Moc času ale už sedmadvacetinásobný reprezentant nemá, za necelé tři týdny trenér Antonio Luis Oliveira oznámí, koho vezme na mistrovství světa do Japonska a Koreje.
Gomes se zranil na konci března v zápase s Interem Milán a hned bylo jasné, že si do konce sezony v italské lize nezahraje. Možná, že už nikdy nenastoupí ani za Fiorentinu. Klub se delší čas potýká s finančními problémy a je jistým sestupujícím. A Portugalce vábí Tottenham do Premier League.
"Ale teď se o to vůbec nestarám. Soustředím se jen na mistrovství světa a navíc má ve Fiorentině ještě smlouvu," poznamenal nedávno Nuno Gomes. Přitom letos v únoru žádal italský svaz, aby ho z kontraktu vyvázal, protože mu klub dluží peníze. Ale neuspěl.
Nuno Miguel Soares Pereira Ribeiro, jak zní nezkrácené jméno, může být portugalským esem. V klubu měl sice slabší sezonu, ale v reprezentaci mu to vždycky šlo. Před dvěma lety přijel na mistrovství Evropy bez jediného startu v národním mužstvu, na turnaji pak byl se čtyřmi góly nejlepším střelcem týmu a dostal se do All star.
Za velké peníze ho koupila Fiorentina, Benfice zaplatila bezmála v přepočtu 700 milionů korun. Portugalec, jenž podepsal pětiletou smlouvu, však sedm měsíců nemohl hrát evropské poháry ani reprezentovat. Na takovou dobu dostal po mistrovství Evropy trest od Evropské fotbalové unie za to, že po semifinálovém zápase s Francií strčil a následně hodil dres po rakouském rozhodčím Bönkem, který v prodloužení nařídil penaltu za ruku spoluhráče Abela Xaviera.
"Neměl jsem v úmyslu na něj zaútočit, ale chtěl jsem mu dres dát, aby si pokaždé, až by ho uviděl, vzpomněl, co udělal mé zemi," omlouval hráč své chování. "Nechtěl si ho vzít, tak jsem mu ho hodil." S ním byli potrestáni i Abel Xavier a Paulo Bento.
Nikdo by takové chování netipoval na muže, jenž má spoustu obdivovatelek kvůli své andělské tváři a který ve volných chvílí čte knihy Josého Samaraga, nositele Nobelovy ceny za literaturu.
Oblíbence má i mezi fotbalisty, legendárního portugalského útočníka Fernanda Gomese, který dal v lize 288 gólů. Když jako dítě v rodné Madalena Amarante začínal s fotbalem, nutil vrstevníky, aby mu říkali "Gomes". "Všichni věděli, jak ho zbožňuji. Navíc jsem byl také útočník," vzpomíná Nuno, jemuž přezdívka zůstala i jako fotbalové jméno. Obránce klame mrštným tělem a pak vyrazí na Figův centr, to je velká zbraň Portugalců.
Doma Nuno nehrál v FC Porto jako jeho vzor, nýbrž v Boavistě. Před pěti lety, když dal za sezonu 15 gólů, si ho vybrala Benfika. Bylo to rok poté, co měl za sebou první velkou akci v reprezentaci. Na evropském šampionátu v Anglii však ani jednou nenastoupil.
