utrechtu a všichni mě ujišťovali, že v tomhle ohledu je všechno OK. Asi se to projevilo až později.

Byl jste s ním pak ještě v kontaktu?
Přiznám se, že vůbec nevím, co s ním teď je a jestli ještě někde hraje fotbal.

Hraje doma ve Vancouveru amatérskou soutěž. Má ještě podle vás po dvou letech mimo profesionální fotbal šanci vrátit se na vyšší úroveň?
Myslím, že jo. Povést se to může. Kluků, kteří měli pauzu a vyškrábali se zpátky, bylo víc, třeba Honza Šimák. Ale je pravda, že v tomhle případě je ta pauza už dost dlouhá. Bude se do toho asi těžko dostávat.