Tak vypadalo víkendové grilování v podání českého zadáka Jana Šimůnka: v neděli rožnil na balkoně maso, v sobotu "opekl" na hřišti slavný Bayern.
Ve šlágru kola porazil Wolfsburg se Šimůnkem na místě stopera mnichovského obra senzačně rozdílem třídy a neméně senzačně vede německou bundesligu.
"Nic lepšího si nejde přát," komentuje to mladý obránce nadšeně. "Vychutnávám si to, protože takhle rozstřílet Bayern, to už třeba nemusím nikdy zažít."
A zažil jste ve fotbale dosud něco lepšího?
Asi ne, nic krásnějšího nepamatuju, srovnatelné je s tím snad jedině stříbro z předloňského mistrovství světa jednadvacítek. Na klubové úrovni je ale výhra nad Bayernem jednoznačně nejvíc, absolutní bomba. Vůbec teď s Wolfsburgem prožívám parádní časy, v bundeslize máme osm výher v řadě.
Takže sníte o německém titulu?
Kdo by nesnil? Na druhou stranu, do konce zbývá 8 kol a liga je strašně vyrovnaná. Cílem zůstává skončit do pátého místa, které zaručuje Pohár UEFA.
Ani fanoušci nechtějí víc?
Myslím, že kdybychom skončili do pátého místo, budou spokojení. Teď si ale především užívají výhru nad Bayernem.
Jsou v příjemném šoku?
V něm jsme i my hráči. Kdyby mi někdo před zápasem řekl, že vyhrajeme 5:1, vysmál bych se mu. Tak vysoké vítězství je nádhera.
Bylo zasloužené?
Řekl bych, že ano. Zhruba čtvrthodinu nám trvalo, než jsem ze sebe sklepali respekt. Pak jsme šli do vedení, ale nechali Bayern zbytečně vyrovnat. Důležité bylo, že jsme se nesložili, začali hrát pozorně v obraně a vyráželi do protiútoků. A v nich jsme měli úžasnou efektivitu. měli jsme pět střel na branku a dali z nich pět gólů.
Unesli hráči Bayernu takový debakl?
Posledních pět minut už ani nehráli, jen si mezi sebou rezignovaně posílali míč. A hned po utkání zmizela půlka mužstva v kabinách, zatleskat svým fanouškům šlo asi jen pět fotbalistů. Ani nám někteří nepodali ruce. Ale třeba Borowski, se kterým jsem si rukou potřásl, mi povídá: Gratuluju, vyhráli jste zaslouženě.
Teď mě napadlo: nezhatil vám úprk soupeře do šatny záměr vyměnit si dres s některou hvězdou, třeba s Tonim nebo Riberym?
Uhodl jste. Už před rokem jsem šel na Bayernu za Tonim, abych si s ním vyměnil dres, ale jemu se moc nechtělo: řekl, že to uděláme uvnitř stadionu, ale tam jsem ho už neviděl. Teď jsem se soustředil na Riberyho, ale on byl pryč z hřiště, sotva dozněl závěrečný hvizd. To mě trochu mrzelo.
Vy máte nádherné celé jaro, ne? Zatímco na podzim jste nehrál, nyní jste pořád v základní sestavě.
Hodně se mi povedla zimní příprava a moc mi pomohl rozhovor s trenérem Magathem, jak by si představoval mou hru, co podle něj dělám špatně. Dostal jsem od něj šanci a zápas s Bayernem byl dosavadní vrchol. Ve vzduchu bylo cítit, že přichází něco speciálního. A pak to speciálně i dopadlo.
