Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nezmar věští Synotu nástup slavné éry

13 2003
Uherské Hradiště - 1. FC Synot už má dva drahocenné symboly. Klub včera otevřel exhibicí s bundesligovou Borussií Mönchengladbach zrekonstruovaný stadion v Uherském Hradišti. Chlouba fotbalového Slovácka stála 251,5 milionu korun. Klub zaplatil osmnáct milionů, zbytek uhradily zdroje z městské pokladny a dotace. Jen o šest milionů méně stál oddíl nákup živého klenotu, fotbalového útočníka Jana Nezmara.

Nezmar za Kowalíka. I tak je vnímán přestup libereckého střelce, který v Synotu nahradil přesně před měsícem rebelujícího Kowalíka.

Pětadvacetiletý Nezmar se uvedl náramně.

Hned při své premiéře, která byla 13. září, zařídil gólem z poslední minuty první sezonní výhru Synotu nad Příbramí 1:0. Od té chvíle se klubu daří, byť další gól už Nezmar nepřidal.

Jak jste se vlastně ocitl v Synotu?
Do konce přestupního termínu chyběly dva dny. Měl jsem dvě nabídky ze zahraničí. Na začátku sezony se ozvala OFI Kréta, kde trénuje český trenér Zdeněk Sčasný. Tam jsem moc chtěl. Lákalo mě zkusit si řeckou ligu. Ale Liberec to řekl jasně: z Afriky se ještě nevrátil Gyan a my tě potřebujeme na rozjezd poháru Intertota. Takže z toho sešlo. Pak se objevila nabídka z tureckého Denizlisporu. Tady to už bylo velmi konkrétní. Dokonce jsem už měl vyřízené letenky, jednalo se už jen o formalitu, o zdravotní testy. Smlouva byla připravena. Pak ale nastal velký zvrat.

Co se stalo?
Bylo to asi takto. Ve čtvrtek večer jsem měl letenku i cestovní vízum v kapse. Letět se mělo v pátek v poledne. V pátečním ránu ale zazvonil telefon. Manažer Zíka řekl, že kluby se na poslední chvíli nedomluvily. Po obědě pak manažer přispěchal s dotazem, jestli můžu odjet okamžitě do Prahy na setkání se zástupci Synotu. Jednání bylo skutečně bleskové. V první verzi šlo jen o hostování, výměnou za Jiřího Kowalíka. Ten se ale na podmínkách nedohodl se Synotem ani s Libercem.

A potom?
V sobotu jsem byl od rána do večera u telefonu. Začal fungovat velký telemost (smích). Na jednom konci byl manažer Zíka, na dalších pak manažer Liberce Mysliveček, ten volal z domu. Šéf libereckého klubu Karl hovořil odněkud z Ruska, majitel Synotu Ivo Valenta z Monaka a ředitel Synotu Hastík z Uherského Hradiště. Věci dalo do pohybu také Kowalíkovo definitivní odmítnutí návrhu na prodloužení smlouvy ve Starém Městě. Synot ale o mě stál dál, trval na přestupu. Dohodli jsme se nakonec celkem rychle. V pondělí ráno jsem už nejel s Libercem na utkání do Jablonce. Zamířil jsem do Prahy podepsat smlouvu se Synotem.

Manažer Zíka hovořil po podpisu smlouvy v superlativech. Padala slova jako "Nezmar je letní king", jde o "přestup letní sezony", "velkou bombu". Synot za vás vyplatil dvanáct milionů korun...
Uvědomuju si, že na českém trhu to byla nejvyšší částka. Z tohoto pohledu je to asi vážně bomba. Zvlášť pro Synot, který do té doby žádné drahé přestupy neuskutečnil. Přestup jsem samozřejmě uvítal.

Asi to bylo i vysvobození. Na startu sezony jste téměř nehrál.
Prožil jsem v Liberci nejlepší roky, slavil jsem s ním titul, hrál v evropských pohárech. Sám jsem ale cítil, že potřebuju novou motivaci a výzvu. Synot byl ideální volbou.

Skutečně? Klub zatím nepatří k nejlepším.
Já tvrdím, že tady jsou předpoklady zažít něco podobného co v Liberci. Potenciál je obrovský. Klub je ekonomicky silný, má velkou motivaci prosadit se. Je tady zájem hrát na špici, což je pro mě velmi důležité. Díval jsem se před příchodem také po trenérech. Karel Jarolím nasbíral ve Francii velké zkušenosti. Zkrátka, co jsem měl zatím možnost poznat, mě naplňuje dobrým pocitem. Mám znovu příležitost fotbalově růst. Synot dělá fotbal ve velké kvalitě. Těšil jsem se také na stadion. Ten je naprosto skvělý.

A co noví spoluhráči?
Tým je kvalitní. Doufám, že se Synot posune brzy do pozic, které jsem zažil v Liberci. To znamená, že se popere o poháry. Netvrdím, že to bude hned letos, začátek nebyl nejlepší. Možná ale v zimě dojde k dalšímu posílení. A příští rok už budeme útočit na přední místa.


Myslíte, že plánovanou slavnou éru stihnete před koncem své smlouvy?
Podepsal jsem kontrakt na dva a půl roku. Jediné, co trochu brzdilo jednání, byla délka smlouvy. Uvědomuju si, že Synot za mě zaplatil spoustu peněz, jeho návrh čtyřleté smlouvy byl ale nepřijatelný. Mým dalším snem je zahraniční angažmá. Rozmluva s funkcionáři směřovala k tomu, abych mohl odejít. Dohoda byla na vysoké úrovni a velmi korektní. Hodně to na mě zapůsobilo. Doufám, že splním očekávání.

Na vašem místě stál loni Jiří Kowalík, střelec týmu. Dostal jste za úkol překonat ho?
Kowalíkovu staroměstskou kariéru jsem sledoval. Já ale nemám rád prohlášení o tom, kolik kdo chce nastřílet gólů. Myslím, že nikdo nemůže slíbit, že nastřílí třeba patnáct gólů. Ani Ronaldo. Co mohu slíbit je, že pokud budu na hřišti, pokaždé tam nechám srdce. Budu se snažit být maximálně prospěšný týmu. Pokud budu střílet branky, taky dobře. Hlavní je, aby člověk odvedl dobrou práci a byl přínosem. I to dokáže uspokojit.

Klub i fanoušci ve vás vidí nového kanonýra. V Liberci jste nastřílel nejdřív sedm, pak čtrnáct a nakonec znovu sedm gólů. Ta statistika něco napovídá.
Měl bych letos nastřílet znovu čtrnáct gólů, že? No tak to by bylo skvělé. Víte, někdy jsou chvíle, kdy vám do sítě spadne všechno, do čeho kopnete. Já se ale prognózami opravdu nezabývám. Přesto věřím, že takovou éru ještě zažiju. Ono vstřelit branku, to je krásný pocit. Ve fotbalovém životě možná není krásnější pocit než dát gól. Ale pokud vyhrajeme a budu mít pocit, že jsem nechal na trávníku srdce, získám zadostiučinění.

Synot má za sebou neklidné léto. Aféra Drobisz, případ Kowalík a Polách, vyhazov trenéra Rabušice po čtvrtém kole. To všechno se muselo podepsat na psychice mužstva. Pozoroval jste po příchodu něco zvláštního?
Přišel jsem v době, kdy bylo po všem. Nastalo jasno. Nastoupili noví trenéři i hráči. Z vlastní zkušenosti ale vím, že když se začne jednat o nových smlouvách a objeví se zádrhel, tak to dokáže psychiku ovlivnit. Na rozjezd do sezony tedy mohly mít všechny ty spory velký vliv. Pokaždé záleží na jednotlivcích. V Liberci to nebylo jiné. Když člověk musí přemýšlet o budoucnosti, je rozptýlený. Nedělá to dobrotu, když se nemyslí jen na hru.

Připomíná to trochu i váš případ. V Liberci jste měl smlouvu až do léta 2005, ale o fotbalu jste přemýšlel na startu sezony na lavičce. Ze čtyř utkání jste jen třikrát střídal, ve Zlíně vás trenéři posadili na celý zápas na lavičku. Až nástup do Synotu všechno vyřešil.
Jistě. Jak říkám, Synot je nová motivace a výzva. V Liberci byl problém i někde jinde. Nikdo mi neřekl, že mě vyhání, ale že by bylo lepší, abych odešel. Klub razí novou filozofii. Chce jít s novými hráči v útoku do rizika, že momentálně možná nebudou výsledky, ale vyzkouší se mladí hráči. Ti se třeba chytí a pak výhodně prodají. Pro Liberec to může být těžké. Nechci se v tom ale pitvat. Už tam nejsem, patřím k Synotu. Dá se říct, že žiju s ním.

V osobním životě ale začínáte žít ve Zlíně. Proč jste si vybral byt v jiném městě?
V Hradišti jsem prošel snad dvanáct nebo i patnáct bytů. Momentálně nebylo nic vhodného. Sportovní manažer Synotu pan Minář mě na možný problém upozorňoval už dřív. Já jsem navíc chtěl kvůli rodině větší byt. Ten ve Zlíně na Mokré mi vyhovuje. Je to klidná čtvrť, sousedé jsou fotbaloví. Vedle bydlí zlínský záložník Bronislav Červenka a brankář Pařízek, který teď chytá v Řecku. Dojíždění sice není ideální, Hradiště ale není daleko. Na hřišti jsem za půl hodiny.

Pokud jde o váš nástup do Synotu, první utkání od první do poslední minuty jste odehrál až minulou neděli v Budějovicích. S tím jste zřejmě nepočítal.
Naučil jsem se nespekulovat. Trenér Jarolím a asistent Vrabec mají moji absolutní důvěru. Až uznají za vhodné, že nadešel můj čas, půjdu do hry.

Fanoušci to ale vidí jinak. Synot získal za rekordní částku hráče známého jména, nový symbol klubu. On ale větší část utkání prosedí. S tím se dá souhlasit. Nebo ne?
Přišel jsem narychlo. Nebyl jsem s týmem sžitý. V utkání jsem nejvíc v herním kontaktu s druhým útočníkem nebo špílmachrem, toho hraje v Synotu nejčastěji Tomáš Polách. Zrovna s ním jsem záležitost spolupráce nedávno probíral. Po utkání v Budějovicích už bylo vidět, že se všichni sbližujeme. Nesouhra byla možná důvodem, proč jsem toho nenahrál víc. Je to spíš otázka pro trenéra.

S kým si tedy na hřišti nejvíc rozumíte? V Liberci jste vytvořil velkou dvojici se Štajnerem. Kdo vám v Synotu vyhovuje nejvíc?
Tak jak jsem v Liberci spolupracoval nejvíc se Štajnerem a Kolouškem, tak budu mít zřejmě nejblíž k čistokrevným útočníkům. Ti jsou v Synotu tři. Já, Láďa Malár a Michal Meduna. S nimi pak hraje vpředu tvořivého hráče záložník Polách. Takže to vychází nejspíš na ně.

O čem jste s Poláchem debatoval? Rozdělovali jste si úlohy?
Bavili jsme se o rozdílném přístupu ke hře v jeho a Kolouškově případě. Zatímco Tomáš Polách hraje víc pod hroty a míč dostává dopředu krátkými přihrávkami nebo prostrčením, Václav Koloušek si mnohem víc chodil pro míče až mezi stopery. A situaci pak řešil dlouhými přihrávkami. Často to vypadalo tak, že Koloušek přihrál dlouhý míč Štajnerovi. Pak byl teprve prostor pro krátkou kombinaci. Je na mě, abych se nové situaci přizpůsobil.

Kam vlastně nejraději střílíte. Máte oblíbené místo?
V šestnáctce, kde je moje parketa, je hlavním úkolem do míče rychle kopnout směrem na bránu. Málokdy je víc místa. Zkušenosti mi velí hlavně příliš nepřemýšlet a jednoduše odpálit.

Ze statistik vyplývá, že vám víc vyhovuje domácí hřiště. Proč?
Venku jsem za Liberec mnoho příležitostí neměl, to je pravda. Většinu branek jsem nastřílel doma. Na druhou stranu víc než třetina všech gólů padla u soupeřů. A to přece není zase tak špatné. Vysvětluju si to tím, že mám jako koncový hráč využívat důrazu a robustnější postavy v šestnáctce. A tam se přece jen víc dostanu v domácím prostředí.

Všichni předchůdci trenéra Jarolíma si stěžovali na obrovský rozdíl v týmových výkonech doma a venku. Vy máte být hráčem, který se prosadí a strhne ostatní kdekoliv.
Myslím, že ty výkony rozdílné jako noc a den už pominuly. Letos přece začal Synot domácí sezonu v Brně a Drnovicích a nebylo to nijak špatné. Snažíme se hrát stejně ofenzívně doma i venku. V tabulce půjdeme brzy nahoru. Věřím tomu.

Jan Nezmar v souboji s obráncem Mönchengladbachu Sladjanem Ašaninem, bývalým hráčem Slavie



Tabulka ligy

Známky

1,75

Josef Hušbauer

Slavia

1,85

Uroš Radakovič

Olomouc

1,95

Šimon Falta

Olomouc

Góly

8

Michael Krmenčík

Plzeň

6

Stanislav Tecl

Jablonec

5

Davis Ikaunieks

Jihlava

Mužstvo Z V R P S B
1. FC Viktoria Plzeň 11 11 0 0 24:3 33
2. SK Slavia Praha 11 6 4 1 16:4 22
3. SK Sigma Olomouc 11 6 4 1 18:8 22
4. FC Slovan Liberec 11 6 2 3 16:11 20
5. AC Sparta Praha 11 5 3 3 12:7 18
6. FK Jablonec 11 4 5 2 17:11 17
7. Bohemians Praha 1905 11 4 4 3 11:10 16
8. FK Teplice 11 4 4 3 15:15 16
9. Fastav Zlín 11 4 2 5 12:16 14
10. Dukla Praha 11 3 3 5 11:19 12
11. FK Mladá Boleslav 11 3 2 6 14:19 11
12. 1. FC Slovácko 11 1 6 4 9:10 9
13. MFK Karviná 11 2 2 7 9:16 8
14. FC Baník Ostrava 11 1 5 5 15:23 8
15. Zbrojovka Brno 11 2 1 8 8:21 7
16. FC Vysočina Jihlava 11 2 1 8 10:24 7

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze