"Jen na začátku mě potkala jediná nepříjemnost. Měl jsem drobnější zranění, které se protáhlo na tři týdny," přibližuje Kaufman.
Jak se vám pak dařilo?
Docela dobře. Po zranění jsem se zapojil naplno do první norské ligy. A hrál jsem každý zápas od první minuty, celkem jich bylo na podzim sedm. Nastupoval jsem na svém tradičním místě pravého obránce. Věděli, koho kupovali.
Viking v soutěži, která se hraje stylem jaro-podzim, skončil šestý. Vládla spokojenost, či zklamání?
Škoda, že jsme si posledním zápasem sezony uškodili. Mohli jsme se dostat do Poháru UEFA, v 81. minutě utkání na hřišti Stromsgodsetu jsme vedli 2:1, což nám stačilo, a ještě jsme šli dvakrát sami na brankáře, ale nedali. No a nakonec jsme prohráli 2:3. Bylo to hořké.
Co na to vedení klubu?
Jsou horší věci na světě. Sportovní úspěch se nedostavil, jaký čekali. Nepodařilo se, život jde dál.
A jak půjde váš život dál? Využije Stavanger opci na přestup?
Na tuhle otázku je docela brzy. S nikým jsem jednání neměl. Vracím se tam o víkendu na třítýdenní kemp. Uvidíme, co se stane. Jestli se dohodnou kluby mezi sebou a já s Vikingem. Ještě je čas.
Stavíte norskou ligu nad českou?
Neměl jsem si na co stěžovat, lidi na zápasy chodí, máme pěkný nový stadion. Ale srovnávat nechci, obě soutěže jsou velmi kvalitní.
A jaká tedy norská liga je?
Je hodně podobná anglické lize, hraje se od 1. do 90. minuty naplno, je to jízda nahoru dolu. Moc nefunguje defenziva, jak jsme zvyklí v Čechách, že utkání končí 1:0. Tady v Norsku to jsou přestřelky 3:2, 4:3. Na nás doma chodí 15 tisíc lidí, chtějí vidět góly. Tomu je styl norské ligy přizpůsobený.
Pro vás jako obránce to tedy musí být náročnější, ne?
Je to pro mě trošku těžší, s ofenzivním stylem jsem se chvilku musel srovnávat. Myslím, že se mi to povedlo dobře.
Jak vám ulehčilo nástup ve Stavengeru, že tam už působil váš krajan, útočník Martin Fillo?
Ze začátku mi hodně pomohl, rychleji jsem pronikl do klubu. Spoustu věcí jsme zařizovali spolu. A jelikož jsem tam byl dva měsíce bez manželky, hodně času jsem trávil s ním a jeho přítelkyní.
Fillo byl se šesti góly nejlepším střelcem týmu. Jak si ho považují?
Martin má ve Vikingu hodně dobrou pozici, vždyť je to nejdražší hráč v historii klubu a čtvrtý nejdražší v celé soutěži (Plzeň za něj dostala v přepočtu 50 milionů korun, pozn. autora). Dávají mu hodně příležitostí a myslím, že se jim odvděčil. Góly střílel, výkony podával hodně dobré.
Jak se vám vůbec Norsko zamlouvá po mimofotbalové stránce?
Krásnou přírodou a čistotou je známé. V tom je proti Česku jediný rozdíl, jinak se svět tak globalizuje, že kamkoli přijedete, je všechno stejné. Stavanger má kolem sto tisíc obyvatel, ale nevím přesně. Volný čas jsme trávili s Martinem na výletech a také rybolovem.
Co jste chytili?
I menší žraloky, moře je hodně bohaté. A teplé! Točí se tam Golfský proud, v létě jsem si připadal jako na dovolené. Nádherná čistá pláž, písek, horko.
Teď jste přes dva týdny doma. Stavil jste se za teplickými hráči?
Hned, jak jsem přijel, jsem si za nimi zašel popovídat, co je nového. Pár kamarádů tam ještě mám. Šéf klubu pan Hrdlička zrovna byl na dovolené, takže jsme se nesrazili. Všechna jednání stejně nechám na svém manažerovi.
Chtělo by se vám vůbec z Norska zpátky do Teplic?
Každý vám potvrdí, že když se k něčemu venku přičichne, moc se vám domů nechce.
Navíc Teplice už místo vás před rokem přivedly do obrany Vidličku, takže náhrada za vás je.
Konkurence jsem se nikdy nebál, vždycky jsem se s tím dobře popral a většinou nastupoval v základu. Je mi jedno, jestli to je Petr nebo Pavel.
V cizině je konkurence ještě větší.
Ve Stavangeru jsme na pravého obránce byli tři.
