Tým skončil druhý v polské lize a čekají ho boje v Poháru UEFA, což je pro Mynáře nová motivace. "Ve Spartě jsem už motivaci neměl," přiznává osmadvacetiletý obránce. "Hrál jsem za béčko a zdálo se mi, že do áčka se už dostat nemůžu."
Minulý týden však zvedl telefon a slyšel hlas slovenského trenéra Radolského: "Chci tě do Grodzisku!"
"Seběhlo se to hrozně rychle, ale jsem moc rád, že to vyšlo. Moc se těším," říká Mynář, který by měl nastupovat na pravém kraji obrany.
Z týmu Grodzisku nezná nikoho až na Chorvata Ivicu Křižanace, s kterým hrál před rokem ve sparťanském béčku. "Prý jsou tam čtyři polští reprezentanti, ale jména neznám. Jsou výborní do útoku, ale zpátky se jim už tak moc nechce."
Ze začátku mu odpadá obvyklá komplikace: jazyková bariéra. "S trenérem Radolským se domluvím," směje se Mynář. "Se spoluhráči taky, čeština a polština jsou podobné jazyky. Myslím, že si rychle zvyknu."
Pečlivě bude českou posilu sledovat šéf klubu, který rozhoduje o všem, co se v Grodzisku děje. "Bavil jsem se s ním a chce stále jen vyhrávat i v přátelácích," prozrazuje Mynář.
Do nové sezony chce Grodzisk minimálně obhájit druhé místo v lize. V klubu mluví i o titulu a co nejdelší účasti v Poháru UEFA. Tlaku ze strany vedení se Mynář nebojí.
"Na to jsem zvyklý ze Sparty," říká hráč, jenž už má na svém kontě i několik startů v Lize mistrů.
Domácí zápasy hraje tým na útulném stadionu, v jehož areálu jsou tři tréninková hřiště a hotel. Ten však Mynář nebude muset využívat. Ve čtvrtek odjíždí mužstvo na soustředění do Rakouska, po návratu má slíbený byt.
"Časem přivezu i rodinu," plánuje Mynář. "Do Prahy je to čtyři sta kilometrů, takže je můžu přivézt a odvézt v podstatě kdykoliv."
